Byt číslo 4: Deska se zjeví, až se zjeví

První den festivalu Rock for People jsem měla možnost vyzpovídat kapelu Byt číslo 4 po jejich vystoupení. Kapela hraje v současnosti ve složení Pavel Mazák – zpěv, kytara, David Verner – bicí, Lukáš Bryx – baskytara, Matěj Krč – kytara a Marek Burdych – kytara.

Hudební Knihovna: Máte tady po vystoupení na Rock for People. Jak se vám hrálo?

Pavel: „Hrálo se nám skvěle, lidi byli dobří a hrozně dost jich přišlo a znali to a tančili a pogovali a řvali, takže to vždycky se hraje dobře."

Hudební Knihovna: Vystupujete tady poprvé na festivalu?

Lukáš: „Ano, vystupujeme tady poprvé, ale už jsme tady poněkolikáté, dřív jsme jezdili jako účastníci, jako prostí smrtelníci. Ale tento rok poprvé tady hrajeme, a zůstaneme tady až do konce."

HK: A co je lepší, prosím tě, jezdit sem jako fanoušek anebo jako vystupující?

Lukáš: „No určitě jako vystupující. No, byl to úžasný koncert a vlastně můžeme tady být celou dobu, takže to je oboje v jednom a takže ještě větší spokojenost."

HK: A teď se zeptám, jak hodnotíte tady festivalovou atmosféru oproti třeba jiným festivalům, kde jste už vystupovali?

Matěj: „No, je to zatím těžký hodnotit, protože teprve teď se začalo a my jsme sotva přijeli a hned jsme hráli. Takže tu atmosféru budeme objevovat až teď. Ale každoročně to tady je skvělý."

HK: A nemrzí vás, že vám úlohu otvíráku sebrala Fixa?

Matěj: „No to právě pomohlo, protože lidi přišli na tu Fixu, a tak byli i na nás."

HK: Tak super, díky.

HK: A budete ještě letos hrát na nějakém jiném festivalu, kam byste třeba chtěli naše čtenáře pozvat?

Pavel: „Já bych chtěl pozvat čtenáře na Trutnoff. Tam zase hrajeme, už letos potřetí a je to skvělý festival. Má svůj genius loci a skvělou atmosféru a moc rádi tam jezdíme."

Matěj: „Já bych je rád pozval na září na akci Fest on Da Beach. Je to týdenní zájezd do Itálie, kam jedou kapely. Budeme tam my, jede tam Vojtaano, Xavier Baumaxa a další a bude to prostě týdenní zájezd autobusem někam do Itálie a tam bude každý hrát koncert, a to bude akce, která se jen tak běžně nezažívá."

Pavel: „A chtěl bych je taky pozvat na podzim do Šumperka na festival Young Fest, který se koná v říjnu. Je to festival pro mladý kapely v regionu a okolí."

HK: Díky

HK: A já se teď zeptám na takovou obecnou otázku, jestli vystupujete radši v klubech anebo takhle venku?

David: „Za mě je to asi jako fifty- fifty, protože já to mám rád na festivalech venkovních, otevřených. Já jsem bubeník, takže vítr pod zadek je fajn, protože se tam potím. Ale zase v klubech je to takový komorní, ty lidi jsou blíž. Je to takový, jako kdybych hrál doma v obýváku. Takže mám rád oboje."

HK: Já bych řekla, že v klubu na bubeníka většinou není vidět. A tady je. Takže jestli to není třeba lepší venku?

David: „Hele, já jsem rád v koutě, já většinou dělám ksichty, takže nepotřebuju, aby se na mě někdo koukal a pak mi říkal, že jsem postižený."

(smích)

HK: A to už se ti stalo, jo?

David: „Naštěstí ne, ale kdybych se na sebe podíval v zrcadle, tak si to o sobě řeknu asi."

HK: Dobře, díky.(smích)

HK: máte po turné s kapelou Wohnout. Jak se vám s nimi koncertovalo? Myslíte si, že se jejich fanoušci liší od vašich?

Marek: „No tak jako za mě osobně bylo vystupování na jarním turné s kapelou Wohnout příjemný, protože jsem díky nim začal hrát na kytaru."

„A jestli jsou jejich fanoušci odlišní od těch našich, tak bych řekl, že jejich věrní fanoušci, kteří s nimi začali už v tom devadesátým čtvrtým, kdy ta kapela vznikla, tak budou duchem pořád s námi, protože přece jenom, svým způsobem, ta naše muzika není úplně odlišná a koreluje spolu."

HK: A třeba jste jim nějaké i přebrali?

