Hudební knihovna - www.hudebniknihovna.cz

REPORTÁŽ: Pussycat Dolls roztančily O2 arenu

KLIP: Cocotte Minute pálí do Putina, Trumpa i Babiše

FESTIVAL: Let It Roll Winter 2026 lámal rekordy

REPORTÁŽ: Indie pop je mrtev, ať žijí kytary

Castle Rat: Využívám metafory k vyjádření sama sebe

David Malý, 19. 10. 2026

Během festivalu Rock for People jsem si popovídal s Riley Pinkerton a Francem Vittorem z americké kapely Castle Rat. Probrali jsme jejich první zkušenosti s koncertováním v Evropě, rozdíly oproti americké scéně a výhody hraní na festivalech i samostatných koncertech. Řeč přišla také na album „The Bestiary", jeho koncepční příběh, spolupráci při skládání a propojení osobních témat s fantasy světem kapely. Nevynechali jsme ani jejich výrazné kostýmy a pódiové postavy, odkaz Ozzyho Osbourna a Black Sabbath nebo fungování pod nezávislým labelem King Volume Records. Na závěr jsme se bavili o jejich plánech na další evropské turné, které mělo zahrnovat také Prahu.

Rozhovor nabízíme i v angličtině.

Interview available also in English down below.

Hudební Knihovna: Ahoj, moc děkuji za váš čas a vítejte na Rock for People. V České republice jste poprvé, tak jak se vám tu líbí? Jak si užíváte zdejší prostředí?

Riley Pinkerton (zpěv, kytara): „Je to úžasné. Vlastně celá Evropa je skvělá. Nejvíc mě asi dostává pohostinnost, která je tu na úplně jiné úrovni než ve Státech. A to i když hrajeme v menších klubech. Postarají se, abyste měli jídlo, všechno, co potřebujete v rámci rideru, a místo, kde si můžete odpočinout. Opravdu mě to ohromilo. Tady lidem na vás prostě víc záleží."

Je to proti Spojeným státům velký rozdíl?

Franco Vittore (kytara): „Jo, obrovský."

Riley: „Ve Státech jsou večery, kdy se převlékáme v dodávce, protože pro nás nemají šatnu. Nenabídnou vám místo na přespání, večeři, vůbec nic."

Takže se na místě konání koncertu vlastně ani nedostanete z dodávky? Prostě přijedete, zahrajete a jedete dál?

Franco: „Jo, víceméně. Je to jiné. Ale pořád to tam máme rádi."

Riley: „Jasně, i ve Státech jsou místa, kde se o vás postarají. Většinou jsou to ale ty lepší kluby. Letos je každopádně skvělé, že se o nás starají prakticky všude."

To rád slyším. Chystáte se odehrát svůj první koncert v České republice, a to na velkém multižánrovém festivalu. Myslíte, že je pro vás výhodou, že můžete oslovit širší publikum, nebo byste raději odehráli samostatný koncert, třeba v Praze, kam by lidé přišli přímo kvůli vám?

Riley: „Myslím, že obě varianty mají své výhody. Festivaly jsou skvělé pro zviditelnění a oslovení širšího publika, než na jaké jsme normálně zvyklí. Naštěstí jsme zatím na všech festivalech, kde jsme hráli, měli opravdu plno."

Franco: „Je taky zábava hrát na větším pódiu. Máte víc prostoru se pohybovat, a to je na festivalech taky skvělé."

Riley: „Ale je úžasné hrát i jako hlavní kapela v menších klubech. Tam jsou lidé, kteří přišli vysloveně kvůli vám. Myslím, že máme dobrou rovnováhu mezi obojím. Je dobré hrát na různých místech."

Takže na tomto letním turné nehrajete pouze na festivalech?

Riley: „Ne, je to kombinace festivalů a několika samostatných koncertů."

Rozumím. Dobře. Loni jste vydali debutové album s názvem „Into the Void"… Tedy „Into The Realm"… (smích)

Riley: „Kéž bychom vydali ‚Into the Void‘. Byli bychom bohatí." (smích) („Into the Void" je skladba Black Sabbath, pozn. autor)

Třeba příště (smích). Vaše hudba jasně vychází z heavy metalu. Slyším v ní vlivy doom metalu a obecně i zajímavé další prvky. Můžete mi trochu přiblížit, jak vaše debutové album vznikalo?

