Hudební knihovna - www.hudebniknihovna.cz

REPORTÁŽ: Nesvatá trojice schválila město plameny

KLIP: Z nové Prokopovy písně Ostraka mrazí

REPORTÁŽ: Vyprodaný Ostrov s DM3 a jejich Rodinou

NAŽIVO: Billie Eilish přiveze do 02 arény nové album

Messa: Na festival Brutal Assault jezdím od 16 let

David Malý, 30. 05. 2025

Na festivalu Brutal Assault jsem si před koncertem popovídal s italskou doom metalovou kapelou Messa. Se zpěvačkou Sarou Bianchin a kytaristou Albertem Piccolem jsme probrali jejich vztah k festivalu, jejich tvůrčí proces a inspirace. Bavili jsme se o skladbě kapely, speciálním koncertu na festivalu Roadburn a pozitivech i negativech na cestování. Baskytarista Marco Zanin přiblížil, jak přistupují k sociálním médiím a řeč byla i o hudební scéně v Itálii.

Rozhovor nabízíme i v angličtině.

Interview available also in English down below.

Hudební Knihovna: „Ahoj a díky moc že jste si udělali čas na rozhovor. Letos jste na festivalu Brutal Assault poprvé…”

Alberto Piccolo (kytara): „Nejsme (úsměv).”

Sara Bianchin (zpěv): „Je to poprvé, kdy tu hrajeme, ale není to poprvé co jsme festival navštívili.”

Vy jste tu už byli jako diváci? To je super!

Sara: „Ano. Myslím si, že poprvé jsem tu byla, když mi bylo tak 16 let.”

Wow, takhle mladá? Kolikrát jste tu už byli?

Alberto: „Tohle je myslím šestý nebo sedmý ročník. Poprvé jsme tu byli asi před deseti lety.”

Tak to je dost, že vás konečně pozvali, abyste tu hráli, co? (smích). Musíte být nadšení, že jste tu konečně jako muzikanti.

Sara: „Určitě. Všichni jsme moc rádi.”

Alberto: „Jasně, je to super.”

Máte i skvělý čas. Je to sice jenom na malém pódiu, ale myslím si, že se to pro vaší muziku hodí. V České republice jste hráli nedávno v Brně, takže máte už nějaké zkušenosti s českým publikem. I když, tady je to velice mezinárodní. Máte nějaké očekávání od dnešního koncertu?

Sara: „No, já jenom doufám, že budeme mít dobrý koncert. Tak na 99% se to stane, jsem si jistá. Myslím si, že si to všichni užijme a že to bude zábava, protože pokaždé, když hrajeme v České republice, publikum je vždy velmi milé. Dokonce tu máme i spoustu přátel z Itálie, kteří taky navštěvují tento festival a přijdou i na náš koncert, takže to bude pro nás velice zajímavé a speciální. Jsme nadšení, že tu můžeme hrát, protože s festivalem máme nějakou historii.”

Je to zajímavé, že ten festival znáte a že sem jezdíte jako diváci a teď tu jste jako muzikanti. Je to poměrně unikátní, stejně jako vaše muzika. Je jasné, že mícháte spoustu různých žánrů a ten váš žánr nazýváte „scarlet doom”. Loni jste vydali nové album „Closed”. Takže, kdybyste měli sami sebe představit někomu, kdo vás vůbec nezná, jak byste kapelu a vaší muziku popsali?

Alberto: „Já vlastně nevím. Máme v kapele různé osobností a v naší muzice samozřejmě můžete najít spoustu různých žánrů. Určitě je tam black metal, blues, taky stoner rock a samozřejmě doom.”

Kde hledáte inspirace pro psaní novému muziky? Jak přicházíte s novými nápady? Když jste různí jako lidé i jako umělci, je to většinou kooperace nebo je někdo hlavním tvůrcem?

Alberto: „Většinou je to kooperace. Když někdo přijde s nějakým nápadem, tak to společně dotvoříme. Někdy má někdo nápad na konkrétní song už celý hotový. Když se ptáš na inspiraci, je velice těžké zmínit jeden konkrétní zdroj. Inspirace může přijít prakticky odkudkoliv.”

Sara: „Ano, může to být film, který jsme viděli, může to být jiná hudba jiných muzikantů, věci, které se nám v životě stanou….”

Alberto: „Může přijít ve snu...”