Marek: „To jsme nepřebrali, protože my hrajeme nervózní punk a oni hrajou nějaký punk z Vinohrad."

(smích)

„My s těma Wohnoutama pojedeme ještě na podzim, takže to se taky těšíme. Čeká nás ještě asi deset zastávek."

HK: Hele a plánujete ještě turné třeba s nějakou další českou kapelou? Případně jaká by byla vaše vysněná kapela na společný turné? Česká nebo i zahraniční?

Lukáš: „To je asi jednoduchý. Z českých kapel by to byla určitě asi Vypsaná Fixa. No tom asi se shodneme všichni. A za mě ze světových kapel. Já nevím, třeba mně Nirvana prý je docela fajn, ale moc to neznám."

(smích)

„My vlastně plánujeme turné už čtvrtým rokem vlastně. My s Fixou plánujeme turné dlouhodobě, ale oni ho bohužel neplánují s námi."

HK: Letos jste vydali singl Boty Heroiny. Bude následovat i deska?

Všichni: „To my nevíme." (smích)

Pavel: „My už máme minimálně křest desky. Někde se musí začít."

HK: A ten křest bude tedy kdy?

Pavel: „Dvacátého ledna 2027 v Lucerna Music Baru."

HK: Super, díky, díky moc.

HK: A ještě se teda zeptám teda k té nové desce. Máte, máte pocit většího tlaku, většího očekávání, když první deska vlastně byla tak dobrá a měla takový úspěch a nastavila poměrně dost vysokou laťku. Tak jestli cítíte nějaký tlak z okolí nebo od fanoušků?

Pavel: „Vysoký očekávání od toho máme samozřejmě hlavně my, což je vlastně největší tlak vždycky se nějak překonat, ale potom to vždycky opadne a nějak to dopadne. Největší tlak byl loni, když jsme chtěli vydávat desku. To jsme nestihli, tak to taky opadlo pak ten tlak a teď ten tlak s tím křtem zas je a pak zas opadne."

HK: Jasně no a už je teda deska hotová?

Pavel: „Eh, jo. Deska se zjeví, až se zjeví."

HK: Dobře, tak budeme všichni doufat, že se zjeví před křtem.

David: „Intenzivně pracujeme. Písničky jsou, ale nejsou nahraný."

HK: Tak by mě zajímalo, když bychom se bavili hypoteticky o vaší nové desce, jestli třeba můžete prozradit, jestli bude podobná té první, nebo bude třeba úplně jiná?

Pavel: „My bychom se chtěli pokusit na té nové desce o trošku surovější zvuk, víc takovej devadesátkovej. Ono když se člověk hrabe v devadesátkách a snaží se to napodobit, tak to nikdy není aktuální. Takže nějaký zlatý střed. Máme rádi, když se to nahrává prostě víc surově. Chceme nahrávat víc naživo a trošku to pojmout tak jako postaru."

„Zase se tam budou odrážet nějaké příběhy, ale tím, že ta deska už je postdospívající, tak už budou asi trošku jiný, možná trošku víc zmatenější, jak to postdospívání bývá, ale jak to vyleze, tak to bude."

„Ale ten surovější zvuk bychom chtěli."

HK: Tak díky moc.

HK: A teď teda ještě otázka k tomu klipu, co jste vydali k singlu Boty Heroiny. Zaregistrovala jsem, že jste ho točili u vás v bytě. Tak by mě zajímalo, jestli furt ještě bydlíte nějak pospolu nebo už jste se rozstěhovali?

Matěj: „Už po tom klipu ten byt není."

(smích)

Pavel: „No, co se týče bydlení pospolu. Je to zajímavý, jo, protože my jsme z Moravy, až teda na Máru, který je z Vinohrad."

Marek: „Ne, já jsem z Letný."

HK: Ale Vinohrady jsou taková jako lepší čtvrť, tak by tě to nemělo urazit.

Marek: „Ale Letná je ta nejlepší."

Matěj: „Já preferuju Praha 4, Krč."

HK: Dobře, tak která čtvrť v Praze je nejlepší necháme zase třeba na příští rozhovor, abychom se dostali teda k tomu vašemu bytu, který teda není v Praze, ale předpokládám, že je v Brně.

Lukáš: „Ano Lukáš preferuje Brno. A bydlíme v Brně na tom bytě."

Pavel: „No my, takže my tady s basákem bydlíme pospolu už pět let na studentským bytě v Brně, kde vlastně vznikl i ten název a odehrávají se nějaké různé příběhy."