Riley: „První album jsem napsala víceméně sama. Obvykle skládám na kytaru s nylonovými strunami, ladím ji do otevřeného C a píšu si v ložnici. Pak jsem přinesla písničky kapele a řekla: ‚Tohle mě napadlo, pojďme to společně rozpracovat.‘ Teď se chystáme vydat druhé album a na něm jsme spolupracovali mnohem víc. Přinášela jsem kapele nedokončené nápady a společně jsme pak hledali cestu, jak je dotáhnout do konce. Mezi těmi dvěma deskami je tedy určitý posun, což je skvělé."

To je poměrně zásadní změna. Jak se vám spolupracovalo? Museli jste hodně dělat kompromisy?

Franco: „Nenáviděla to..." (smích)

Riley: „To jsem nikdy neřekla!" (smích)

Je vidět, že máš jasnou vizi a přesnou představu o tom, jak má všechno vypadat. Když potom spolupracuješ s ostatními, může se výsledek trochu odchýlit od tvé původní představy, je to tak?

Riley: „Jo. Všechno stejně nakonec prochází Riley filtrem (úsměv). Musela jsem se naučit spolupracovat, ale rozhodně to stálo za to. Jsme na všechno, co jsme pro nadcházející album vytvořili, opravdu hrdí. A ta spolupráce byla dobrá… I když jsem si u ní pobrečela." (smích)

Franco: „Bylo to těžké, protože jí na tom tolik záleží. To je to hlavní. Záleží na tom nám všem, ale Riley celý tenhle projekt vytvořila a opravdu jí na něm záleží. Předat část tvůrčí kontroly ostatním je hodně náročné, ale myslím, že jsme spolu pracovali dobře. Na albu je pořád hlavně to, s čím přišla Riley. My jsme jen tu a tam přidali nějaké drobnosti."

Riley: „Bylo to jako důvěřovat někomu při pádu do náruče. A moji spoluhráči mě všichni zachytili." (smích)

Na nové album se moc těším. Pokud se nepletu, jmenuje se „The Bestiary"…

Franco: „Ano, přesně tak. Vyjde v září."

Je po hudební stránce nějak odlišné od „Into The Realm"?

Riley: „Rozhodně. Jsem opravdu hrdá na to, jak ambiciózní tahle deska je. Posunuli jsme se víc směrem k tradičnímu heavy metalu a rozšířili jsme spektrum svých vlivů. První album pro mě bylo do značné míry poctou Black Sabbath. Nová deska se ale díky tomu, že jsme na ní spolupracovali, zvukově rozrostla. Je to koncepční album, takže působí uceleněji, ale zároveň si myslím, že jednotlivé skladby jsou rozmanitější než na debutu. Každá z nich má tak trochu vlastní identitu, což souvisí i s konceptem celé desky."

Dobře, skvělé. A teď k vašim kostýmům. (úsměv)

Riley: „Ano?" (úsměv)

Když jsem se díval na vaše videoklipy, ať už k „Dagger Dragger", nebo „Cry For Me", připadalo mi to jako spojení starých Dungeons & Dragons her s Monty Python. Je jasné, že vás baví fantasy. Máš pro své texty a témata vytvořený nějaký vlastní příběhový svět, nebo vycházíš z něčeho jiného?

Riley: „U prvního alba vůbec ne. S tímhle světem nemělo nic společného. Byly to osobní písně. Psala jsem o tom, co se zrovna dělo v mém životě. Druhé album je sice koncepční a zpíváme na něm o mystických bytostech, čarodějích a podobných věcech, ale pořád vychází z reality a z toho, co se děje v mém vlastním životě. Ten koncept mi jen poskytl jasně vymezené kategorie, díky kterým můžu používat metafory a pořád vyjadřovat sama sebe. Je pro mě hrozně těžké napsat třeba písničku ve stylu: ‚My jsme Castle Rat a tohle je náš svět.‘" (smích)

Franco: (smích)

Riley: „To ze mě takhle nikdy nevypadne." (smích)

Některé kapely to tak dělají a myslím, že takových už máme dost… (smích)

Riley: „Jo, jo (smích). Na prvním místě je vždy hudba. I přes všechno úsilí, které věnujeme všemu ostatnímu, je to jen taková třešnička na dortu. Je to opravdu zábava a na pódiu si to nesmírně užíváme. Ale hudba samotná je velmi seriózní záležitost. Stejně tak muzikantská stránka. A samozřejmě vydávání dobrých alb. Troufám si říct, že skvělých alb. To je pro nás naprosto zásadní."