Sara: „Určitě! Máme několik skladeb, pro které přišla inspirace ve snu nebo i po noční můře. Může to být cokoliv, co se stane. Všechno, co se stane v našich životech jako kapela i jako lidé. Všechno s námi nějak rezonuje. Vždy pracujeme spolu a velmi intenzivně. Jak řekl Alberto, když někdo přijde s nápadem na písničku, věnujeme tomu spoustu hodin práce. Zkoušíme, pracujeme na aranžích a vytváříme všechno společně. Je to kolaborace na všech písních. Je pro nás nemožné držet tyhle věci v nás a nechávat si je pro sebe. Vždy to má vliv na náš hudební výstup, řekla bych. Není vždy jednoduché pochopit, odkud to přišlo, ale nějak se to prostě.”

To zní, že jste vlastně nonstop v kreativní náladě, protože nikdy nevíte, kdy a odkud ta inspirace přijde.

Sara: „Určitě. Přesně tak.”

Vaše kreativita se promítá do vaší hudby, ale i do vašich designů a hudebních videí Vaše hudební videa jsou všechny jenom černobílé, a to si myslím, že těm písničkám dává větší hloubku. Plánujete třeba udělat hudební video na základě jedné z těch nočních můr, například?

Sara: „V budoucnou je to určitě možné. Nevím kdy, ale je možné že se to může stát. Rádi děláme videa jenom černobílé, máme rádi tu estetiku.”

Když jste v tom kreativním procesu, napadlo vás někdy, že byste si pozvali nějakého hosta z jiné kapely nebo je to něco co v tuto chvíli dělat nechcete?

Sara: „No, ještě jsme to neudělali.”

Alberto: „Tyhle věci většinou přijdou až když nahráváme nebo když jsme ve studiu a skládáme písničky.”

Sara: „Přesně tak. Je to spíš o náhodě. Myslím si, že pokud se ten správný člověk objeví a bude chtít s námi spolupracovat, tak proč ne. Řekněme, že je to spíš spontánní. Není to nikdy plánované.”

Alberto: „Myslím si, že budoucnu k nějaké spolupráci s konkrétním umělcem může dojít.”

Jasně. Musí to přijít přirozeně.

Sara: „Určitě. Myslím si, že to je něco, co se stane až když máš ty skladby hotové a máš pocit, že tam něco chybí. Pokud si budeme myslet, že tento konkrétní člověk by mohl být schopný vyplnit tu díru a přinést něco zajímavého, tak proč ne. Když už máme tu písničku hotovou a snažíme se vymyslet nějaké další aranže a přidat něco dalšího.”

Když mluvíme o přidávání. Naposledy, když jsem vás viděl, tak s vámi na pódiu bylo více muzikantů s různými, řekněme zvláštním, nástroji. Je to něco, co můžeme očekávat i dnes?

Sara: „Ne, večer budeme hrát klasicky ve čtyřech.”

Takže ta sestava na jarním turné byla nějakým způsobem speciální?

Sara: „Ano, určitě.”

Tuto sestavu jste měli už i na festivalu Roadburn v Nizozemí v roce 2022, je to tak? Z tohoto koncertu jste vydali i živák. Je nějaký konkrétní důvod, proč jste si vybrali tento festival?

Sara: „No, když nás festival Roadburn pozval, tak jsme z toho byli nadšení. Říkali jsme si, že když máme takovou šanci hrát na takovém skvělém místě a velkém pódiu, chceme udělat něco speciálního. Tak jsme se zeptali těchto dalších muzikantů, jestli se chtějí přidat. Bylo to pro nás docela dobrodružství, protože jsme ještě nikdy nehráli s nikým jiným kromě nás čtyř, ale bylo to velice zajímavé. Moc nás to bavilo a byl to skvělý zážitek. Ten koncert byl nahraný a my jsme se rozhodli to vydat jako živé album, protože jsme si to hrozně užili. Všechny ty interakce a… Já nevím, ta hudební alchymie, tak bych to asi označila. Bylo to vážné moc příjemné a tak jsme se rozhodli to zopakovat a přijet s nový materiálem i s těmi dalšími muzikanty na několik dalších koncertů. Oni s tím souhlasili, tak jsme to udělali (smích).”

