Kabáti uzavřeli Ostrovní festival v Litoměřicích i celou letní open sezónu

V rámci litoměřického vinobraní se v sobotu 22. září uskutečnil čtvrtý ročník Ostrovního festivalu. Hlavním tahákem bylo večerní vystoupení Kabátů, jež doplnil dlouhý zástup předskokanů v čele s Mig 21. Krásnou scenérii Českého středohoří nad jednoduše, avšak mimořádně účelně pojatým areálem v bývalých Kasárnách pod mytickým Radobýlem ještě umocňovalo (nakonec) exkluzivní počasí, jemuž k dokonalosti chybělo snad jen pár stupňů tepla navíc – ale s vrstvou svetru je prostě ve druhé půlce září občas třeba počítat.

Více o přípravách festivalu:

• Pozvánka
• Výsledky naší soutěže o vstupenky
• Jak festival myslel na charitu

Popolední bandičky (Rimortis, Midi Lidi a Evelynne) zahrály jen jako zpestření k posezení u piva a klobásy. Jednoduše řečeno: Vzhledem k tomu, že naprostá většina návštěvníků festivalu přijela zapařit s Kabáty, závisel úspěch ostatních kapel na tom, jak dokážou publikum rozproudit a naladit na podobnou vlnu. Charlie Straight patří zřejmě k našim nejinovativnějším a v zahraničí nejoceňovanějším skupinám, že však u tuzemského diváka nechávají spíše chladného, bylo vidět na první pohled. Třinečtí britpopeři se snažili ze všech sil, zpěvák Albert Černý skákal a poletoval po pódiu jako šílený, dokonce se pokoušel dav rozezpívat, Michal Šupák za klávesami se prohýbal jako v orgastických křečích, bubeník Pavel Pilch se topil ve vlastním potu, přesto z několika stovek (spíše zvědavých) posluchačů vytáhli maximálně tak zdvižené ruce a potlesk pár desítek svých nejvěrnějších (velice sličných) fanynek. Ale jako rozjezdová, poklidná předehra před večerní bouří to znělo docela příjemně.

Nakopírovaní Toxique, rozjetí UDG

Větší úspěch zaznamenali Toxique. Zaprvé proto, že řady diváků přeci jen trochu zhoustly a zadruhé díky své frontmance Kláře Vytiskové. Ta disponuje nejen velice výrazným, přímo nezaměnitelným (vzhledem a) hlasem, ale dokáže ho také využít k povzbuzení a – když už ne k rozhýbání – tak alespoň k decentnímu rozezpívání a roztleskání publika. Prostě lídr, jak má být. Hlavně díky ní zněli Toxique místy až punkově – a kdo někdy viděl polozapomenutou britskou partu Vice Squad, vedenou charismatickou Beki Bondage, mohl tuhle pětku považovat když ne za převtělení, tak alespoň za solidní kopii.

Kromě headlinerů tu ovšem byli pouze dva účinkující, na něž publikum doslova čekalo. Prvním z nich byli UDG, slunící se v poslední době na festivalech i mimo ně na paprscích čím dál většího úspěchu. Potvrdili to i v Litoměřicích. Nejen, že se nechali náležitě uvést a nastoupili během intra, za jaké by se nemuseli stydět ani Chinaski, ale navíc předvedli zábavné (mexická vlna, skok až na sukénku kolem pasu obnaženého bubeníka Jugiho mezi dav), očekávanými hity napěchované (Piloti, Duše slečny Mai atd.), akční (všech šest hudebníků se staralo o maximální show, možná i proto, aby se s vlezlým chladem padajícím na areál s postupujícím večerem zahřáli) a hudebně povedené vystoupení. Lidé v kotli také náležitě reagovali a ocenili ústecké závěrečným bouřlivým potleskem, po němž však už z časových důvodů nemohl následovat přídavek.

Kabáti a Migové, we love you!

A samozřejmě Mig 21. Festivaly sice už léta objíždějí s téměř neměnným programem, jenže se za to vůbec nestydí a lidem se to navíc zjevně líbí. Frontman Jiří Macháček nezapře profesionálního herce a baviče a s ledovým klidem ještě na divácích během provařeného vyvolávání „I Love You!" vyzvídal, kdo z nich skupinu vidí naživo poprvé. Prořídlý lesík rukou ho uklidnil, usmál se a pokračoval dál. Z toho, že už osm let nevydali žádnou regulérní desku, si Migové také zhola nic nedělají (a ještě se tím chlubili), Macháček dokonce všem doporučil vypálení cédéček místo koupě. Za tyto a podobné hlášky se mu dostávalo strhujícího aplausu a když pak ukázal zadek nebo vběhl do kotle, všichni kapele dávno odpustili, že znovu slyší jen osvědčené hity jako Malotraktorem, Tančím nebo Venkovan kluk. Muzikanti, tradičně navlečení do pestrobarevných, pastelových úborů, přidali ještě šílenou odrhovačku o cikánce a vypuklo čekání na zlatý hřeb večera.

Vydají MIGové konečně novou desku?

• Více čtěte zde

Kabáti začali dokonce pár minut před avizovanou desátou. Bombastický nástup se rychle změnil v úvodní vypalovačku Banditi di Praga ze stejnojmenné poslední řadovky. Pára syčela, ohně blafaly, světla bleskala jako divá, čtyři obří obrazovky v pozadí promítaly doplňující video, (automatičtí) muzikanti strojově odehrávali své party, Vojtek hřměl do mikrofonu. Po ukončení songu uvedl nějakou (tu více, tu méně vtipnou) průpovídkou (většinou na téma nucené prohibice – ale co by se také od souboru, zpívajícího o alkoholu tak často, dalo jiného čekat) ten následující. Tak se jelo celých devadesát minut, jenom film vzadu se měnil; jednou Vojtek zahrál sólo na harmoniku (Všechno bude jako dřív) a jednou si Ota Váňa vyměnil kytaru. Publikum ale bylo spokojené a když zazněly nejoblíbenější pecky (Na sever, Bára, Žízeň, Piju rád, Dole v dole, Malá dáma, Burlaci…) nadšení neznalo hranic. Na jednotlivé částice se blahem v podstatě rozpustilo při rozlučkovém fláku Kdoví jestli. Teplická pojízdná Laterna Magica zkrátka opět nezklamala – předvedla show na obvykle vysoké úrovni, koncepčně promyšlenou a skladbou písní sázející na osvědčené hity.

Mohlo by Vás zajímat o skupině KABÁT:

• Profil
• Deskografie aneb všechna alba v kostce
• Recenze posledních čtyř řadovek: Go satane go, Dole v dole, Corrida a Banditi di Praga
• Proč Kabáti nevystoupili na letošním Rockstone Bohemia festivalu

Sbohem letošní festivalová sezóno! Nezbývá, než přečkat zimu a těšit se na další, kterou snad Ostrovní festival uzavře stejně úspěšně (celkem dorazilo deset tisíc návštěvníků) jako letos. Snad s jednou výtkou, kromě kolotočářů s diskotékovými hity u vstupu, jež by si leckdo raději odpustil, mířenou směrem k dramaturgii festivalu. Pokud totiž na akci, založenou na závěrečném vystoupení Kabátu, pozve ve snaze přilákat co nejširší obecenstvo kapely, které u publika častokrát vzbudí v lepším případě shovívavý úsměv, v horším neskrývaný nezájem, atmosféře a kvalitě akce to příliš nepřidá.