Jasně. Vaše hudba nepůsobí přihloupě ani tak, že ji děláte jen pro zábavu. Témata jsou vážná a vážně přistupujete i k živým vystoupením. Jen ty kostýmy jsou…

Franco: „Trochu praštěné…" (smích)

Jistě, ale právě díky tomu se odlišujete od ostatních, ne?

Franco: „Jo, myslím, že ano."

Máte make-up a všechno kolem toho. Jednotliví členové kapely mají své role – The Druid, The Rat Queen, The Count, The Plague Doctor… Musí být nepohodlné hrát s tou maskou na obličeji… (úsměv)

Riley: „To ano! Chudák Charlie…" (smích) (Charley Ruddell, baskytarista, pozn. autor)

Jak jste vlastně přišli na jednotlivá jména a postavy?

Riley: „Rat Queen mi pro sebe dávala největší smysl, protože jsme Castle Rat, že? Pak mě napadlo, že krysy v minulosti šířily mor. Takže bychom v kapele měli mít i morového doktora, pro jistotu, když už tu ty krysy máme. Kytarista v původní sestavě už tak trochu vypadal jako upír, tak jsem mu na hlavu přidala zuby a řekla jsem mu: ‚Ty budeš upír.‘ (smích) Původní bubeník byl úplně jiná postava, která se k tomu vůbec nehodila. Byl to takový nouzový Halloweenský kostým, který k tomu neseděl. Když se k nám o něco později přidal Josh (Joshua Strmic, bubeník, pozn. autor), změnila jsem tu postavu na druida, což mnohem lépe odpovídalo našemu příběhovému světu i celkové atmosféře. Takže asi všem říkám, co mají dělat…" (smích)

Franco: „Jo…" (smích)

Riley: „…kým mají být, jak se mají oblékat…" (smích)

Vždyť to je přesně to, co by měla královna dělat…

Riley: „Přesně tak. Přesně." (smích)

Nemůžeš přece dopustit, aby vás poddaní neposlouchali…

Riley a Franco: (smích)

Když skládáte hudbu, inspirujete se podle svých předchozích vyjádření heavy metalovými kapelami, jako jsou Black Sabbath a další. Chtěl bych se zeptat na poslední koncert Ozzyho Osbourna, který se příští měsíc uskuteční v Birminghamu a na kterém se sejde řada hostů, aby vzdala hold Ozzymu a Black Sabbath. Co si myslíte o tomto odkazu člověka, který prakticky vynalezl heavy metal?

Riley: „Bohužel tam nebudu, ale je to skvělé. Black Sabbath miluju. Myslím, že je ve mně část, která by si přála, aby už Ozzy po tom všem, co dokázal, mohl konečně odpočívat…"

Franco: „Pořád se říká, že by mohl umřít přímo na pódiu. To by bylo šílené."

Riley: „Víš co? Doufám, že se to stane."

Franco: „Vážně?"

Riley: „Myslím to s veškerou láskou v srdci. Připadá mi, že ho Sharon (Sharon Osbourne, Ozzyho manželka, pozn. autor) znovu a znovu tlačila do dalších turné…"

Franco: „Jo, to je pravda. I když poslední dobou už na turné nejezdil…"

Riley: „Prostě mám pocit… Nevím. Myslím, že už toho má dost."

Franco: „Možná je to ale přesně to, co chce. Možná opravdu chce zemřít na pódiu."

Riley: „Možná."

Odejít při tom, co měl nejraději…

Riley: „Jo, ale já bych chtěla, aby si odpočinul. Už je nějakou dobu úplně vyčerpaný."

Franco: „To uvedení do Rock'n'Rollové síně slávy ale bylo opravdu skvělé… Všichni jsme se na to loni dívali společně."

Riley: „Jo, jo. Bylo to super."

