Druhý den Colours: tenisový zápas Berta, západ slunce s LP a elektronická smršť TOMORA

Druhý den Colours of Ostrava už nebyl tak soustředěný kolem jediného velkého jména. Tentokrát se návštěvníci mnohem více přelévali mezi jednotlivými pódii. Program nabízel hravý český pop, soustředěné autorské koncerty, rap, elektroniku i velkou poprockovou show.

Bert & Friends rozehráli festivalový Wimbledon

„Jak se dneska máte?" zeptal se Albert Romanutti publika. Na odpověď ale příliš nečekal. „My taky jo!" dodal okamžitě a během několika vteřin bylo jasné, v jakém duchu se celý koncert Bert & Friends ponese.

Kapela nastoupila v tenisových úborech, jako kdyby si cestou na Colours spletla hlavní stage s centrálním kurtem ve Wimbledonu. Pódium zaplnily barevné stuhy a členové kapely rozehráli vystoupení, které bylo stejně hravé a vizuálně výrazné jako jejich dosavadní tvorba.

Bert & Friends opět dokázali, že koncert je pro ně svébytným světem. Publikum na jejich humor rychle přistoupilo a koncert se chvílemi pohyboval někde mezi hudební show a kolektivní halucinací.

Proč si kapela pro Colours zvolila právě tenisové úbory a další, nám Bert prozradil v rozhovoru, který vznikl bezprostředně po jejich vystoupení. Kromě festivalové módy jsme se bavili i o jejich tvorbě, koncertních zážitcích a o tom, co se vlastně odehrává v hlavě člověka, který se rozhodne proměnit pódium v pestrobarevné tenisové kurty.

Intenzita může být i bez velkých gest

Úplně jiný druh energie přinesla Lenka Dusilová. Dusilová pracovala především s atmosférou a hlasem. Její vystoupení působilo soustředěně a vrstevnatě. Vystoupení bylo založené na schopnosti vtáhnout posluchače do jednotlivých skladeb. I ve festivalovém areálu, kde se z vedlejších scén ozývaly basy a návštěvníci neustále někam přecházeli, dokázala vytvořit prostor, ve kterém se vyplatilo na chvíli zastavit.

Také s Lenkou Dusilovou jsme se během Colours setkali u rozhovoru. Mluvili jsme mimo jiné o proměnách její tvorby, spolupracích s dalšími hudebníky i o okamžicích, kterých si publikum během koncertu možná ani nevšimne, ale pro samotného interpreta mohou být zásadní.

Audrey Nuna mezi popem, rapem a démony

Jednu z nejenergičtějších show druhého dne předvedla Audrey Nuna. Americká zpěvačka a rapperka se během koncertu pohybovala mezi popem, alternativním R&B a rapem, aniž by vystoupení působilo roztříštěně. Naopak – rychlé změny stylů se staly jednou z jeho hlavních předností.

Audrey Nuna dokázala během jediné skladby přejít od melodického zpěvu k ostrému rapu a zároveň si po celou dobu udržovala kontakt s publikem. Došlo také na skladbu How It’s Done ze soundtracku k animovanému filmu K-Pop Demon Hunters, která patřila mezi nejrychleji rozpoznané momenty setu. Audrey Nuna je součástí trojice interpretek, jejichž hlasy ve filmu stojí za fiktivní skupinou HUNTR/X, a právě hudba z tohoto projektu jí v poslední době přinesla pozornost širšího publika.

LP zářila i bez reflektorů

Hlavním jménem večera byla LP, která svůj koncert odstartovala skladbou Girls Go Wild. Místo pomalého budování atmosféry tak přišel hned na začátku jeden z momentů, na které publikum čekalo, a dav pod pódiem okamžitě reagoval.

Důležitou součástí vystoupení se staly i samotné kulisy. Za scénou postupně zapadalo slunce, jehož světlo se propojovalo se stylizovanými vizuály koncertu. LP navíc vystoupila celá v bílém, takže na pódiu doslova zářila – a to nejen díky oblečení, ale i díky přirozené pódiové přítomnosti, se kterou dokázala ovládnout největší prostor festivalu.

„Jak se máte?" oslovila publikum česky. Později se zmínila i o své přítelkyni z České republiky: „My beautiful lover teach me something in Czech." Výsledkem byla věta „Strašně ráda vás vidím", kterou lidé odměnili hlasitým křikem. LP komunikovala s publikem přirozeně a dokázala vytvořit pocit blízkosti i na obrovské scéně.

V průběhu koncertu střídala energičtější poprockové skladby s klidnějšími momenty, v nichž vynikl její charakteristický hlas. Výrazné vizuály podporovaly hudbu, ale nesnažily se ji přehlušit. Největším efektem na stagi byla LP sama.

TOMORA: AURORA dostala elektronické křídla

Jedním z vizuálně i zvukově nejvýraznějších koncertů večera byla TOMORA. Za novým projektem stojí norská zpěvačka AURORA a Tom Rowlands z The Chemical Brothers. Duo začalo společně vystupovat pod názvem TOMORA na přelomu let 2025 a 2026 a spojilo emotivní, éterický hlas AURORY s hutnou elektronikou a producentským rukopisem Rowlandse.

Jejich koncert stál na propracovaných vizuálech, silných beatových gradacích a kontrastu mezi křehkostí AURORY a téměř fyzicky působící elektronikou. TOMORA fungovala jako svébytná kapela a společný audiovizuální svět, který byl místy hypnotický a jindy bez varování přešel do taneční smršti.

„Thank you for your love. We love you so much," loučila se AURORA s publikem. Návštěvníci však dvojici odmítli pustit bez další odezvy a dlouhým potleskem si ji vytleskali zpět. V tu chvíli bylo zřejmé, že jeden z původně nejzáhadnějších projektů letošního programu si v Ostravě našel své publikum.

autorka reportáže Anna Kubelková

úvodní fotka Mára Dušek