Acid Row: Teď chceme být aktivní a koncertovat

V sobotu na festivalu Rock for People jsem měla možnost udělat rozhovor s kapelou Acid Row. Kapela v současné době hraje ve složení Alex Fonar – zpěv, baskytara,  Dominik Klesa – elektrická kytara, zpěv a Radek Bacík – bicí.

 

Hudební Knihovna: máte tady po vystoupení na festivalu Rock for People. Jak se vám dneska hrálo?

Alex: „Dneska se nám hrálo parádně. Nečekali jsme tolik lidí. Atmosféra byla velmi krásná, byl to jeden z našich asi největších koncertů, co jsme měli. Myslím si, že to bylo pro nás všechny docela překvápko a potěšení. Myslím si, že lidi si to hodně užili.

My jsme totiž tady minulý rok měli takový trošku trable na té warm-up párty. A trošku se nám to přesouvalo, takže to se úplně nepovedlo. A tohle bylo parádní. Takže doufáme, že se tady ukážeme znova. A přivezli jsme krásný počasí. Trošku tomu dáváme význam, že to bylo taky tím."

Dominik: „Nějaký interpret tady zmiňoval ve storýčkách, aby lidi chodili na malé stage. A skoro to vypadá, jak kdyby ty lidi si to vzali k srdci. Bylo tu skvělá atmosféra, že ty lidi fakt reagovali na nás a bylo to dobrý."

HK: Dál mě zajímá, jestli jste přijeli dnes nebo už jste tady od včera?

Radek: „No, my jsme přijeli už ve středu, protože jsme chtěli hlavně vidět Die Spitz a Gorillaz.

Ale jsme starý dědkové, takže už jsme nechtěli přespávat v kempu. Takže naštěstí máme našeho skvělýho kámoše Zikyho, který nás přivezl a zase odvezl a přivezl a zase odveze. Takže dneska nás přivezl a po Babyshambles zase odjedeme."

HK: A zítra se ještě vracíte?

Radek: „Ne, ne. Maidny už jsem viděl a nepotřebuju znova."

HK: Jasně, díky. Hele a pochopila jsem teda, že jste tady nevystupovali poprvé. Tak kolikáté je to letos vaše vystoupení tady na festivalu?

Dominik: „Je to druhý vystoupení, ale už jak zmiňoval Alex, vlastně jako to první loni bylo takový vystoupení nevystoupení, protože my jsme měli být na warm-up party, což vypadalo, jako že to bude hezký, ale během zvukovky nám přišli říct, že, že vlastně asi mají možná poddimenzovanou sekuritku a že přijelo moc lidí. Místo pěti set přijelo asi pět tisíc. Takže nás začali šoupat. Jeden přesun, pak druhej přesun a samozřejmě to vyšlo úplně jako nejhůř, protože jsme hráli proti Vypsaný fiXe, což prostě nemůžeš konkurovat na Rock for People Vypsaný fiXe samozřejmě."

HK: Takže jo, to chápu.

Dominik: „Ale chceme zmínit, že dodrželi slovo, když slíbili, že nám to nějak vynahradí."

HK: Načasování dobrý, jako že jste nehráli třeba v deset ráno někde na tý táborákový stagei nebo tak. (smích)

Radek: „Jasně a nebyl tam nějakej další velkej interpret, na kterýho proudily davy lidí, že jo, třeba na hlavní stage. Jakože fakt jsme měli hezký okno, no to jo."

Alex: „Jako on tam byl velkej interpret. Byl to Sophian Medjmedj. Nebo tak nějak."

HK: Já taky prosím tě nikdy nevím, jak se to vyslovuje. (smích)

HK: Hele a ještě mě zajímá, jestli jste sem dřív jezdili třeba jako návštěvníci festivalu?

Radek: „Kdysi dávno, fakt to už klidně i před covidem. Deset let zpátky možná."

Dominik: „Já jsem tu byl dvakrát. Jednou, to nevím, ten ročník, ale byli tady Queens of the Stone Age, tak kvůli tomu hlavně. A pak se nám podařilo asi rok nebo dva roky potom tady s Alexem se dostat přes takovou zvláštní soutěž Hentai Corporation, kterou vyvolávali, že mají nějaký možnosti vstupů pro fanoušky a udělali takovou competition jako: „Hej, pošlete nejvyndanější fotku z víkendu." A my jsme to nějak oba zvládli vyhrát."

