Nadupaný taneční večer v Lucerně

V sobotu 6. prosince praskal Lucerna Music Bar ve švech. Sešli se tady totiž všichni fanoušci taneční a elektronické hudby. A na programu ikona tohoto žánru – 6arelyhuman.

Já osobně nejsem úplně velký příznivce této muziky, ale Toby Hamilton, aka 6arelyhuman, mě zaujal v playlistu festivalu Rock For People, kde letos vystupoval. A já jeho vystoupení na festivalu bohužel propásla. Takže jsem oznámení jeho samostatného koncertu uvítala jako příjemné rozšíření obzorů.

Už před otvíračkou do klubu se našli tací, co stáli frontu, aby měli co nejlepší a nejbližší místo u podia, takže ještě po otevření dveří se vinula dlouhatánská fronta pasáží až ven na ulici. Převládala mladá generace, takže jsem se oprávněně obávala, že zase budu v klubu nejstarší. Nakonec to pár starších návštěvníků zachránilo, ale později jsem pochopila, že to byli většinou rodiče přítomných mladých fanynek. Ti jediní nakonec postávali po okrajích a tolik se nebavili.

6arelyhuman si jako support přizval Matthew Joinese, uměleckým jménem Asteria. Je to mladý performer, původem z Nového Zélandu. Jeho hudba je divoká, nespoutaná a energická. Je známý i díky své spolupráci s renomovanými jmény jako je kets4eki, Odetari a samozřejmě 6arelyhuman.

Fanynky ještě před začátkem úplně zaplnily prostor okolo podia, koncert byl vyprodaný a to je prostě v Lucerně vždycky masakr. Když Asteria vyběhl z backstage, hned to rozbalil svými známými hity. Vše doprovázeno minimálním osvětlením a červenou video projekcí, která barevně ladila s jeho vlasy. Hit střídal hit a decibely duněly.

Na konec jeho setu přišla na podium i hlavní hvězda večera 6arelyhuman a společně dali song What you want. Fanynky už byly totálně v extázi. Ten obdiv, to nadšení, oboje z nich stříkalo pomalu viditelně.

Ani v pauze mezi interprety se prostor okolo podia neuvolnil. Mládež si krátila čas tancem na reprodukovanou hudbu a svícením světýlek z mobilů. Říkala jsem si, jak to řeší, kdyby se jim chtělo třeba na záchod… Nebo je tohle problém jen starší generace?

6arely přišel na podium přesně na čas a energie se opět začala valit. Běhal po podiu, tančil, v mezidobí se fotil na mobily, co mu podávaly fanynky, podepisoval, co mohl a také přebíral dárky. Za ním běžela videoprojekce, tentokrát do zelena.

Celou dobu říkal, jak jsou všichni skvělí a jak je to úžasná show. Dělal moc milý a srdečný dojem, takže ta davová psychóza byla úplně pochopitelná. Když chvilku nezpíval, už davy volaly „6arely 6arely!" Takže se neustále jelo ve zběsilém tempu dál a dál.

Každá ohlášená píseň byla přijímána s obrovským nadšením a každý její konec odměněn tleskáním a jásotem. Mě se líbilo, že zpíval oblečený v tričku I love Prague, přijde mi to jako hezké gesto směrem k fanouškům.

Po jeho samostatném vystoupení se vrátil na podium Asteria a zařval „Let´s go!" a následovaly společné písně. A jako vyvrcholení večera hit Faster and Harder. Při jeho prvních tónech se ozval jekot, že skoro praskaly bubínky. Všichni tančili a skákali v agonii. Tohle podle mě umí jen mladé fanynky. Asteria si dokonce svlékl bundu a byl do půl těla nahý.

Po skončení písně to chvíli vypadalo na opravdu konec, ale fanynky dávaly najevo, že konec ještě ne. Proběhl dialog mezi aktéry na podiu: „Oni asi fakt chtějí ještě jednu písničku?" „Ježíš, ale fakt jen jednu"... a dali společně hit Hands up.

Potom už jenom „Thank you guys, I love you, I´ll be back." /díky, miluju vás, vrátím se/

Tohle jsou zážitky, které ve mně budou rezonovat dlouho. A myslím, že dnešním večerem získal 6arelyhuman jednu další fanynku.