Corrida, coruna kabátovských couzel

Slušný, správně motorový zvuk, vtipné texty jaké fandů kolo rádo, několik totálních megaHutů, žádný výrazný propadák někde dole v dole. Už na první poslech je jasné, že Corrida, pilovaná během celého roku 2006, je jedno z královských, ne-li nejlepší kabátovské album.  

Kabáti byli, jsou a budou, s tím už se asi česká hudební kritika a party intoušů vyrovnaly. Že však teplický kvintet začne pravidelně vítězit ve Slavíkovi a bude Českou republiku reprezentovat v Evropě, to asi nečekal ani největší pesimista. Nicméně Kabáti jedou, albem Corrida stvrdili své ambice a ukázali, že i hudebně minimálně na kvalitní rockový mainstream mají.  

Nikdo z Kabátů není virtuóz
A to i přesto, že závěrečný popcornový cajdák Kdoví jestli, odkazující na podobně laděnou Kdo si nechce hubu spálit z předcházející desky, patří do kategorie absolutních kolotočářských úletů, které mají s řízným rockem pramálo společného. Do stejné kategorie sice patří i dva největší hity Burlaci a Malá dáma, ovšem ostré kytarové riffy a razantněji sycený zvuk vytváří výsledek daleko nadupanější a propracovanější.  

Takoví raci v práci – a výsledky přijdou
Mezi hlavní důvody, proč jsou Kabáti tak úspěšní, patří humor, nadsázka a odkazy na různá místa či jiné známé osobnosti. Proto táhnou rovnou cestou do Kadaně a do Pardubic, proto kůže líná jak ten medvěd Kolína, proto legrační countryovky Raci v práci a Joy, odskoky do jiných žánrů a zároveň reminiscence na legendární Colorado.
Textař Špalek má navíc tu schopnost (nebo štěstí :), že dokáže vytvářet snadno zapamatovatelné rýmy či hlášky, z nichž mnohé časem zlidoví. Tady skrývá tyto ambice především odrhovačka Buldozerem („Když něco rozeberem, tak leda buldozerem").  

Úsměv pana Vojtka
Kabáti byli, jsou a budou a Corridou ještě posílili své výlučné postavení na české poprockové scéně. Album je pohodové, zábavné a melodické a jeho nástupcům se bude velmi těžko překonávat. V koncertních playlistech z něj jistě zůstane spousta válů. Takže suma sumárum:  více než povedená deska, na hony vzdálená prvotním polometalovým nářezům, vhodná pro jakéhokoliv posluchače v kterékoliv roční i noční době.