HK: To je zvláštní, viď? (smích)

Alex: „Řekni s čím."

Dominik: „Jo, já jsem poslal fotku našeho bývalýho basáka s obří cuketou, ale fakt obří.

No a Alex šel na klasiku. Takový to, když si někdo kopíruje prdel přes kopírku. To nezklame."

(smích)

HK: Super, díky. Teď jsem se úplně rozhodila.

HK: Eh, jo. Teď by mě zajímalo, jestli vy vnímáte rozdíl mezi klubovým publikem a tím festivalovým?

Alex: „Za mě rozhodně. Jakoby mám pocit, že v klubu jsou lidi, co jdou na koncert, takový jako uzavřenější. Není tam taková davová psychóza. Je to takový, že si tam prostě člověk někam stoupne, tam si to užije. Samozřejmě je tam furt takovej ten rozdíl mezi aktivním publikem a takovým, co stojí u zvukaře a chce si to vychutnat, že jo.

To tady samozřejmě taky je, ale přijde mi, že tady funguje víc právě ten princip davový psychózy, že prostě někdo přijde, chytne se toho. Je to skvělá příležitost pro lidi objevit něco novýho, že prostě jenom jdou kolem.

Zatímco do klubu opravdu už ti lidi jdou na ten koncert, na tu kapelu, na kterou chtějí, dopředu jsou na to připravení, ale tady prostě přijdou a nikdy neví, jako co je chytne, no.

Takže je to takový spontánnější."

HK: No a co máte radši? Kde vy radši vystupujete v létě takhle na fesťácích anebo pak v těch klubech, v komornější atmosféře pro ty svoje lidi?

Radek: „Ono jako oboje má něco do sebe, že jo. Prostě teďka jsme měli křest alba, kde to byla velmi očekávaná akce pro nás a asi i pro fanoušky. A fakt se to prostě plánovalo, že jo.

A bylo to takový velký završení nějaký práce a tak. Zatímco teďka je to tak, že objíždíme akce, fesťáky, což je to prostě jiný. Přesně jak Alex popsal. Ale asi nemůžu říct, že jedno je lepší než druhý, no, oboje je jinačí."

HK: A máte hodně nabité léto?

Radek: „Každý víkend. Není tam žádná tour, jako že kontinuální třeba týdny, několik týdnů v kuse, ale každý týden někde budeme, no."

HK: Teď se můžeme přesunout k vaší desce s názvem Magic, která vyšla v květnu a mě by zajímalo, proč se jmenuje Magic?

Dominik: „Já to budu zase brát trošku tak, jelikož moje role v kapele je trochu to, že řeším ten merch a podobně. Takže jsme už ten koncept vyvolávali vlastně tak, že jako pojedeme trochu minimalističtěji než předtím. A vlastně v tom spočívá i ten název.

Nám se strašně zalíbilo od začátku to, že tam bude jedno slovo, který říká hrozně věcí. A to prostě Magic splňuje, že jo. A navazuje to na nás tím, že jsme strašný nerdi. Prostě milujeme fantasy, sci-fi, hry a filmy.

Takže asi Alex přišel nějak s tímhle nápadem a najednou jsme říkali: „To je ono". To prostě přišlo hned. Říkáme tohle je ten jednoslovný symbol, který to vystihuje úplně krásně."

HK: Teď mám tady otázku k tomu křtu, který proběhl v Praze na Cargo Galery. A pak jste ještě vlastně křtili v Brně a na obou těch koncertech jste vlastně měli jinou tu třetí předkapelu. Tak mě by zajímalo, proč vlastně?

Alex: „No tak my jsme měli vlastně ty dvojkřty rozdělený, že jako ten brněnský si vzali víc pod sebe Sloth a ten pražský zase my. Protože to zrovna tak jako hezky vyšlo, že jsme obě kapely vydávali desku. Tak jsme si řekli, že to spojíme a jako propojíme to s našimi městy.

A v Praze jako Dead Myrick, tak s těma máme velmi dlouhodobý vztah. To je kapela z Drážďan a je to kapela, která tam zároveň má bookingovku a už spoustu krát nám tam pomohla. A my jsme si prostě řekli, že chceme udělat pořádnej- Elbsludgebooking shout out.

