Rock For People - den třetí

Spoluautorem článku je Ondřej Vašaš.

Foals / Tomáš Smrčka - foto-depress.nafoceno.cz

Třetí den festivalu Rock For People odstartoval v deset hodin koncert Rude Audio & Jacoba ve Freezone. Pro neznalé se jednalo o příjemnou syntézu pražských ska soundsystémů a zkušeného MC Jacoba ze skupiny Skyline. Lepší probuzení si návštěvníci nemohli přát. Kdo si chtěl od hudby odpočinout, mohl navštívit Evropa 2 stage, ve které se od jedenácti hodin promítal film Imaginární lásky; francouzské drama z roku 2010. Pro příznivce filmových dokumentů se zde od jedné hodiny pouštěl švédský snímek Pátrání po Sugar Manovi. Poté se v Evropa 2 stage rozběhl naplno Vestax Workshop, který se tentokrát zabýval využitím Applu v hudbě a digitálním Djingem. Mezitím se na Youtube stage rozezněly tóny vítězů Českého Youtube festu I Like You Hysteric; popové duo z Prahy, které předvedlo zajímavé a místy hypnotické vystoupení. /Ondřej Vašaš/

 

I třetí den festivalu nabídl nadupaný a pestrý program na všech pódiích unvitř i vně areálu a pokud si návštěvník nechtěl odpočinout na úkor hudebnímu vyžití, čekal ho další náročný den. Ve čtvrtek na festivalové publikum čekali zejména večerní headlineři QUEENS OF THE STONE AGE, následovaní více či méně tanečními formacemi a velkou pozornost si pochopitelně uzmulo eso celého letošního ročníku, mistr KAREL GOTT. Můj den začal pozvolně při využívání mimohudební nabídky areálu a na první koncert jsem zavítal do freezóny, kde vystoupil kontroverzní rapper KAPITÁN DEMO. Obtloustlá samozvaná celebrita za maskou nabídla rozpálenému a znavenému publiku ochutnávku svého národního bohatsví (jak své tvorbě říká) a i když se ani při nejmenším nepovažuji za znalce, ba ani posluchače hip hopu, při koncertu Kapitána Dema jsem se náramně bavil. Už jen samotný pohled působil poměrně směšně, jelikož se rapper na vratkou palubu Red Bull Tour Busu sotva vešel a při jeho tanečních kreacích se málokomu nevedral úsměv do tváře. Jak je v hip hopu, popř. rapu, zvykem, nebyla nouze o vulgární a vychloubačské vtípky a narážky, zabalené do kontroverzního humoru, který provázel celou show. Nejde mi na rozum, jak mohla matka vzít své dítě předškolního věku na koncert takového ražení, ale i takové posluchačstvo se před pátou hodinou odpolední před Red Bull Stagí našlo. Kapitán Demo představil zejména svou desku Demolice s úsměvnými (leč často velmi, velmi pravdivými) hity jako KlientRockeřina - Těžká DřinaMám PříteleSmrdíš nebo Nový Prsa. Neodpustil si ani občasné narážky na později hrajícího Karla Gotta, kdy přejmenoval letošní letní hit dua Daft Punk na Gott Lucky. Po jízlivé porci rapu Kapitán Demo sbalil své milióny za koncert, nasedl do letadla čekajícího na louce u pařezu a odletěl na svou jachtu do Karibiku. Dobrá náladu a chytlavé melodie mě v hlavě zůstaly ještě po celý den.

Více o Rock for People:

Poté na stage přišli crossoveroví The.Switch a dav se nesměle a pomalu začal rozpohybovávat. Jelikož má skupina oddané fanoušky, kteří znají zvyklosti jejich koncertů, nemusel frontman Štěpán Šatoplet žádat dvakrát o posazení obecenstva a tak na začátku písně Akvárko seděl téměř celý stan Youtube stage, který na znamení zpěváka vyskočil do vzduchu a tancoval na jeden z jejich největších hitů. Dalším vystupujícím na této stage byl Jan Budař a Eliščin band. Koncert se nesl v příjemném duchu a skupina předvedla velmi dobré hráčské výkony. Texty zabývající se duchovnem a esoterikou skvěle doplňovala hudební stránka, která by se dala zaškatulkovat jako pop/jazz/kabaret a chvílemi mi přišla podobná skupině ButyJan Budař tedy všechny zúčastněné přesvědčil, že je nejenom skvělý herec a bavič, ale také výborný pianista a zpěvák.