Připadá mi, že si to pořád užívá. Vnímá, co se kolem něj děje, a jen sedí na svém trůnu…

Franco: „Upřímně mě šokuje, že to dotáhl až takhle daleko…"

Riley: „Právě proto chci, aby si konečně lehl a odpočíval…"

Franco: „Jo, jo. Aby si dopřál zasloužený odpočinek."

Děkuji za komentář. Momentálně jste pod smlouvou s King Volume Records, který vydal i vaše první album. Pokud jsem to správně pochopil, jde o malý nezávislý americký label zaměřený mimo jiné na doom metal, je to tak?

Riley: „Ano."

Pomohli vám dostat se do Evropy, nebo se label soustředí spíš na místní scénu a pomáhá vám s koncertováním ve Spojených státech?

Riley: „Je to opravdu malý nezávislý label. V podstatě jde o distribuční dohodu. Ozval se nám s tím, že nám pomůže s vydáním vinylů. Od té doby je ale náš vztah skvělý a je to opravdu úžasná spolupráce. Todd (Todd Ryan White, majitel King Volume Records, pozn. autor) teď zároveň pracuje jako náš manažer. Má skvělé nápady na merch a velmi dobře rozumí mým tvůrčím představám. Podporuje mě v tom, jak chci být prezentovaná. Opravdu nám pomohl rozvíjet Castle Rat do podoby, v jaké dnes jsme. Co se týče Evropy, spolupracovali jsme s Tylerem (booking agent pro Evropu a Británii, pozn. autor). Náš tým tedy postupně rozšiřujeme, jednoho člověka po druhém, a snažíme se všechno budovat od základů. Ve Spojených státech máme bookera jménem Nanotear (Nathan „Nate" Carson z Nanotear Booking Agency, pozn. autor). Momentálně jsme tedy malý tým. Tvoří ho Todd, Nate, Tyler a my. Nedávno se k nám přidal ještě Metal Joe, který nám řídí dodávku a stará se o náš obchod. Je to super. Ozvalo se nám i několik velkých labelů, které měly zájem nás zastupovat. Rozhodli jsme se ale zůstat u King Volume, protože upřímně řečeno nám velký label nemůže nabídnout něco, co bychom nedokázali zařídit sami. V podstatě vám dají půjčku, kterou jim musíte splatit, a vlastně jim neustále něco dlužíte."

Navíc mohou negativně ovlivnit vaši kreativitu, protože vám třeba začnou říkat, co máte dělat, že?

Franco: „Jo. Myslím, že vám to může krátkodobě fungování usnadnit, protože vám najednou mohou poskytnout spoustu peněz, ke kterým bychom se jinak nedostali. Jenže právě z dlouhodobého hlediska začínají problémy."

Mohou přijít a začít si klást podmínky…

Franco: „Přesně, přesně. Takže jsme zatím s tím, co máme, velmi spokojení."

Riley: „Na druhé album jsme navíc uspořádali kampaň na Kickstarteru, která byla neuvěřitelně úspěšná. Vůbec jsme netušili, že se to takhle rozjede."

To je skvělé, mám z vás radost. Zdá se, že vám to výborně funguje, a pro Castle Rat je to velký rok, že?

Riley: „Ano."

Franco: „Rozhodně."

Jste poprvé v Evropě a hrajete na několika velkých festivalech. Pokud se nemýlím, potom vás čeká turné po Spojených státech…

Riley: „Ano, v září."

A příští rok budete s novým albem pravděpodobně také hodně koncertovat, že?

Riley: „Ano. Zatím to ještě nebylo oznámeno. Nevím, kdy rozhovor vyjde, ale na konci tohoto turné oznámíme další evropské turné, které se uskuteční v říjnu. Takže se brzy vrátíme."

Skvělé! Zavítáte i do Prahy?

Franco: „Ano, zavítáme."

Paráda. Budete na turné sdílet pódium s někým zajímavým?

Riley: „Myslíš jako s předkapelou? To ani nevím."

Franco: „Obvykle máme místní předkapely. Zatím jsme neabsolvovali turné, na kterém by nás po celou dobu doprovázela jedna konkrétní kapela. Většinou si vybíráme místní kapely."

To je skvělé. Vybíráte si je sami?

Franco: „Oslovuje je náš booking agent. On to celé organizuje."

