Třetí den Colours: tanec v kalužích a Mobyho pocta Davidu Bowiemu

Třetí den Colours of Ostrava začal poměrně nenápadně, ale postupně se proměnil v jeden z nejdramatičtějších dnů festivalu. Vedle koncertů totiž do programu výrazně vstoupilo také počasí. Odpolední hrozba bouřky přinutila návštěvníky hledat úkryt, večer se tančilo v kalužích a nad areálem chvílemi visela otázka, zda se vůbec podaří plánovaný program odehrát. Nakonec ale právě déšť vytvořil kulisy pro několik nejsilnějších zážitků dne.

Od českého indie popu k bosé víle

Hudební program otevřeli I Love You Honey Bunny, kteří na scénu přinesli syntezátory, kytary a spolehlivý český indiepopový standard. Jejich vystoupení doprovázely povedené vizuály a kapela působila, jako by si možnost zahrát na Colours skutečně užívala. „Splnil se nám všem dětskej sen," zaznělo během koncertu z pódia.

Set postupně nabíral na energii a zpěvák jej zakončil skokem přímo mezi lidi. I Love You Honey Bunny tak odstartovali den koncertem, který stál na dobrém zvuku a evidentní radosti z toho, že právě stojí na festivalovém pódiu. Také s kapelou jsme se po vystoupení setkali u rozhovoru, ve kterém jsme se bavili o jejich tvorbě, koncertních snech i o tom, jak se jejich vztah k hudbě změnil ve chvíli, kdy ji začali sami vytvářet.

Mnohem zasněnější atmosféru přivezla Paris Paloma. Na scéně působila téměř jako lesní víla – vystupovala bosá, s výrazným make-upem a jemným hlasem, který kontrastoval s poměrně ostrými tématy jejích skladeb. Mezi písněmi mluvila o body positivity, klimatické krizi nebo patriarchátu a koncert tak chvílemi připomínal nejen hudební vystoupení, ale také prostor pro sdílení osobních i společenských poselství.

Ne všechno ale fungovalo stejně přesvědčivě. Cover skladby Maneater od Nelly Furtado se s atmosférou jejího setu příliš nepotkal a reakce publika zůstala spíše vlažná. Ve vlastních skladbách však Paris Paloma působila mnohem jistěji a její hlas i vizuální styl dokázaly vytvořit příjemnou protiváhu k energičtějším koncertům dne.

Na dalších scénách se mezitím střídaly zcela odlišné hudební polohy. Elín Hall nabízela komornější, citlivě vystavěnou atmosféru, zatímco Paulie Garand přitáhl návštěvníky, kteří dali přednost českému rapu. Prostor dostali také The Tap Tap, jejichž koncert tradičně spojoval hudbu, humor a výraznou práci s publikem, nebo Tontrakul, kteří rozšířili program o další žánrovou odbočku. Výraznou domácí stopu zanechali během dne také P/ST. 

Bouřka přerušila festivalový rytmus

Odpolední program náhle narušila hrozba silné bouřky. Návštěvníci se začali přesouvat do krytých prostor a velká část z nich zamířila do Gongu, kde čekala, jak se situace vyvine. V přeplněném prostoru se mísilo napětí, nejistota i obavy, zda se nebude opakovat scénář známý z Pohody 2024.

Organizace v tu chvíli působila chaoticky. Lidé nevěděli, jak dlouho mají zůstat uvnitř, zda se program posouvá nebo ruší a co přesně se venku děje. Informace se mezi návštěvníky šířily spíše útržkovitě a čekání v Gongu tak bylo místy testem trpělivosti.

Déšť nakonec festival nezastavil. Naopak vytvořil kulisy pro koncert Tata Bojs, kteří jako by se rozhodli, že špatné počasí jednoduše přetancují.

Tata Bojs definovali tanec

Tata Bojs vystoupili na Colours už po osmé a bylo znát, že prostředí festivalu dobře znají. V Ostravě představili také materiál z nové desky, ale koncert nestál pouze na novinkách. Kapela nabídla průřez svou tvorbou a od prvních skladeb bylo zřejmé, že déšť tentokrát nebude překážkou, ale součástí show.

Venku stále lilo, publikum bylo promočené a plocha před scénou se postupně měnila v bahnitý taneční parket. Tata Bojs přesto – nebo možná právě proto – rozjeli mimořádně energický koncert. Jejich vystoupení bylo téměř doslovnou definicí tance: přesné rytmy, výrazná pódiová energie a publikum, které se rozhodlo, že už stejně nemá co ztratit.

Během koncertu navíc déšť postupně ustal. Jako by Tata Bojs svým setem počasí skutečně přehráli.

Moby spojil rave, práva zvířat i vzpomínku na Bowieho

Hlavním jménem třetího dne byl Moby, který nabídl koncert rozkročený mezi taneční elektronikou, osobními vzpomínkami a společenskými tématy. Mezi písněmi mluvil k publiku a vysvětloval příběhy, které se za některými z nich skrývají.

Jedním z nejsilnějších momentů byla vzpomínka na Davida Bowieho. Moby vyprávěl, jak jej Bowie fascinoval už v dětství, kdy měl peníze prakticky jen na jeho desky, a jak se s ním později skutečně spřátelil. Následovala pocta v podobě skladby Heroes, která v industriálním prostoru Dolních Vítkovic získala nový rozměr.

Vedle osobních vzpomínek se Moby věnoval také právům zvířat, která jsou dlouhodobě jedním z jeho hlavních témat. Publikum si Mobymu vytleskalo přídavek, během něhož zazněla také populární Porcelain. Křehká a melancholická skladba vytvořila kontrast k energickým částem koncertu a připomněla, že jeho tvorba nestojí pouze na tanečních beatech.

Emocionálním vrcholem se stala skladba Lift Me Up, která postupně gradovala až do intenzivního tanečního finále. Na samotný závěr Moby obrátil pozornost k vyhlídkovému kolu, které se během festivalu stalo jedním ze symbolů hlavní scény. Vyzval jeho obsluhu, aby se kolo „úplně barevně zbláznilo", a konstrukce se skutečně rozzářila do rytmu závěrečného raveu.

Baby Lasagna rozpoutal moshpit v největší kaluži

Déšť zanechal v areálu dostatek vody na to, aby se další koncert mohl proměnit v kombinaci hudební show a bahenních lázní. Baby Lasagna přivezl tvrdší zvuk, ve kterém se potkával metal, rock, elektronika i místy téměř swingová nadsázka.

Jeho set patřil k nejdivočejším vystoupením festivalu. Před scénou vznikl pravděpodobně největší – a možná také první skutečný – moshpit letošních Colours. Odehrával se navíc uprostřed obrovské kaluže, takže každý pohyb znamenal spršku vody a bahna pro několik lidí v okolí. Nikomu to ale zjevně nevadilo.

Baby Lasagna dobře pracoval s publikem a mezi skladbami nezapomínal ani na humor. „Složil jsem písničku pro Shakiru, ale řekla ne," poznamenal před jednou z nich. Jeho koncert tak kombinoval tvrdší energii s lehkou sebeironií a potvrdil, že k rozproudění festivalového davu někdy stačí tvrdší kytara a kaluž dostatečně velká na to, aby se v ní dalo koupat.