Neúnavní fanoušci chyceni v moshpitech


 

Hentai Corporation / Tomáš Smrčka - foto-depress.nafoceno.cz

Ve třičtvrtě na čtyři vystoupila na Rock For People stage francouzská skupina Flying Orkestar, která svojí směsicí balkánské dechovky rozpohybovala nemalý dav pod podiem. Frontmanova lámaná angličtina dodávala vystoupení lehce vtipný nádech a díky různým vsuvkám, jako bylo například vypití sklenice piva v rekordním čase jedním z dechařů, si rozhodně získali přízeň všech posluchačů. Od pěti hodin vystoupili v hangáru Showcase stage legendární Hentai Corporation, kteří přilákali velké množství lidí a divím se, proč nedostávají prostor na větších pódiích, která by rozhodně a s přehledem naplnili. Skupina předvedla klasický zběsilý výkon, který byl po každém songu náležitě odměněn hlasitým davem. Zpěvák Radek Škarohlíd si neodpustil narážky na Jareda Leta a jeho neschopnost starat se o prarodiče. Také se zápalem vysvětlil erekční potíže Hitlera a důvod druhé světové války. Již tradičně před písní Dr. Zaius počastoval několika urážkami neoblíbeného Michala Davida, který před nějakou dobou nahradil neméně „populárního" Petra Jandu, kterému byla píseň původně věnovaná. Většina fanoušků si ráda zakřičela „Michale, ty z*rde !" a s vervou se pustila do chaotického tance. K příjemné spolupráci došlo v písni No More Love, do které přišel předvést svůj screamerský um zpěvák Atari Teror Dan Kurz. Rozhodně se koncert Hentai Corporation dá zařadit mezi ty divočejší, které celý devatenáctý ročník Rock For People zažil. Z dalších zajímavých kapel, které vystoupily třetí festivalový den se nedá nezmínit o anglických Heart In Hand, z jejichž show tryskaly emoce. Vynikající kytarová práce doplněná řevem charismatického frontmana Charlieho Holmese rozproudila posluchače k extra roztočeným circle pitům a agresivním mosh pitům. Zazněly hitovky jako Life goes on...Tunnels nebo z poslední stejnojmenné desky Almost There. Fanoušci melodického hardcoru si tak rozhodně přišli na své a jistě brzy rádi uvítají HIH zpátky v České republice. Po sedmé hodině obsadili Rock For People stage britští indie rockeři Foals. Kvůli kouzelnému západu slunce byla atmosféra již po pár prvních tónech velmi vydařená a díky snově znějícím kytarám a lehkému projevu celé skupiny si posluchači užili skvělou odpočinkovou show. Kytarista a zpěvák Yannis Philippakis se nebál odskočit do publika i se svou kytarou a k závěru vystoupení se prošel až ke zvukařskému stánku a za sebou vlekl celé stádo vzrušených fanoušků. Čím více se blížil konec setu, tím více skupina přitvrzovala a i milovníci ostřejších kytar v kombinaci s atmosférickými pasážemi si přišli na své. Společně s Royal Republic se u mě jedná o příjemný objev festivalu. /Ondřej Vašaš/

 