To je moc pěkný přístup. Tímto způsobem podporujete místní scénu a místní kapela vám navíc může přivést další lidi na koncert…

Franco: „Jo, přesně. Myslím, že je to skvělé. Rádi to tak děláme."

Výborně. Moc vám děkuji za váš čas. Přeji vám hodně štěstí na cestách i s novým albem a užijte si zbytek turné!

Riley: „Rádo se stalo. Děkujeme."

Franco: „Moc díky!"

Úvodní fotografie pochází z oficiálního Facebookového profilu kapely Castle Rat.

English

At the Rock for People festival, I sat down with Riley Pinkerton and Franco Vittore of American band Castle Rat. We discussed their first experiences touring Europe, the differences between the European and US music scenes, and the benefits of playing both festivals and headline shows. The conversation also covered their album "The Bestiary”, its fantasy inspired concept, their collaborative songwriting process, and the way personal themes find their way into the band’s fictional world. We also talked about their distinctive costumes and stage characters, the legacy of Ozzy Osbourne and Black Sabbath, and their work with independent label King Volume Records.

Hudební Knihovna: Hello. Thank you very much for your time, and welcome to Rock for People. You are in the Czech Republic for the first time, so how do you like it? How do you enjoy the area?

Riley Pinkerton (vocals, guitar): "It's been amazing. I mean, all of Europe has been incredible. Most notably, the hospitality across the board is way better than in the States. Even when playing smaller venues. They make sure you're fed, you have your rider, you have a place to rest. I'm really blown away by that. People just care more over here.”

Is it very different from the United States?

Franco Vittore (guitar): "Yeah, very different.”

Riley: "In the States, there are nights where we're changing in the van because there's no green room for us. They don't offer you a place to stay or a dinner, nothing.”

So, you mostly don't leave your van even at the venue? You just get there, you play, and then you move on?

Franco: "Yeah, pretty much. It's different. I mean, we still love it.”

Riley: "Yes. There are venues, for sure, that take care of you even in the States, but it's usually the nicer venues that will do that. But it's cool this year, across the board, we are getting taken care of.”

Good to hear that. You're about to play your first show in the country at a big multi-genre festival. Do you think it's good for you that you could appeal to larger crowds, or would you rather play a headline show, let's say in Prague, where people would come to see you specifically?

Riley: "I think there are merits to both. I think playing festivals is great for exposure and reaching a broader type of audience than we normally would. Fortunately, at all the festivals we played so far, we've had a super packed-out audience.”

Franco: "It's fun to also have a bigger stage. Some more room to move around, and that's also a fun thing at festivals.”

Riley. "Yeah. But it's also awesome to headline smaller clubs, yeah. Because we have people that are there absolutely for you. It's been a good balance of each, I think. It's good to do both.”

So, you aren't playing only festivals on this summer tour here?

Riley: "No, it's a mix of festivals, and then in between, we have some dates where we're headlining.”

I see. Alright. Last year, you released your debut album called "Into the Void”... I mean, "Into The Realm”... (laughing)

Riley: "I wish we'd release "Into the Void”. We'd be rich.” (laughing) (N.B.: "Into the Void” is a song by Black Sabbath)

Maybe the next one (laughing). Your music is clearly based on heavy metal. I can hear doom metal influences and generally some interesting flavors in it. Can you tell me a little bit about how the album came to be?

Riley: "Yeah, so the first album I wrote on my own, pretty much. I tend to write on a nylon-string guitar, tune to open C, and just write in my bedroom. Then, I would bring the songs to the band and say: 'Here's what I've got, let's flesh it out.' We are about to release our second album, and that was more collaborative, where I'd bring unfinished ideas to the band, and we're working with everyone together on how to see things through to the end. So, there's a shift there between the two, which is cool.”

Alright, that seems like a major shift. How did you enjoy the collaboration? Were there a lot of compromises?

Franco: "She hated it…” (laughter)

Riley: "I never said that!” (laughter)

Well, it's clear that you have a vision and a clear idea of what you want it to look like. Then obviously, when you collaborate with everybody else, it can deviate from your original idea a little bit, right?

