Rock for People 2016 - den první

Začátek července je pro festivalové nadšence již tradičně období, že by si měli zkontrolovat stan a naplánovat cestu do Hradce Králové. Letos se tam už po desáté konal festival Rock for People po jeho stěhování z Českého Brodu a organizátoři festivalu pro tento rok slibovali jeho vůbec nejlepší ročník. Domluvené kapely toto tvrzení jen dokazovaly – The Offspring, Massive Attack, Bullet for my Valentine, Five Finger Death Punch, Chvrches, Enter Shikari, The 1975, Anti-Flag a mnoho, mnoho dalších. Letošní festival vypadal na papíře opravdu velice slibně a Rock for People si znovu udržel svůj vysoký kvalitativní standart. Jak vypadal Rock for People 2016 mýma očima?

První kapelou, jejíž tvorba dorazila k mým sluchovodům, byla zároveň i první kapelou festivalu, která hrála na hlavní Staropramen Stagi. Holandští mladíci PACESHIFTERS se do Hradce vrátili po dvou letech a hned přilákali první hudební nadšence zkoumající areál. Příjemný rock'n'roll této trojice se perfektně hodil do horkého letního odpoledne. Chvíli jejich hudba zněla jako vkusný mix Nirvany a Foo Fighters, jindy zase jako soundtrack Americké komedie ze středoškolského prostředí. Velice příjemná záležitost. Škoda, že kluci nehráli později, jelikož nejsem přiliš milovník horkých dní a ostré červencové slunce mě vyhnalo do stínu mimo dosah reproduktorů.

Letmý návrat do areálu byl naplánován na česko-slovenské duo, které obsadilo hlavní pódia. Stálice tuzemské scény a současně i hradeckého festivalu VYPSANÁ FIXA stále táhne a vždy přiláká své věrné fanoušky, kteří vytvoří fajn atmosféru. Márdi a spol. už k Rock for People neodmyslitelně patří a nikdy fanoušky ani pořadatele nezklamou. Naprostým opakem je hvězda ze Slovenska, která na festival přijela vůbec poprvé. RICHARD MULLER patří k největším tuzemským interpretům a i na něj se přišlo podívat velké množství fanoušků. Ať už zazpívat si známé hity jako „Baroko", „Po Schodoch", „Srdce jako kníže Rohan" nebo „Nebude to lahké", či z pouhé zvědavosti. Richard Muller sice není interpret, na kterého vznikne velký kotel, ale příjemná a uvolněná atmosféra vznikla prakticky okamžitě.

Krátce před osmou už jsem stál natěšený na první kapelu, jejíž potvrzení mě zvedlo ze židle. ROYAL REPUBLIC je rock'n'rollová raketa ze Švédska, která k nám začíná jezdit poměrně pravidelně (17. listopadu 2016 v Praze) a fanouškovská základna u nás se rozšiřuje každým dnem. Kapela v čele se zpěvákem Adamem Grahnem čerstvě vydala své třetí album Weekend Man a z něj nám zahráli hned na šest skvělých úderných písní. Někdy je to rock'n'roll, někdy garage rock, někdy úplně něco jiného, ale ostré kytarové riffy a melodické vyhrávky Vás vždy bezpečně roztančí a pobaví. Adam Grahn je rozený showman a početné publikum si podmanil hned během prvního songu „When I see you Dance with Another". Royal Republic hráli na RfP přesně před třemi lety a už tehdy byl na jejich show velkokapacitní stan narvaný k prasknutí. Letos to nebylo jinak a díky hitům jako „Baby", „Everybody Wants to be an Astronaut", „Tommy-Gun", „Underwear" nebo skočné „Full Steam Spacemachine", ani není divu. Kapelu nezastavil ani nepříjemný studený déšť a Royal Republic si připsali další skvělou show.

Na Rock For People Stagi se už chystala další úderná partička, tentokrát ze Spojených Států. SKILLET letos slaví dvacetileté výročí, tudíž to nejsou žádní nováčci a podle toho to také vypadalo pod pódiem. Za dvacet let se k nám totiž vypravili teprve potřetí a fanoušci této party už byli pořádně žízniví po jejich repertoáru. Setlist Američanů utekl jako voda, nemohl chybět největší hit „Monster", stejně jako další energické pecky „Sick of it", „Comatose" nebo pomalejší balada „Hero". Mužské oko jistě potěšila i přítomnost dvou sympatických žen v rockové kapele, což dost možná přilákalo i další zvědavce, kteří nebyli obeznámeni s tvorbou této čtveřice. Koncert byl příjemně dynamický a zpěvák John Cooper se také snažil udržovat stálý kontakt s fanoušky. Skillet odehráli kvalitní koncert, přesto jsem možná očekával ještě trochu divočejší výstup.

Na Staropramen Stagi nás čekala zásadní změna stylu, jelikož byl na programu výstup RONIho SIZE a DYNAMITE MC. Britský hudební producent a DJ se ukázal už v roce 1997 se svým živelným drum and bass, jehož je nekorunovaným králem. Dynamite MC se ze všech sil snažil zapojit publikum do své show a jeho jazykové výstupy byly vskutku krkolomné. Roni Size prakticky neřekl ani slovo, celý koncert stál poměrně v pozadí a nechal svého kolegy fungovat jako pojítko mezi pódiem a publikem. Nejsem velkým fanouškem drum and bass, pokud není spojený s dalším stylem, nicméně to rozhodně nebyl špatný koncert, jen lehce mimo moje žánrové spektrum.

Podobně pokračovala i poslední show na hlavní stagi, kde vystoupilo britské elektronické trio NERO. Toto uskupení má na kontě sice pouze dvě desky, nicméně se jedná o velmi populární a úspěšnou skupinu, která si našla cestu i do rádií po celém světě a dokonce získali i ceny Grammy. Hity „Promises", „Crush on You", „Guilt" nebo „Me and You" slibovaly živelnou show, plnou drum and bass a dubstepu. Djové Dan Stephens a Joe Ray vetšinu času trávili na pódiu sami a zpěvačka Alana Watson se objevila jen sem tam zazpívat nějaký ten song. Obecně ale DJ set Nero byl hodně instrumentální a v mých očích úplně nesplnili potenciál, který jsem jim před koncertem prorokoval. Beze sporu se však jednalo o dostatečně velký a živelný koncert pro ukončení programu prvního dne na hlavních pódiích. Tímto koncertem pro mě první den Rock for People skončil a nezbývalo než se těšit na den druhý, který byl daleko více stavěný pro můj vkus.