FoalsNásledoval přesun na další očekávaně humorný koncert, tentokrát z žánru na druhé straně řeky. Thrash'n'rolloví srandisti HENTAI CORPORATION rozbalil svůj set na Showcase Stage a důkazem jejich rostoucí popularity byl beznadějně narvaný hangár. Radek Škarohlíd se svou sarkastickou partou rozjel svou svéráznou metalovou show, při které skalní fanoušky potěšil svým tradičním drážděním bradavek nebo schovávání mikrofonu do rozkroku. Tohle je velkou součástí koncertu povedené pražské partičky. Hlavní úlohu zábavy má ale přece jen hudební složka plná ostrých kytarových riffů, obrovského vokálního rozsahu zpěváka Škarohlída a velmi výrazného podílu klávesových partů. Stejně jako předchozí koncert, i show Hentai Corporation vyztužil svérázný extravagantní humor plný sprostých slov, které již všem přítomným zevšedněli a nikdo snad už nebyl konsternován. Pařba nabírala na obrátkách při hitech Call Me! Womann nebo Would You Give Me More? a Škarohlídův chaotický tanec mě bavil i po několikátém shlédnutí jejich koncertu. Kromě tradičních vtípků o Hitlerovi a příčin druhé světové války frontman pobavil diváky i rýpnutím do Jarka Léta (Jared Leto, frontman 30 Seconds To Mars, pozn. red.) a nálada byla opět skvělá. Příjemné překvapení přišlo s písní No More Love, kterou Hentai nahráli s Atari Terror, když se z útrob hangáru vynořil zarostlý Dan Kurz a kolaborace dvou prvotřídních tuzemských klubových kapel zazněla i naživo. Závěr obstarala perfektní skladba Dr. Zaius tentokrát věnována Petrovi Jandovi a další vynikající zábavný koncert byl u konce.

 

AtmosféraNa první zahraniční formaci dne jsem spěchal na Youtube Stage, kde už v plném proudu probíhala hardcorová show britských HEART IN HAND. Tuto ryzí HC partu jsem měl v hledáčku již v loňském roce, kdy měla koncertovat v české a slezské metropoli, ale svou účast krátce před příjezdem zrušili pro onemocnění zpěváka. Návštěva jejich vystoupení tak pro mě byla povinností, i když jsem na hardcore příliš nalazen nebyl. První věcí, která mě zaujala, byl výkon řvouna Charlieho Holmese, jehož nakřáplý vokál zněl skvěle i přesto, že jsem koncert sledoval téměř z prostoru mimo šapitó. Jak se u hardcoru sluší a patří, kapela byla velmi čiperná a bylo jich na pódiu všude plno, což show dodávalo koňskou dávku dynamiky a energie. Publikum reagovalo povětšinou stejným způsobem a vzniklá atmosféra byla velmi vyhrocená. U HiH jsem nezůstal moc dlouho, jelikož mě brzy přestal bavit velmi jednolitý ubouchaný projev a při jen velmi okrajové znalosti tvorby mě hudba dost splývala. Přesto jsem si vyslechl alespoň pecku Almost Home ze stejnojmenného nového alba a to mi od party, velmi podobné svým krajanům Your Demise či kanadským Comeback Kid, stačilo.

Taneční beaty kam oko dohlédlo


 

Chlöe Howl

Dále mě v programu poměrně zajímala mladičká britka CHLŐE HOWL se svým drzým synth-popem, ale jak to na festivalech bývá, nechal jsem se strhnout odpočívající partou a její koncert jsem vynechal, což mě nyní poměrně mrzí. Na její krajany FOALS už jsem ale byl na místě a těšil jsem se na svěží britský indie-pop. Tato pětice má na kontě teprve tři alba včetně aktuálního Holy Fire a dokázali přilákat velmi početný dav, který byl zjevně z jejich tvorbou dobře obeznámený. Přiznám se, existenci této party jsem zjistil až po jejich potvrzení na letošní ročník a letmý poslech jejich tvorby mě až na výjimku příliš nezaujal. Nečekal jsem tedy podobně parádní koncert, jako předvedli loni žánrově spjatí Franz Ferdinand a snažil jsem se alespoň vyhutnávat atmosféru. Oblíbený song My Number zahráli překvapivě brzy a po této světlé výjimce už v mých očích koncert upadal a tempo rychle klesalo. Atmosféra byla ale poměrně příjemná a ještě ji umocnil pohled z ptačí perspektivy z jednoho z přilehlých kopců, a také pomalu zapadající Slunce, což se k Foals a například k ultrapomalé melancholické Spanish Sahara perfektně hodilo. Kredit si pětice získala i poté, co se zpěvák Yannis Philippakis vydal i s kytarou do emočně vyždímaného davu. Pro mě to ale žádné vzrůšo nebylo.

 

Vzrušení nejen pro mě, ale troufám si tvrdit pro 90% návštěvníků v areálu vyvolal začátek koncertu tuzemské legendy, mistra Karla Gotta, o kterém si přečtěte v samostatné reportáži. Možná budete překvapeni. Samostatná reportáž je věnována i dnešním headlinerům, kterým byla zmíněná alternative rocková formace Queens Of The Stone Age.