Že už si chceme udělat prostě takovej pořádnej stonerovej večírek, protože moc takových není. Je to tak, že třeba přijede nějaká stonerová kapela větší a k tomu se najde nějaký support. My jsme si řekli, že jakoby jo, tak si tam vezmeme prostě ty nejbližší, pomůžeme si a takhle na tomhle barteru fungujeme už dlouho. Už několikrát jsme je zvali i na koncerty v Praze nebo v Litvínově. Hodláme v tom pokračovat dál.

Je to takový pro nás v naší scéně princip importu exportu, který vlastně rozšiřuje povědomí o naší scéně jak v Německu, tak v Čechách. Jasně, že chceme čím dál víc ukazovat lidem, že tady je tahle hudba a čím dál tím víc jí otevírat širšímu publiku."

HK: Super, díky.

HK: A kde se vám hrálo líp, v Praze nebo v Brně?

Radek: „V Brně jsme měli mnohem míň stresu, jak jsme to právě nepořádali, že jo. Takže to bylo za mě mnohem uvolněnější a nemuseli jsme se starat třeba o jinou kapelu. Oni se museli starat o nás a tak. Takže mně osobně mnohem líp v Brně."

Dominik: „To já říct nemůžu. Ne, že by to tam bylo horší, ale já tady nedokážu vidět vůbec rozdíl, protože tím, jak to byl křest oboje, tak prostě to byla strašně vyhypená akce."

Radek: „Oboje bylo krásný, doplňuju. Jako oboje určitě bylo super, jenom prostě ty stresy okolo, mimo tu hudbu, tak byly menší v Brně."

HK: Hele a ještě víme všichni, že jste vystupovali i v zahraničí, tak by mě zajímalo, jestli třeba vy vnímáte nějaký rozdíl v publiku zahraničním a českým? Třeba jiný věkový složení? Přece jenom v zahraničí má tahle muzika delší historii, takže na ně třeba chodí starší lidi, u nás mladší?

Dominik: „Tak teda super, žes to nadhodila, protože si myslím, že ten rozdíl v tomhle vůbec nevidím. Jako my zažíváme, ať je to v zahraničí, nebo tady, vždycky ten bizár stejnej. Prostě existují akce, kam přijdou mladý. Většinou přijdou i ti starší, ale vlastně je to úplně stejně namíchaný v zahraničí i u nás.

Jako samozřejmě ty zahraniční akce jsou takový, jak to říct, no, říká se, doma nejsi prorokem. Jako tady, ne, že by to teď už nešlo, ale museli jsme si tady budovat možná to jméno mnohem hůř, než v tom zahraničí. Ale ve finále teď je to jako dost podobný.

Ale ta namíchanost těch lidí mi přijde všude stejná."

HK: Teď ještě něco k tý desce. Je to vaše čtvrtá deska a jestli o ní vy sami chcete něco říct. Jaká je, o čem je? Proč by si ji měli posluchači poslechnout nebo koupit?

Radek: „Asi jako ne, že bych to jako chtěl říct jako doporučení, ale Dominik tam hodně vyjádřil takovou tu praktickou stránku tvorby toho alba. Ale zase pro mě to má velký význam v tom, že má minimálně pro mě osobně, obrovskej přesah v tom, že ten Magic prostě fakt jako má tady každej. Fakt ty jo, musíš ho jenom najít a nějak to umět vyfiltrovat, použít, nebo tak.

Takže to mě na tom hrozně baví a myslím si, že je to na tom slyšet, protože jsem třeba hrozně sebekritickej, co se týče mojí tvorby. Ale tady jsou songy, který mě tak baví poslouchat a myslím si, že je tam prostě slyšet ta myšlenka, kterou i Dominik popisoval, co se týče toho nerdství a tak, ale i ta, která přesahuje třeba do Last Knighta, do tý skladby o Josefu Menšíkovi, o tom posledním rytíři…"

HK: Ještě by mě zajímalo, součástí vinylu je deskovka. Takže to napadlo vás? Klidně se pochvalte někdo.