Řekli byste, že preferujete turné takto s více muzikanty? Protože si umím představit, že to musí být mnohem komplikovanější. Více lidí, více nástrojů, delší zkoušky a podobně. Nebo máte radši tu klasickou sestavu jen vy čtyři?

Sara: „Mně se moc líbily obě verze. Jsou to jiné zkušenosti, ale baví mě oboje.”

Alberto: „Upřímně, já bych preferoval pokračovat v té velké skupině. Mám pocit, že je to jako když vyrazíš v sobotu večer na párty a pak se vrátíš domů. A tak je to každý den (smích).”

To jsi je popsal hezky (smích). To je ta příjemná stránka. Samozřejmě musíte být velice blízcí přátelé, protože spolu trávíte spoustu času. Když jste na turné nebo máte čas před koncertem, je něco, co rádi děláte před samotným koncertem? Už jsme se bavili o tom, že rádi jezdíte na festivaly, takže si umím představit, že se rádi procházíte po areálu na festivalu a chcete vidět další kapely, je to tak?

Sara: „Ano, určitě.”

Alberto: „Jasně. Určitě chceme vidět další kapely na festivalech. Když na festivalu nejsme a jsme na turné, tak pokud máme nějaký čas, a většinou se to nestává, tak se chceme projít po městě a objevovat nové místa.”

Sara: „Přesně tak. Rádi objevujeme nová místa, když máme čas. To se ale z 90% nestává (smích).”

Alberto: „Většinou je to jen dálnice a benzínky (smích).”

Jasně. Tohle je součást cestování, která asi úplně příjemná není (smích). Dnes jste tu poměrně brzy, takže určitě budete mít čas nějaké kapely chytnout. Chci se vás zeptat na váš vztah k sociálním médiím. Jak zvládáte komunikací s fanoušky na Facebooku, Instagramu a podobně? Je to něco, co děláte sami a děláte to rádi?

Sara: „Myslím si, že Marco je nejlepší člověk, který by na to měl odpovědět, protože on se o to stará (úsměv).”

Marco Zanin (baskytara): „No, je to něco co musíme dělat. Moc si to neužíváme, ale děláme to. Samozřejmě nás baví sdílení našeho projektu a našich novinek, ale práce s reklamami a dalšími věcmi kolem sociálních sítí nemáme rádi. Děláme co můžeme. Odpovídáme na všechny zprávy, které přijdou od fanoušků.”

Sara: „Aspoň se o to snažíme (úsměv).”

Marco: „Já vždy strávím několik hodin odpovídáním na Facebooku, na Instagramu, na emailu a tak. Nejsme ale kapela, která by zveřejňovala čtyři videa každý den. Rádi sdílíme naši muziku a další novinky se světem, a snažím se to dělat včas. Staráme se i o náš Bandcamp a pořád jsme v kontaktu s fanoušky. Taky se staráme sami o náš merch. Posíláme zásilky a podobně.”

To je super! Taky to na sociálních sítích nechcete dělat příliš často, protože to může být otravné, ale je dobré slyšet, že máte ten osobní přístup k vaším fanouškům. Když vám někdo pošle zprávu, tak jste to vy, kdo odpoví.

Marco: „Určitě, ale nejsme jednou z těch kapel, které to dělají rádi. Nepřeháníme to. Prostě… Neposíláme videa, kde si Sara dělá oběd nebo takové věci (smích).”

Sara: „To prosím ne! (smích). Když nějaké to video uděláme, tak se cítím vždy velmi trapně (smích).”

Marco: „Jo, my jsme na sociálních médiích docela praštění a děláme zvláštní věci. Chceme být i efektivní a samozřejmě se snažíme zveřejňovat co můžeme, ale jenom ty relevantní věci. Jsou kapely, které posílají video každý týden, dělají reels a podobné věci. My děláme jenom ty základní věci.”

Sara: „Ty základní věci, které dělat musíme. Nemáme třeba Twitter nebo TikTok. Nic takového.”

Teď jste hodně na turné s vaším posledním albem a stále píšete novou muziku. Takže, jaké jsou plány pro kapelu Messa do budoucna?

