Podzimní melancholie? Pojďme si připomenout největší letní elektro pecky

Polovina října je za námi, léto a dny plné slunečních paprsků jsou na dlouho dobu pryč. Podzimní a zimní melancholie přichází. Koncertová sezóna se letos rozjíždí ve velkém stylu a v listopadu se absolutně nezastavíme. Ale víte co mi chybí? Ta pozitivní letní energie, když se smažíte na sluníčku s lehkým elektrem v pozadí. Moje léto bylo letos hodně elektrem nabité a dominovalo tomu hned několik songů, které bych vám chtěla představit z nostalgie po slunečných dnech.

Začnu se skladbou „The End", která se objevila na loňské desce Hyperdrama od francouzského dua Justice v kolaboraci s Thundercat. Tyto umělce mimo jiné spojuje spolupráce s Australanem Tame Impala, kterého prakticky nelze neznat. Právě jeho skladba „Neverender" s Justice ze zmíněné desky letos vyhrála cenu Grammy v kategorii Best Dance/ Electronic Recording. „The End" mi vokálně mimo jiné připomíná jemný vysoký hlas například Bee Gees, The Weekenda nebo právě Tame Impala.

Nevím jak to vnímáte vy, ale já si teď skladbu pustím a díky chřipce a zatažené obloze ze skladby nemám ani z daleka takový náboj energie jako uprostřed srpna. Je hudba sezónní záležitostí jako ovoce a zelenina?

Absolutně největší pecka, kterou v tomto článku zmíním je bez pochyb skladba „Love Like This", kterou vydali ve spolupráci Australané Will Sparks a Joel Fletcher. Tuhle bombu vydali v polovině července a já ji od té doby slyšela už asi milionkrát. Kdykoliv na mě vyskočí v playlistu tak mi ji slyšet jen jednou opravdu nestačí. Pro účely článku tenhle hit zrovna pouštím, sousedům se omlouvám ale zároveň vyvracím své vlastní tvrzení. Tenhle song rozhodně dokáže nahodit dobrou náladu. A ten drop taky stojí za zmínku.

Společně s „Love Like This" na vrchol svého pomyslného žebříčku řadím „No Bad Vibes" od irské house zpěvačky Jazzy, která skladbu vytvořila v kolaboraci s britským djem KILIMANJARO, který díky svým africkým kořenům do songu přináší afrikánský pocit, který stojí za tím adiktivním beatem, který již od května nemůžu pustit z hlavy. Od Jazzy dále rozhodně doporučím skladbu „Giving Me", která patří k jejím největším peckám. Těch skoro 235 milionů streamů na Spotify by vás mohlo přesvědčit o kvalitě.

DJ Argy, italské house trio MEDUZA a zpěvačka PollyAnna před pár měsíci vydali Italsky zpívanou skladbu „Melodia", která vokálně dokáže chytit za srdce. Naprosto nádherné vokály doplňuje fantastický mix. Od Argyho vám dokážu dále doporučit skladby „Sierra" nebo „Aria" ft. Omnya. O Meduze jste asi nemohli ani neslyšet díky hitu „Lose Control" s Becky Hill nebo „Peces Of Your Heart", které jsou na můj vkus trochu moc komerční na to, aby si je člověk opravdu užil. Není nic horšího, když vám internet nebo reklamy zkazí písničku.

Do pětice všeho dobrého? Moje oblíbené duo Sofi Tukker, které originální dance music s elementy house a techno spojuje s portugalsko-anglickými texty a s brazilskou jemnou hudební vlnou bossa nova. V roce 2023 Sofi Tukker zremixovali originální poměrně zajímavou skladbu „Worship", za kterou stojí Jon Batiste. Originál je sice zajímavý a vyzařuje neskutečný talent Batisteho, ale americké duo nabili skladbu nekonečnou energií. Dovolím si tvrdit, že je to jejich suverénně nejlepší remix a skladbu řadím i mezi favority jejich celkové tvorby, kterou bezprostředně miluju. Nemůžu nezmínit, že si letos vysloužili další nominaci na Grammy, a to remixem „Sleepyhead", za kterým původně stojí Passion Pit. Remixy jim prostě jdou, já tohle duo objevila v začátcích covidu díky jejich remixu „911" od Lady Gaga nebo „COPYCAT" od Billie Eilish. Všechny zmíněné remixy jsou bez pochyb lepší než originály, za tím si stojím a budu se hádat.

Special shoutout? Poměrně neznámý umělec Franky Klassen, který ve své hudbě spojuje cello a techno, začátkem tohoto roku vydal skladbu „Play", která dokáže navodit poměrně zajímavou atmosféru. Slyšet to někde uprostřed klubu hodně pod parou? Řeknu, že je skladba epická, a možná i to nejlepší, co jsem kdy slyšela. Realita je taková, že skladbu nedokážu ocenit zas tolik, když ji tu pouštím dokola a snažím se vymyslet, co o ní říct. Right place, right time je dokonalá a Franky si rozhodně zaslouží vaši pozornost do budoucna. Talent mu rozhodně nechybí.  

Většinou se jako Hudební Knihovna zaobíráme českou scénou, core, punk a post-emo umělci, sem tam nějaký popík. Mě tu ale chybí reprezentace elektronické hudby. Mimo těch pár shows, na které jsem se v průběhu let s knihovnou vydala tu nemáte zprávy typu MEDUZA vydali nový song, naše redakce spíše nepokrývá festivaly Beats For Love, Let It Roll a většinově ani žádné raves či akce v Duplexu. Pojďme to změnit. Chceš se přidat k Hudební Knihovně a vyrážet na akce tohoto typu? Neváhej a kontaktuj nás na karel.soucek@hudebniknihovna.cz nebo se mi ozvi na Instagramu @neptuneisfar, a řeknu ti napřímo jak to vlastně chodí. Plánuju Beatsy 26 a chci společnost.