Dominik: „To je úplně jednoduchý. To je přesně, jak jsem říkal. No to, to jsme prostě my. Já možná tím i navážu na tu předešlou otázku, protože chci říct, že mě osobně hrozně potěšilo, že recenze, co na desku vycházejí, říkají, že jsme našli ten svůj zvuk a našli něco, že to vlastně není úplně brutální skok, ale je to něco, co jsme preparovali dlouhodobě a teď se to tam vykrystalizovalo.

A to je přesně i zároveň ta deskovka podle mě. To je prostě, jak jsem říkal, to je to nerdství v nás. My máme prostě rádi tyhle věci, máme rádi čaroděje a takové ty šílenosti. A není to jenom útěk od toho reálného světa, je to prostě i něco, co šlo přesně z nás. A ta deskovka, to prostě přišlo přirozeně úplně s tím."

Radek: „Musím říct credits Dominikovi za deskovku. Úplně skvěle to vymyslel. Je to fakt sranda hrát. Kupte si to.

My nad tím trochu dumali. Původní plán byl, mít to jenom jako limitku, ale to jsme se rozvášnili hodně a ten původní plán jsme museli zkrouhnout, a pak jsme dumali nad tím, jestli to tam teda vůbec dávat nebo ne. A nakonec jsme se rozhodli, že tam ta deskovka musí být a když už, tak teda bude sice osekaná, ale bude pro všechny, ať je všude prostě."

Alex: „Ještě bych dodal jednu věc. Ona ta deskovka je zároveň koncipována tak schválně, že navazuje na význam písniček, protože my jsme chtěli trošku toho posluchače, co si tu desku koupí, tak jsme ho chtěli trošku jako ponouknout k tomu, aby se víc zajímal o ty texty, a o to, o čem ty písničky jsou.

A tam jsou jednotlivý encountery, který mají nějaký význam v rámci významu toho songu. Jo, takže je to i takový jako lehký marketing, když to řeknu takhle blbě proto, aby si řekli: „A proč tohle dělá zrovna to, co to dělá?" Tak si pak přečtou ten text a trošku víc se do toho dokážou ponořit."

Radek: „Nechceš úplně vysvětlovat text, takže to je vlastně hrozně chytrý."

HK: Takže prostě si musíte koupit ten vinyl a zahrát si tu hru sami.

„Přesně tak. Ona vás pohltí. Doslova. Jako rabbit hole."

HK: Jak je hluboká, to víte?

Alex: „Nikdy nechoďte do hloubky."

 

Hk: Desku provázejí takový magický grafický symboly, kterých jsem si všimla. Byly vlastně i jako dekorace na křtu, což mi přišlo hrozně super a pěkný. A tak by mě zajímalo, jestli mají nějaký význam, a jestli jsou vaše originální nebo jsou převzatý třeba z nějakého filmu nebo hry?

Radek: „Artwork a všechno okolo toho zase tvořila Divá Bára, naše dvorní čarodějnice, která nám dělá všechno už od první desky po tuhle. A každej, vlastně každej ten symbol vyjadřuje něco k tomu, něco z tý písničky."

HK: Takže jsou teda originální ty symboly vaše?

Dominik: „Jestli můžu dodat, tak ano, to je na tom to geniální, že Bára prostě objevila techniku, kterou udělala všechno ručně. A je to vlastně vyřezávaný do hliníkových fólií a skenovaný potom.

Takže to není nějak kreslený. Není to, jak to říct, kreslený jako přes počítač, ale je to prostě fakt ruční práce se vším všudy. Strávila nad tím strašně moc času a my jsme byli úplně nadšení, když jsme to viděli, protože mně se to fakt líbí."

HK: Určitě se to líbí hodně lidem, mě se to taky líbí.

Dominik: „Inspirace tam budou určitě vidět a je to hlavně jako středověký art, což souhlasí s tou fantasy tématikou. Ale všechno jsou to originální její věci."

Radek: „Ještě doplním, že vedle toho artu jsme následně dělali promo fotky a naše fotografka Tereza Kopelentová se toho taky chytila. Taky ručně přesně vytvořila něco, co vychází z toho alba. Ty obrovský hvězdy s očima a tak podobně. To byly vlastně ty ozdoby potom. A ty jsme hned jak na focení využili, tak i potom na tom živáku."

Alex: „Já bych ještě dodal. Obecně máme rádi v tvorbě nějakou soudržnost, a to je to, co dělá jakoby ten narativ zajímavej. Co si myslím jako je symbolismus těch piktogramů, který může být autonomní sám o sobě, ale zároveň má přesah a nějaký konotace ve vztahu k významu těch jednotlivých písniček a zároveň i inspirace.

