Dvacet Kabátů - recenze

Skupina Kabát sice existuje již od 80. let minulého století, nicméně svou první regulérní desku vydala právě před 20 lety – v roce 1991. Pojďme se na její neustále se zvyšující popularitu podívat optikou největších hitovek z jednotlivých alb.

Má jí motorovou (Má jí motorovou, 1991)

Z ještě docela drsného, trashmetalového zvuku alba vyčnívají dvě melodické skladby, Máš to už za sebou a Má jí motorovou. Které navíc zaujaly i velice vtipným zpracováním nejvděčnějšího tématu, už jen tím, že v názvech si na rozdíl od většiny ostatních skladeb vystačily bez silných slov.

Žízeň(Děvky ty to znaj, 1993)

Posun k hardrocku, strmý nárůst popularity a hit vedle hitu: Porcelánový prasata, Opilci v dějinách, Děvky ty to znaj, Moderní děvče. A především Žízeň, potvrzující pravidlo, že v jednoduchosti je síla. A také v humoru. A v pivu. Ajajajajaj…

Jak ti šlapou Kabáti (Colorado, 1994)

Když tahle deska spatřila světlo světa, zbourala hitparády stejnojmennou country legráckou. Kabáty díky ní znal už téměř každý, ale opravdovou celonárodní slávu jim přineslo až spojení skladby Jak ti šlapou Kabáti s hokejovými mistry světa z Vídně o dva roky později. A navíc ten Vašek…

Láďa(Země plná trpaslíků, 1995)

„Láďa má velkou hlavu, jak pytel od banánů" – stupidnější refrén snad ani nejde vymyslet, jenže tenhle byl naopak trefou do černého. Skupina se definitivně vymanila ze škatulky metalistů a potvrdila roli hlučných šprýmařů.

Všechno bude jako dřív (Čert na koze jel, 1997)

Hudebně rozmanitá deska, spadající do nejplodnějšího kabátovského období. Nemá sice jednu vyloženou pecku (což po předcházejících úspěších možná ani nešlo čekat), takže volba padá na popík Všechno bude jako dřív.

Víte jak to bolí(MegaHu, 1999)

Standard z Čerta se daří zachovat, tzn. kvalitní muzika se spoustou nadprůměrných songů (Bruce Willis, Teta, Brouk Pytlík, Prdel vody, Šaman), ale z žádným nesmrtelným. Tak třeba snad Víte jak to bolí?

Na sever (Go satane go, 2000)

Úspěšné století završila skupina provokativním Satanem – i když písničky jsou zase obvyklá sranda a veliká zábava. V pekle sudy válej, Kanibal Hanibal, Bára, Bum bum tequila… a také Na sever, další ze songů, který pronikl mezi nejširší posluchačské vrstvy.

Dole v dole (Dole v dole, 2003)

Z kvantity se skupina ubrala směrem ke kvalitě – deska vyšla po třech letech s pouhými třinácti tracky. Hospodská, uřvaná témata jsou již dávno opuštěna, ale budiž odpuštěno, hned titulní Dole v dole je hitem hitovatým.

Kdoví jestli(Corrida, 2006)

Podle mnohých nejlepší album souboru, což dosvědčuje těžký výběr té jedné NEJ skladby. My nakonec dali z trojice Burlaci, Malá dáma a Kdoví jestli možná trošku překvapivě nejvíce bodů poslední jmenované.

Matky a závity (Banditi di Praga, 2010)

Čerstvá novinka, která se těžko hodnotí. Jisté ale je, že i tímhle počinem Kabáti hodně zabodují, který vál se ale proválí nejvíce, ukáže až čas…