Sara: „No, vlastně jsme začali naši letní turné teprve poměrně nedávno. Budeme hrát ještě na několika dalších festivalech v následujících třech týdnech. Potom budeme hrát v Helsinkách, kde jsme ještě nehráli, tak na to se těšíme. V říjnu pojedeme konečně na turné do Spojených států. Budeme co-headlinovat s kapelou Maggot Heart. To je projekt z Berlína, který všichni máme rádi. Jsme nadšení, že budeme hrát v Americe. Budeme tam asi tři týdny, takže to bude hned delší turné. Jsme velmi rádi že tam můžeme hrát i pro jiný druh publika než jsme zvyklí tady v Evropě. Takže, to je plán pro zbytek roku.”

Když mluvíme o evropskému publiku, tak jsem se chtěl zeptat na hudební zákulisí v Itálii. Abych se přiznal, neznám moc rockových nebo metalových kapel z Itálie a zajímá mě, jak tam vypadá ten hudební underground. Bavil jsem se s několika italskými kapelami a slyšel jsem, že je to velice těžké se dostat do zahraničí a zvládnout vyrazit na turné. Myslím si, že se to lepší, ale jak byste vy popsali stav hudební scény v Itálii?

Sara: „Myslím si, že se to lepší. My máme štěstí, protože nás spoustu lidí už sleduje, mají rádi naši muziku a chodí na naše koncerty. V tomhle máme štěstí, to musím říct. Hraní v Itálii není pro hodně kapel jednoduché, protože my jsme občas trošku chaotičtí (smích). Máme ale spoustu promotérů, spoustu klubů, kteří dělají koncerty nejen italských, ale i spousty zajímavých zahraničních kapel.”

Alberto: „Několik italských kapel hraje i tady. Dneska hraje kapela Nero Di Marte…”

Sara: „Ti hrajou zítra. Ale včera tu byla italská kapela, která se jmenuje Devoid of Thought.”

Alberto: „Další populární kapela v zahraniční je Beloves.. Kdo další…. No, několik jich určitě máme (úsměv).”

Jasně. Určitě se toho lepší, ale v posledních řekněme deseti letech, bylo poměrně vzácné vidět metalovou kapelu z Itálie, nebo Portugalska a Španělska. Kapely z těch jižních zemí, tak jsem byl jenom zvědavý. Samozřejmě, ty velké hudební země jsou na severu a na západě Evropy.

Sara: „Já si myslím, že to hodně záleží i na tom, z kterého regionu Itálie ta kapela je. My jsme ze severovýchodní části Itálie, takže je pro nás jednodušší hrát třeba ve Slovinsku, v Rakousku nebo v Německu. Pokud hraješ metalovou hudbu a pocházíš třeba ze Sicílie, tak je to mnohem těžší. Musíš cestovat letadlem, nemůžeš si s sebou vzít všechny věci…Ta logistická část koncertování je pro nás mnohem jednodušší jenom kvůli tomu, kde žijeme. Pro spoustu kapel v Itálii je to velice obtížné, protože musí urazit dvakrát tolik kilometrů, co musíme odřídit my, jenom kvůli tomu, aby mohli hrát třeba v Mnichově nebo ve Vídni. Určitě to není jednoduché, ale není to nereálné. Máme spoustu kapel, které pracují velmi tvrdě, aby mohly být schopni cestovat. My v tomto ohledu máme výraznou výhodu.”

Tím samozřejmě nechceme říct, že vy jste si svou pozici neodpracovali. Přeji vám hodně štěstí na vašem turné, dnes ať si užijete koncert a ať se vám daří v budoucnu. Děkuji za váš čas na rozhovor.

Sara: „Taky díky, měj se.”

Alberto: „Díky, čau.”

Úvodní fotografie pochází ze serveru Metal Blade Records.

ENGLISH

At the Brutal Assault festival, I spoke with the Italian doom metal band Messa before their show. I spoke with the singer Sara Bianchin and guitarist Alberto Piccolo about their history with the festival, their creative process, and their inspirations. We talked about the band's lineup, the special concert at Roadburn festival, and the pros and cons of traveling. Bassist Marco Zanin talked about their approach to social media, and we also covered the music scene in Italy.

Hudební Knihovna: Hello and thank you very much for taking the time to talk to me. So, this is your first time at the Brutal Assault festival…

Alberto Piccolo (guitar): „No (smile).”

Sara Bianchin (vocals): „It’s the first time we are playing Brutal Assault but it’s not the first time we are attending the festival.”

Ah, so you came here before as visitors? That’s great!

Sara: „I think, when I was at the Brutal Assault for the first time, I was like 16 years old.”