Po vynikajícím koncertu Queens Of The Stone Age přišli na řadu britští Klaxons se svojí verzí taneční hudby a nastartovali tak elektronický večer, který pokračoval vystoupením Modestep a zakončený byl dubstepovým Djem Borgore. Jako tradičně byla pro příznivce taneční hudby připravena produkce až do ranních hodin. /Ondřej Vašaš/

Klaxons

Po dvojici největších taháků dne následovala již noční show dalších britů v soupisce, a sice indie rockoví KLAXONS, kteří do své hudby hojně míchají i elektroniku, post-punkový groove či stopové prvky techna. Celý „svůj" balíček si pojmenovali new rave, což převzali např. i Hadouken!. Pánové mají na kontě pouhé dvě desky, přičemž na té druhé Surfing The Void, ze které pochází patrně největší hit Echoes, se usadil již tříletý prach. Práce na třetí desce byly započaty už v lednu a ochutnávkou před vydáním „někdy do konce roku" byli písně Invisible Forces Rhytm Of Life. Klaxons bojovali proti předsudkům a ukázali, že i britové mají smysl pro humor, který udržoval rozjetou a příjemnou atmosféru uvnitř i vně obřího šapitó. Koncert Klaxons mě zastihl již ve velmi unaveném rozpoložení a vzpruhu nezařídil ani rozjařený dav, ani našlapaná kapela. Přesto mě tvorba kapely poměrně zaujala a jelikož pojem new rave využívají i zmínění Hadouken!, které zbožňuji, určitě se Klaxons podívám na zoubek více a možná se přidám k davu natěšených fanoušků, čekající na nové album.

 

Modestep

Hlavní venkovní Rock For People Stage uzavřela londýnské elektro kvarteto MODESTEP. Návštěvníci dychtiví po elektronických beatech a pořádné tancovačce zaplnili téměř celý prostor a vytvořili obrovský kotel, který zajistil vynikající atmosféru. To ostatně velmi ocenila i samotná kapela, která označila tento koncert za dlouhodobě nejlepší. Já jsem člověk, otevřený všem stylům a na koncert jsem šel s naprosto otevřeným názorem, ale Modestep mi opět jen hnuli žlučí. Na úvod si dovolím zkritizovat úsměvný paradox skalních fanoušků festivalu a také rakovinu dnešního hudebního průmyslu, a sice věčné stěžování si uživatelů sociálních sítí, kteří nic nevezmou za vděk a v jejichž očích je vždy všechno špatně. Na toto téma by klidně mohl vzniknout smaostatný článek, ale já se o tuto problematiku jen otřu vzhledem k vzniklé situaci. Každý rok, když organizátoři začnou zveřejňovat kapely na nadcházející ročník se vždy zvedne vlna nevole a lidé házejí špínu na prakticky každou kapelu, která je třeba jen lehce elektronická. Každý rok vídám rádoby vtipné jízlivé přejmenovávání festivalu na Electro for People, Dubstep for People a podobně, s čímž jdou ruku v ruce komentáře typu: „potvrďte nějaký rock, skoro nic takovýho v lineupu nemáte". Prakticky stejná paralela vznikla i v souvislosti s letošním potvrzením Karla Gotta. Pak se sám sebe ptám, kde jsou ti lidé, kteří tohle psali a kteří jsou tak nespokojení. Na koncertě Karla Gotta praskal stan ve švech, okolí Staropramen Stage bylo beznadějně zaplněné a všude na mistra slyším superlativy. Na koncertě Queens Of The Stone Age, tedy jedné z nejlepších ROCKOVÝCH kapel jednadvacátého století byla divácká kulisa žalostná, kapelu znal málokdo a nadávalo se tentokrát na rockovou kapelu, co že to je za headlinera. Pak začnou hrát tuctoví dubstepoví Modestep a lidí tam bylo mraky a všichni se bavili a tancovali. Může mi někdo říct, jak je tohle možné? Ale zpět ke koncertu Modestep. Čtyři pánové ve složení bubeník, kytarista, zpěvák a DJ rozjeli výbornou a zábavnou párty, ale po hudební stránce to byl docela vtip. Nechci se pouštět do definice rozdílů mezi DJem a pouštěčem písniček, ale DJ Tony většinu koncertu spíše hecoval publikum, na svůj aparát příliš často nesahal a stal se tak spíše maskotem v masce celého koncertu. Zpěvák Josh sice měl v ruce mikrofon téměř celý koncert, ale používal ho velmi sporadicky. Stejně jako Tony spíše tancoval, bavil lidi a spíš než svůj vokál dával na odiv různé přístroje, kterými zachycoval atmosféru. Kytarista Nick svůj nástroj měl také spíše z dekoračních důvodů a kdyby tam vůbec nebyl, nejspíš by to v hudbě nikdo nepoznal. Jediným členem, který jakš takš odváděl nějakou souslednou práci byl Matthew. Abych jen nehanil, hudebně to bylo velmi dobré, s rockem to sice nemá nic společného, ale jako electro house kapela ve stylu skvělého Exampla je jejich tvorba prvotřídní. Energické výbušné dubstep pasáže s velmi kvalitním Joshovým čistým zpěvem jsou velmi chytlavé, s čímž dokázali prorazit už na debutové desce Evolution Theory a jsem si jistý, že ta druhá, která právě vzniká, bude velmi vidět. Už debutový zářez obsahuje velmi příjemné hity Sunlight nebo Feel Good. To, co mi vadilo nejvíce gradovalo při představování jednotlivých muzikantů. Při představení DJ Tonyho chlapík za pultem jen pustil zremixovaný song od Rage Against The Machine (Což mimochodem nebyl jediný případ vykrádačky a přiživování na cizím úspěchu), do kterého jen přidal pár skrečů. Kytarista Nick byl představen jako nejlepší kytarista na planetě, při čemž jsem se jen pobaveně uchechtl, a svůj nástroj konečně použil na průměrné několikavteřinové sólíčko. Takže abych to shrnul, párty skvělá, tvorba rovněž velmi kvalitní, ale živý projev (alespoň pro mě) hrozně iritující a sebestředný. Proto jsem z koncertu Modestep odcházel dosti rozladěný.

