FVLCRVM v klipu Déjà vu prodává Ventolinovi jeho ukradené auto

Karel Souček, 21. 10. 2026

Taneční elektroniku, absurdní humor a společenskou kritiku propojuje singl Déjà vu, v němž spojili své síly Ventolin a FVLCRVM. Skladba vznikla ze společného živého jamování a doprovází ji videoklip režiséra Marka Mrkvičky a Kateřiny Bouškové. Oba hudebníci nyní vyrazili na česko-slovenské Ventofu Tour.

V novém videoklipu přijíždí FVLCRVM do typické vyprahlé středočeské pouštní krajiny roku 2126, kde tou dobou už běžně žijí varani a rostou kaktusy. Čeká tam na něj Ventolin, s nímž rozehrává sérii absurdních situací a vizuálních gagů kolem auta, které je Ventolinovi až podezřele povědomé.

V taneční skladbě se potkává hravý analogový svět Davida Doubka s žánrově otevřeným přístupem slovenského producenta Pišty Kráľoviče. Zdánlivě absurdní dialog přitom dostává výrazný společenský rozměr. Text postupně přechází od příběhu o ojetém autě k obrazům zadlužování, nedostupného bydlení i představy, že si jednou budeme muset pronajímat vzduch.

„Text je duet, který lze vnímat ve víc vrstvách. Na povrchu je to absurdně tragikomický příběh člověka, který si kupuje auto a zjišťuje přitom, že je to asi vůz, který dřív měl, ale někdo mu ho ukradl. Zároveň je to kritická metafora současné kapitalistické společnosti, ve které se prohlubuje propast mezi chudnoucí většinou a techno-oligarchií, bohatnoucí na přeprodávání vyloupeného kulturního bohatství. Prodává se nám ‚pokrok‘, ale jsou to věci, které už jsme někdy viděli, nebo byly naše," vysvětluje Ventolin.

Spolupráce vznikla z plánů na společné turné. Místo remixů a posílání nápadů přes internet chtěli oba hudebníci vytvořit nový track společně naživo. Koncem loňského roku proto FVLCRVM přijel za Ventolinem do studia, kde jamovali se syntezátory, drummachiny a kytarovými pedály, nahrávali a hodně si povídali. „Za tri dni u Ventolina nám vznikla celkom dosť veľká kopa materiálu a bolo ťažké sa vôbec rozhodnúť, čo z toho by sme mohli dokončiť ako song. Na takom organickom elektronickom songu s minimálnym použitím počítača som asi ešte nerobil," říká FVLCRVM.

Při dalším setkání v Bratislavě přišla řeč na Pištovy časté zážitky déjà vu, které Ventolina inspirovaly k textu. Výslednou podobu skladba získala letos v květnu ve studiu Prokopa Holoubka v Brně. Jeden z Pištových zvuků tam přivedl Ventolina k hlášce „určitě se dohodnem" a s ní se zrodil nápad na příběh, v němž jeden druhému prodává ukradené auto. Původně živě nahraný materiál se postupně rozrostl do přibližně 120 stop a patnácti verzí. „V každej verzii, ktorú sme si s Davidom po nahrávacích session poslali, on pridal nejakú ďalšiu crazy vrstvu, o ktorej som už neveril, že sa tam zmestí, ale vždy som po vypočutí zmenil názor. Keby ten song nemal deadline, dnes už by tých stôp bolo určite 200," dodává slovenský producent.

Motiv déjà vu odkazuje i na společnou minulost obou hudebníků. V roce 2010 absolvovali česko-slovenské turné se svými tehdejšími kapelami Kazety a The Uniques. Nyní se na společné turné vydali poprvé jako Ventolin a FVLCRVM. „Turné s Davidovými Kazetami bolo vlastne moje prvé regulérne, kontinuitné dvojtýždňové turné po Česku a Slovensku. A song ‚Jsem smutná, jsem veselá‘ si asi dám nechat vyryť na náhrobný kameň," uzavírá FVLCRVM.

Foto: Vojtech Filko