Máme třeba písničku Final Suicide a piktogram je inspirovanej Uroboros hadem, který požírá sám sebe a tak dále. Každopádně symbolismus máme velmi rádi a je to taková jako filozofičtější, hlubší rovina vlastně toho uměleckého celého systému nebo jednotlivých rovin, který tam jsou."

HK: Super, díky.

HK: A teď jestli teda ještě přeskočíme zase někam úplně jinam. Zajímalo by mě něco k merchi. Slyšela jsem vás právě u Toma Frödeho říkat, že máte svoje různý merchový vychytávky, třeba pláštěnky, takže to mi přijde strašně originální a skvělý.

A tak by mě by zajímalo, jestli teda třeba ještě chystáte něco dalšího originálního. Podle počasí třeba sluneční brýle nebo tak?

Radek: „Prostě nějaká výbava, no."

HK: Jako že byste s sebou vzali příště spacáky, židle. (smích)

Alex: „S těma pláštěnkama, tak to bylo prostě čistě ze zkušenosti, protože my prostě jezdíme léta na ty fesťáky a vždycky někde prostě prší. No a my jsme si řekli, tady to je to, co těm lidem chybí, protože my jsme byli na fesťáku, kde byla ohromná bouře. Byli jsme přímo v oku bouře. Oni nás teda zvládli přesunout do stodoly. Ale tam hlavně, že ty lidi byli úplně promoklý. Oni se u toho merch stánku jenom ptali, jestli máme něco suchýho a my jsme samozřejmě měli, ale trika.

Takže v ten moment nás napadlo, proč nemáme pláštěnky sakra. Ještě gumovky no, ale to už zabírá příliš místa."

HK: Hele, ještě bych teda k tomu měla nějakou poznámku, jestli neplánujete třeba dámský střihy triček, protože hodně kapel jako prostě má jenom ty unisexový a potom pak ženský, který mají trošku nějaké tvary, tak si to nemůžou koupit. Ale jedna kapela mi říkala, že se to nevyplatí.

„Jo přesně prostě pak ty tři kusy, co zbejvají, vozíš x let s sebou. Sorry holky. My jsme zase na druhou stranu úplně jako stánkaři a věřím, že čas od času se k tomu vrátíme."

HK: Tak já bych vám jako doporučila, abyste do budoucna třeba limitovanou edici třeba jednoho nějakýho vzoru udělali i v dámskejch střizích. I ve větších velikostech. (smích)

„No jsem chtěl říct, že větší velikosti máme, ale v tom unisexu. Pak ti přijde ten člověk říct, že jako potřebuje 3XL, tak my ho příště uděláme. No a pak ho zase přesně vozíš dva roky."

HK: Hele a teď asi na závěr jaké jsou vaše plány do budoucna?

Radek: „Tak teď je čerstvý album Magic, takže teď je to hlavně o tom to prostě exportovat. Teď chceme právě být aktivní v tomhle směru a furt jen koncertovat."

HK: Nějaký zahraničí je v plánu?

Dominik: „Za mě teda, jestli můžu říct, že nás to tak skoro vyšťavilo, že jsme s tím fakt měli hrozně práce, že teď potřebujeme trošku odpočinek. Odpočinek v uvozovkách. Odpočinek znamená koncerty, že jo. Ale jakoby tvůrčí práce trošku teď asi počká. Ona ta inspirace k nám přijde vždycky asi tak, ale nebudeme to pushovat, no."

Alex: „Zahraničí, to my vždycky máme v plánu. Zatím to vychází tak, že máme sudý, lichý rok. Sudý vydáváme, lichý jezdíme primárně, takže zatím to tak nějak jako držíme.

No, takže teď přichází ta fáze, kdy budeme hlavně jezdit, koncertovat. Příští koncert například dvacátého druhého července před Crossem. To je export teda do Prahy, jo. Ale máme spoustu dalších zahraničních věcí. Ale tam nevím, jestli jako zvát vyloženě jako český publikum. Takže bych spíš zmínil jakoby ty tuzemský akce, třeba Stone Smoker."

HK: OK. Díky za rozhovor!