Oh really, that young? So, you come here often, then?

Alberto: „Yes, like six or seven times. First one was 10 years ago.”

Wow, so it’s about time they finally asked you to play, right? (smile). You must be very happy to be here as artists.

Alberto: „Yeah, we all are.”

Sara: „Yeah, super excited.”

You have a great stage time as well. It’s the small stage but I think it’s fitting for your music. You played in the Czech Republic recently in Brno, so you have some experience which the Czech audience already. Even though this is very international. Do you have any expectations for your show tonight?

Sara: „Well, I just hope we’ll have a great show. It is like 99% going to happen, I’m sure. I think we’re going to have a lot of fun because every time we play in the Czech Republic, the audience was super nice. There are also many friends from Italy that are actually attending the festival and they are going to see our set as well, so it's going to be very nice for us. We are super stoked to play here because of the personal past we have with this festival.”

It’s interesting that you know the festival as attendees from before and now you are here as artists. It’s quite unique, as is your music. Obviously, you are mixing a lot of genres and you’re calling your genre „scarlet doom”. You released a new album „Closed” last year. So, if you would have to introduce yourself to someone who doesn't know who you are, how would you describe the band and the music?

Alberto: „I don’t know. I mean, we have a mix of many different personalities and you can find a lot of genres in our music. For sure black metal, blues as well, stoner rock, doom, of course.”

Where do you find inspirations for writing new music? How do you come up with new ideas? Since you are all different as artists, is it usually a collaboration or someone is at the helm? (smile)

Alberto: „Sometimes, it’s a collaboration, where someone comes with an idea and we develop it together. Sometimes, someone has an idea for the whole song already. When it comes to the inspiration, it’s hard to say. It can come from literary everything. It’s impossible to point out a single source.”

Sara: „Yeah, everything. It can be a movie that you watch, other music by other musicians, things that happen to you…”

Alberto: „From a dream…”

Sara: „Yeah! We have songs from dreams, and nightmares, too. everything that happens. It's a collaboration, yes. Everything that happens in our lives as a band and I think as individual persons as well. Everything resonates with what we do in one way or another. We always work very closely together and as Alberto said, when somebody has an idea for a song, we’re gonna spend hours working on it. Rehearsing, working on the arrangements and everything. It’s a collaboration on all the songs. It’s impossible for us to keep these things and all our thoughts to ourselves. It always has an influence on what is our musical output, I would say. So, it’s not always easy to understand, where it comes from but it happens anyway.”

Sounds like you are almost non-stop in creative mode since you never know when and from where an idea may come from…

Sara: „Yeah, absolutely.”

Your creativity is reflecting in your music but also in your artwork and music videos, as well. Your music videos are all just black and white, which I think gives the song more depth. Are you planning to make a music video based on one of the nightmares, for example?

Sara: „In the future it will be absolutely possible. I mean, we don't know yet but for sure in the future that might happen, you know. We like to do the videos just black and white, we like the aesthetics.”

Since you have this very natural way of writing songs and coming up with ideas, when you are in the writing process, did you ever think of having a guest from another band or a guest artist? Or is it something that you don't want to do at this point?

Sara: „We haven't done it so far…”

Alberto: „I mean, this stuff actually comes up, when we rehearse. When we play the music in the studio.”

Sara: „Yeah, it’s a serendipity thing, I think. If the right person was there and they would want to join, why not? It’s more spontaneous, it’s never planned, let’s say.”

Alberto: „But we never know. I mean, in the future we might think to collaborate with this guy and write some music with this person.”

Yeah, it must come naturally, I guess…

Sara: „Yeah. I think that's something that happens, when we have the songs and we feel like there might be something missing, and we feel like this person might be able to fill the empty space and bring something interesting to the table. When you have a song already and you try to arrange it and see if you want to add something.”

Speaking of adding something to your music. Last time I saw you, you had a lot of people on stage with all kinds of different, let's say strange music instruments. Is it something that you are playing to do here as well?

Sara: „No, we are just the four of us today.”

Okay, so the tour in spring was something a bit more special with guests?

Sara: „It was, yes.”

You had this setup already at Roadburn festival in Netherlands in 2022, right? From this show, you also released a short live album. Is there any specific reason you picked this festival to record a live album?