 

Atmosféra

Večerní taneční párty nabírala obrátky a festival na sklonku dne ještě nabízel několik živých vystoupení. Váhali jsme, zda-li navštívit dubstepového mága z blízkého východu BORGORE nebo poctít návštěvou již téměř zdomácnělou australskou partu LOONALOOP. Nakonec jsme udělali kompromis a navštívili oba koncerty. Druzí jmenovaní pomaličku končili svůj set v Youtube Stagi a jejich mix electra, drum'n'bass, trance, techna a gypsy world music byl opravdu velmi zajímavý. Pětičlenné partě v čele se zpěvačkou Shiney Le Fai přihlíželo pouze pár desítek návštěvníků, ale kapele to vůbec nevadilo a muzikanti se snažili užívat si každý moment. Atmosférický zpěv Le Fai se výtečně hodil k úderným bicím a perkusím Andyho Byrnese, stejně jako k doprovodu v podobě houslí od Ewy Pepper. Opravdu netradiční exotické prvky přidával Koji Matsumoto, který hrál na tradiční australsko-africký nástroj didgeridoo a spojení všech těchto hudebních prvků dává vzniknout skutečně vytříbené hudební hostině. Zejména výrazně slyšitelné housle a vokál zpěvačky Shiney vytvořily neopakovatelnou atmosféru s hudebním žánrem, pro který ani není označení a Loonaloop tak drží monopol v naprosto unikátním hudebním mixu. Velice působivé vystoupení.

