Stones nestárnou, na Foreign Tongues se předvádí ve výborné formě

Rockové legendy The Rolling Stones boří hranice stárnutí a i po neskutečných 64 letech působení vydávají desku plnou energie. Své v pořadí 25. studiové album kapela představila v Londýně na pozadí světelné show – „neznámé jazyky" uvedly zářící drony tím, že se slétly do tvaru toho nejznámějšího jazyka na světě.   

Svěží dávku nové hudby fanouškům Stones naservírovali po třech letech od vydání Hackey Diamonds, za které si došli i pro Grammy. Obě nejnovější alba jsou skvělá a v mnohém podobná – jejich pojítkem je producent Andrew Watt. Držitel pěti cen Grammy dříve nahrával s hvězdami jako Elton John, Iggy Pop nebo Ozzy Obourne, pod palcem má ale i současnou populární hudbu, a to díky spolupráci s Justinem Bieberem, Post Malonem či Edem Sheeranem.   

Materiál vznikal průběžně, něco vzniklo ve stejné době jako Hackey Diamonds a skladbu Hit Me In The Head stihl svými bicími podtrhnout ještě Charlie Watts, ktetý zemřel v roce 2021. Album otevírá našlapaná Rough And Twisted a předznamenává tím i zvuk toho, co posluchače čeká dál. Foreign Tongues jsou plné silných kytarových riffů a celkově silného instrumentálního základu, který zdobí ikonicky arogantní vokál Micka Jaggera, z nějž by nikdo nevyčetl, že zpěvák nedávno oslavil 82. narozeniny.   

Zdařilých rockových fláků kapela nadělila hned několik, tím nejzdařilejším je za mě Mr Charm. Je to živá píseň, která si přímo říká o to, aby člověk skákal do rytmu a zpíval z plných plic, když se však vyskáčete a spíše se zaposloucháte do textu, můžete si všimnout i politického podtextu – a zde se Jagger nebojí ani jmenovat: „is it mad mogul Mr. Musk?" Jinde kritizuje americkou autokracii a v countryové Ringing Hollow zpívá o tom, že „Socha Svobody nevypadá zrovna nejlíp, když se mračí."   

Milovaného zvuku rockových legend se ale dočkáte i ve skladbách jako Hit Me In The Head nebo Divine Intervention. Překvapit vás naopak může cover původní písně Amy Winehouse You Know I’m No Good nebo závěrečná Beautiful Delilah, která je dílem samotného Chucka Berryho. Radostné a tvrdší kousky prokládají ale i pomalejšími – ploužákem Some Of You nebo dojemným Back In Your Life.   

Muziku navíc zdobí nenápadné příspěvky mnoha hostů od vokálů Roberta Smitha z The Cure ve skladbě Never Wanna Lose You po basu v Covered In You nahranou Paulem McCartnym.   

Vytknout lze na dnešní poměry nezvykle dlouhou stopáž. Poslech vám zabere přes hodinu, i když se vám to při návalu řízné muziky, ze které srší zápal ani nemusí zdát. Z úst více recenzentů tedy zní, že by možný škrt dvou tracků mohl desce prospět.   

Album vás místy vrátí do přelomu šedesátých a sedmdesátých let, ale rozhodně se nedá říct, že se Rolling Stones tvorbou zasekli v době své největší slávy. Jsou sice věrni svému zvuku, ale nebojí se ho přizpůsobovat době. Ne že by tedy měla deska pobláznit mladou generaci, ale fanouškům klasického rocku udělá jistě obrovskou radost. Nicméně už po týdnu si Foreign Tongues vydobily první příčku na britském žebříčku – zaslouženě!

Autorka textu: Linda Šprinclová