Riley: "Yeah. Everything definitely goes through the Riley filter (smile). I had to learn how to collaborate, but it was definitely worthwhile. We are so proud of everything that we produced for this upcoming album. And it was good to collaborate… Even if I cried.” (laughter)

Franco: "It was difficult because you care so much. That's the main thing. We all do, but Riley created this whole thing, and she cares so much for it. Delegating the creative part of it is very tough, but I think we worked well together. It's still mainly whatever Riley brought that's on the album. It's just little bits here and there that we helped with.”

Riley: "It was like a trust fall. And my bandmates - you all caught me.” (laughter)

I'm very much looking forward to the new album. It's called "The Bestiary”, if I'm not mistaken…

Franco: "Yes, yes. It's coming out in September.”

Is it somehow different from "Into The Realm”, musically?

Riley: "It's definitely different. I'm really proud of how ambitious this record is. We stepped more towards the traditional heavy metal. We expanded our influence. The first album was a big Sabbath worship to me, and especially because of the collaborative nature of the new record, it grew in sound. It's a concept album, where it almost feels more cohesive, but also I think there's more variety between the songs than on the first album. Each song kind of feels like it's its own entity, which also plays into the nature of the concept.”

Okay, great. Now, the costumes. (smile)

Riley: "Yes.” (smiles)

When I was watching your videos, be it "Dagger Dragger” or "Cry For Me”, it felt like old-school Dungeons and Dragons meets Monty Python. Obviously, you are into the fantasy genre, right? So, do you have some written lore for your lyrics and topics, or do you draw from something else?

Riley: "Not at all for the first album. It had nothing to do with the lore. They were personal songs. I was writing about what was going on in my life at the time. And the second album, even though it's a concept album and we're singing about mystical beasts, wizards, and all this, they are still based on reality and what's going on in my own life. It just gave me very clear categories to sort of use metaphors to still express myself. I find it very difficult to write a song, for instance: 'We are Castle Rat, and this is what we do.'” (laughter)

Franco: (laughter)

Riley: "It's never going to come out of me like that.” (laughter)

Some bands do it like this, and I think we have enough… (laughter)

Riley: "Yeah, yeah (laughter). The music comes first. Even with all the effort that we put into everything. This is all just icing on the cake. It's really fun to do. We have so much fun on stage. But the music is very serious, and the musicianship is very serious. And, you know, putting out good albums. Dare I say, great albums. First and foremost.”

Yeah, of course. It doesn't feel like your music is goofy or just for fun. The themes are serious, the live performances are serious. It's just the costumes that are…

Franco: "They are a bit goofy…” (laughter)

Sure, but that's what makes you different, right?

Franco: "Yeah, I think so.”

The makeup and everything. The roles of the musicians in the band, The Druid, the Rat Queen, The Count, The Plague Doctor… Playing with that mask on must be uncomfortable… (smile)

Riley: ”Oh yeah! Poor Charlie…” (laughter) (N.B.: Charley Ruddell, the bassist)

How did you end up carrying those names?

Riley: "The Rat Queen made the most sense for me because we are Castle Rat, right? And my next thought was that rats back then brought the plague. So, we should probably have a plague doctor in the mix, just in case, since there are rats around. In the original lineup, the guitarist already looked sort of like a vampire, so I just stuck some teeth to his head, and I was like: 'You're a vampire' (laughter). The original drummer was a different character that did not fit at all. It was like an emergency Halloween costume situation where it didn't fit. So, I changed that to a druid, which fit the lore and the vibe a lot more, once Josh joined the band a little later on (N.B.: Joshua Strmic, the drummer). So yeah, I guess I tell everyone what to do…” (laughter)

Franco: "Yeah…” (laughter)

Riley: "...Who to be, how to dress…” (laughter)

I mean, that's what the Queen should do…

Riley: "Yeah, exactly. Exactly.” (laughter)

You don't need any disobedience from your subjects…

Riley, Franco: (laughter)

When writing music, I think you mentioned before that you take inspiration from heavy metal bands, like Black Sabbath and others. I want to ask about the last Ozzy Osbourne show that will take place in Birmingham next month with all these guests celebrating Ozzy and Black Sabbath. What do you think about the legacy of a man who practically invented the heavy metal genre?

Riley: "Yeah. I won't be there, unfortunately, but it's cool. I mean, I love Black Sabbath. I think there's a part of me that really wants Ozzy to just rest after all he's done…”

Franco: "They keep saying that he might die on stage. That would be crazy.”