 

Atmosféra

Samotný závěr třetího festivalového dne patřil izraelskému umělci jménem BORGORE, který pumpoval svůj dubstep set ve stále natřískaném Staropramen Stage. Vlastním jménem Asaf Borger byl před začátkem festivalu přirovnáván k dubstepovému králi Skrillexovi, který na festivalu vystoupil v loňském roce, a toto přirovnání je, myslím, velmi vhodné. Vůbec ten celosvětový dubstepový boom dal vzniknout mnoha hudebníkům a Skrillex už dávno není ten jediný a hlavní interpret tohoto žánru. Rozmanitý a nepředvídatelný set Borgora udržoval v nepřetržitém tanci celé obří šapitó a svůj čas na soupisce festivalu si evidentně náramně užíval. Možná stejně jako Skrillex má nějakou minulost v metalové tvorbě, protože jak jinak si vysvětlit že do svého těžce elektronického vystoupení zakomponoval i poměrně dlouhý úryvek písně To The Stage od metalcorových Asking Alexandria. Pro mě vynikající taneční tečka za celým dnem, díky kterým je festival Rock For People tak jedinečným. Po zanechání posledních sil v Staropramen Stage jsem se sotva dobelhal ke svému příbitku a s příjemným pocitem celý den zakončil u lahvinky ohnivé vody.

 

Autor fotografií: Tomáš Smrčka - foto-depress.nafoceno.cz


GALERIE

Související obsah:

» Rock For People - den nultý a první   (David Malý, 08. 07. 2013)
» Rock For People - den druhý   (David Malý, 10. 07. 2013)
» Rock For People - den čtvrtý   (Ondřej Vašaš, 14. 07. 2013)
» Papa Roach na Rock For People   (David Malý, 11. 07. 2013)
» Billy Talent na Rock For People   (David Malý, 11. 07. 2013)
» 30 Seconds To Mars na Rock For People   (David Malý, 31. 07. 2013)
» Queens Of The Stone Age na Rock For People   (David Malý, 31. 07. 2013)
» Ohlédnutí za Rock for People 2013   (Kristina Kratochvílová, 10. 07. 2013)
» Ghetto Priest ocenil na Rock for People dobré vibrace   (Karel Souček, 04. 07. 2013)
» Svědectví o turné, na němž dostal Gott boxerské rukavice i tanga   (Karel Souček, 16. 04. 2013)


ZADEJTE KOMENTÁŘ



HUDEBNÍ ZPRÁVY
Twenty One Pilots se vrací po 6 letech do Prahy
29.03.

Twenty One Pilots se vrací po 6 letech do Prahy

Americké hudební duo se příští rok v dubnu představí fanouškům v Praze s The Clancy Tour, na kterém představí...


V náručí kapely Kaleida bylo dobře
28.03.

V náručí kapely Kaleida bylo dobře

Brněnský Kabinet Múz minulou neděli hostil koncert elektro-popového duo Kaleida. Jejich turné k nové...


Jak bouřlivá melodie plná emocí rozhýbala Fórum Karlín aneb Mother Mother v Praze
28.03.

Jak bouřlivá melodie plná emocí rozhýbala Fórum Karlín aneb Mother Mother v Praze

Kanadská skupina Mother Mother zavítala do Prahy, kde pro své fanoušky vystoupila 24. 3. ve Fóru Karlín v rámci...


Desetiletá skupina Skety vydává novou desku, kterou pokřtí Adam Plachetka
28.03.

Desetiletá skupina Skety vydává novou desku, kterou pokřtí Adam Plachetka

Vokální skupina Skety, která v letošním roce slaví 10 let na scéně, vydává své čtvrté řadové...


Vyprodaný Medvěd měl na programu šestou zastávku republikové 10x3 Tour 2024
27.03.

Vyprodaný Medvěd měl na programu šestou zastávku republikové 10x3 Tour 2024

Plzeňský multižánrový klub Bílej Medvěd se v sobotu 23.3.2024 mohl pochlubit jak výběrovým line-upem, tak cedulí...


» zobrazit více...


RECENZE
PRÁVĚ VYŠLO
Všechno bude dobrý
23.03.

Všechno bude dobrý

» Jelen

Všechno bude dobrý je název nového alba kapely Jelen, které vyšlo...

PODPORUJEME NADĚJNÉ KAPELY



Víme, jak je těžké pro mladé ale zatím neznámé kapely prorazit do médií a tím získat nové fanoušky.


» Podporujeme nadějné kapely

» Zadání profilu interpreta

Hudební knihovna - NEWSLETTER

Chcete dostávat do vaší emailové schránky aktuální informace ze světa hudby? Přihlašte se k odběru newsletteru. Odběr můžete kdykoliv zrušit.

Přihlásit k odběru newsletteru