„Ale v Bludově, to je naše rodná víska u Šumperka, tam zas bydlíme já, basák a náš bubeník David Verner. A je zajímavý, že my na sebe vidíme z oken. Takže vlastně taky bydlíme pospolu, dá se říct. Takže je tam nějaká pospolitost kontinuální."

HK: Super, tak díky.

Lukáš: „Hlavně do koupelny si vidíme."

HK: Tohle tedy necháme na jiný rozhovor. (smích)

HK: Takže ještě k tomu klipu, jako že byl takový netradiční, tak co vás třeba k tomu inspirovalo to takhle právě natočit? Nebo jako čí to byl nápad?

Lukáš: „No, já si myslím, nám to přišlo taky jako hodně tematický tím, že tam bydlíme reálně a kvůli tomu se tak jmenujme. Takže jsme tomu chtěli dát trošku takový ten jako původní duch, tu myšlenku toho Bytu číslo 4 a nějak to využít. Ale podupali mi koberec, takže jsem naštvanej."

Pavel: „Já bych k tomu dodal, že myšlenka byla taková, že ta písnička je o tlacích z okolí, a o tom, jak se lidi vlastně ovlivňují se mezi sebou a jak je důležitý zůstat ryzí v rámci svých morálních hodnot."

„A proto nás napadlo vlastně spoustu těch lidí na tom bytě mít, co jsou ti lidi okolo. A ta naše herečka Anežka, to je vlastně ta, ta neovlivněná těma lidma. To byl původní koncept toho klipu."

HK: Děkuju.

HK: Ještě by mě zajímalo, jestli budete pořád vozit ty bytový rekvizity na koncerty, nebo jestli už jste se na to vykašlali. Tady jsem si teda upřímně nevšimla, jestli tam byly nebo nebyly.

Lukáš: „Byly tam."

Pavel: „Je to naše značka. S novým albem bychom chtěli vozit nový rekvizity, protože za prvé ty starý dostaly pěkně na prdel a já si myslím, že vydrží ještě tak půl sezony a konec."

HK: Pamatuju si, že lampa byla od babičky…

Pavel: „No ta lampa od babičky je hotová úplně ty jo. Takže tu nám nechtějí zapojovat na festivalech, protože se bojí, že to vyhodí pojistky, takže uvidíme no."

HK: A ještě mám tady takovou poslední otázku osobní. U vás došlo k rozšíření počtu členů kapely ze čtyř na pět. Tak jestli to mělo nějaký konkrétní důvod?

Marek: „Jo to jsem já, z Prahy."

HK: Ale že vzali Pražáka do moravský kapely, to je docela zajímavý?

Marek: „Ne v pohodě, my už jsme jako ve dvacátém prvním století, je nám dvacet tři až dvacet pět let, tak si myslím, že nemáme žádný zbytečný předsudky, protože jsou zbytečný a naše země je moc krásná a je to krásný všude. Já se považuju stejně za Pražáka, stejně jako za Bludováka, což bude za chvíli Praha 36."

(smích)

„My jsme se rozhodli zbořit hranice. No rozšířili se kluci teda ze čtyř na pět a já jsem byl přidanej a mě to s nima moc baví. Děkuju."

Lukáš: „Nás v roce dva tisíce třicet pět bude na pódiu dvanáct. Každý dva roky přidáváme jednoho člena."

Pavel: „Já bych to možná zakončil, že dveře Bytu číslo 4 jsou vždycky otevřené a byla to potřeba taková vnitřní, nějaká seslaná z nebes přímo od někoho dalšího. Tak jsme ji vyslechli a Marka jsme objevili někde v Kutné Hoře. A jsme moc rádi, že s náma hraje a doufáme, že dlouho ještě bude."

HK: A poslední otázka jenom obecně jaké máte plány do budoucna? Kromě teda teď vydat tu desku, asi nějak ji pokřtít, možná nějaký tour k tomu?

Matěj: „Teď to teda asi můžu zmínit, že po vydání desky vyrazíme na tour, kde objedeme zásadní místa v České republice nebo takový místa, prostě kde hrajeme rádi, kde jsme hráli víckrát a kam se chceme vrátit, tak vyrazíme na takovou první naši jako vlastní tour. Takže na to se moc těšíme a snad se budou těšit i lidi, až to bude."

HK: A už je známo, jestli si budete brát s sebou nějaký další kapely?

Matěj: „Zatím to intenzivně řešíme a vybíráme, ale ještě není hotovo."

HK: Tak jo, tak díky, tak se budeme těšit a budu držet palce, ať vyjde ta deska, abychom se mohli těšit na ten křest.

Všichni: „Děkujeme."