Riley: "You know, I hope he does.”

Franco: "Really?”

Riley: "With all the love in my heart. I feel like Sharon (Sharon Osbourne, Ozzy's wife) has pushed him on tours again and again…”

Franco: "Yeah, that's true. He hasn't been touring, though…”

Riley: "I just feel like… I don't know. I think he's done with it.”

Franco: "Maybe that's what he wants. Maybe he really wants to die on the stage.”

Riley: "Maybe.”

To go doing what he liked the most…

Riley. "Yeah, but I just want him to take a break. He's been cooked for a while.”

Franco: "The Rock and Roll Hall of Fame introduction was really cool though... We all watched that together last year.”

Riley: "Yeah, yeah. It was cool.”

I mean, he seems like he's still enjoying it. He's aware of what's happening around him, just sitting on his throne…

Franco: "It's honestly shocking that he made it this far, if I'm being honest…”

Riley: "That's why I want him to just lay down and chill…”

Franco: "Yeah, yeah. To get some well-deserved rest.”

Alright, thank you for that. You are currently signed to King Volume Records, which also released the first album, and from what I understood, it's a small independent doom metal-oriented label in the US.

Riley: "Yeah.”

Did they help you reach out to Europe? Or is it a more locally based label, where they help you tour through the US?

Riley: "Yeah, it's a very small independent label. It's basically a distribution deal where he reached out to us, and he was like: 'Oh, I'll help you press vinyls.' But since then, our relationship with him has been awesome, and it's really an amazing collaborative effort. Todd (N.B.: Todd Ryan White, owner of King Volume Records) is now working as our manager as well. He has amazing ideas for merch. He's so aware of and supportive of my creative ideas and how I want to be represented. So, he's really helped grow Castle Rat into what it is. In terms of Europe, we were working with Tyler (N.B.: Europe/UK booking agent). So, we're growing our team one by one and keeping it grassroots. We have our booker named Nanotear (N.B.: Nathan "Nate” Carson, Nanotear Booking Agency) in the US. So, we're right now a small team. That's Todd, Nate, Tyler, and us. And then we added Metal Joe. He's driving us and managing the store. It's cool because we've had some big labels reach out to us, and they were interested in representing us. We're sticking with King Volume because, honestly, there's not much that a major label can offer us that we can't do ourselves. They basically give you a loan that you have to pay back, and then you owe them.”

Yeah. They might also cause some creative damage because they might be telling you what to do, right?

Franco: "Yeah. And I think it makes it easier for you to function in the short term, you know? Because they can inject a lot of money all at once that we don't have access to otherwise. But then in the long term, that's where the problems start.”

They can come and place demands…

Franco: "Exactly, exactly. So, for now, we are very happy with what we have.”

Riley: "Yeah. We also did a Kickstarter for the second album that was mind-blowingly successful, and we had no idea it was gonna blow up like that.”

Great, I'm happy for you. It seems like you are doing perfectly fine, and it's a big year for Castle Rat, isn't it?

Riley: "Yeah.”

Franco: "It is, yeah.”

You are in Europe for the first time, playing some big festivals. I believe, after this, you are doing a US tour…

Riley: "Yeah, in September.”

And then, with a new album, you will probably be on tour quite a lot next year as well, right?

Riley: "Yeah. I mean, it hasn't been announced yet. I don't know when this will come out, but at the end of this tour we're announcing another European tour for October. So, we will be back.”

Awesome. Are you coming to Prague?

Franco: "We are, yeah.”

Okay, cool. Are you sharing the tour with anyone exciting?

Riley: "Like as a support? I don't even know.”

Franco: "You know, we usually have local support. So far, we haven't done a tour with an opening band for the whole tour. We usually book local bands.”

That's cool. Are you choosing the local bands yourself?

Franco: "Our booking agent reaches out to them. He is putting it together.”

That's very nice. That way, you are also supporting the local scene, and a local band can bring some more people out to see you, as well…

Franco: "Yeah, exactly. I think it's cool. We like doing that.”

Great, that's a great thought. Thank you very much for your time. I wish you the best of luck with the tours and the new album. Enjoy the rest of your time here.

Riley: "You're welcome. Thank you.”

Franco: "Thanks a lot, man.”

The title picture comes from the official Facebook profile of Castle Rat.