Sara: „Actually, when Roadburn asked us to play, we were super stoked and we thought, having this great chance on this amazing venue and stage, we wanted to do something special. We asked the other musicians to join. It was a bit of an adventure for us because we never played with anybody else with us on stage before. It was super interesting, we loved it and it was a great experience. That show was recorded and we decided to release it and we just had such a good time with them. The interactions and the… I don’t know. The musical alchemy, that's how I would call it. It was so nice that we actually decided to repeat it and bring this new material with them and do some more gigs because we really enjoyed it. They said yes, so we did it (laughter).”

Would you say you preferred the tour with all the other musicians? Because I imagine it must be much more complicated, more people, more instruments, longer sound checks and so on. Or do you prefer to have just the raw version of the four of you?

Sara: „I really like both of them. It's just very different experiences, to be honest. I really like both.”

Alberto: „Honestly, I prefer to go with all the seven people because it feels like going out on Saturday night and then coming home after a party. Every day (laughter).”

Yeah, that’s a nice way to put it (laughter). You obviously have to be close, you are spending a lot of time together. When you are on tour or just hanging out before the show, is there something you like to do before the stage time?. We established that you are festival-goers, so I imagine you like to walk around at the festival grounds and see other bands playing?

Sara: „Yeah, totally.”

Alberto: „Yeah, we definitely want to see some bands playing at festivals. Otherwise, when we are on tour and not at a festival, when we have time, and it does not happen that often, we always like to walk around the city and explore.”

Sara: „Yes. Go sightseeing, when we have the time. It's great but like 90% of the time it doesn't happen (laughter).”

Alberto: „It's usually just highway and gas stations (laughter).”

Yeah, that’s the part of the touring that sucks, I’m sure (laughter). But you are here quite early today, so I'm sure you will have time to catch some bands today. I want to ask you about social media. How do you handle the communication with the fans on Facebook, Instagram and those kinds of platforms? Do you manage that yourself? Do you like doing this part of the job?

Sara: „I think Marco is the best person to answer because he's the one taking care of this (smile).”

Marco Zanin (bass guitar): I mean, it's something we must do. We don't enjoy it at all but we do that. We do enjoy sharing the project and the news, of course but dealing with the commercials and the social stuff is not something that we love to do. We do as much as we can. We reply to all the people that write to us.”

Sara: „At least we try (smile).”

Marco: „Well, I spend hours responding to people on Facebook, Instagram, email or whatever. But we are not that kind of band that is posting four videos every day. We do enjoy to spread our music and our news and we always try to be in time to get the news to the fans. We run our own band camp and we are always in touch with the fans. We also physically prepare all the packages, merch and everything.”

That's amazing. You also don't want to post stuff very often because it can get annoying for the fans. It's great to hear that you have the personal touch with your fanbase, when somebody sends you a message, it is actually you, who replies.

Marco: „Yes, but we are not the kind of band that likes to do too much. Like… I don't know, post videos of Sara, when she’s cooking, or things like that (laughter).”

Sara: „Oh God, please no. (laughter). When we actually do videos, I'm always very embarrassed (laughter)."

Marco: „Yeah, we are pretty goofy on social media and stuff like that. But we like to be efficient. Of course, we try to post as much as we can but just the relevant stuff. I mean, there are bands who like to put videos every week and do reels and things like that. We do the basic stuff.”

Sara: „The necessary stuff we need to do. We don't have Twitter or TikTok or anything like that.”

You’re now touring a lot with the latest album, you’re constantly writing new music, so what is the plan for Messa for the near future?

Sara: „We actually started the summer tour just recently and we will play many more festivals in the next three weeks. Then we are playing in Helsinki, where we never played before, so we are very excited about that. In October we will be touring the United States finally. We will be co-headlining with Maggot Heart, which is a project based in Berlin we all really like. We’re super happy to play in the US. We’ll be there for about three weeks, so it's going to be a nice run. We are excited to play for a very much different audience than we’re used to in Europe. So, that’s the plan for the rest of the year.”

Regarding the European audience, I wanted to ask about the music backgrounds in Italy. To be honest, I don’t know many bands from Italy and I wonder what is the metal music background like there. I talked to some Italian bands before and I heard it's very difficult to even get abroad and actually go on tour. I think it’s getting better a bit but how would you describe the underground scene in Italy?

Sara: „I would say that it is getting better. We’re very lucky because we have many people following what we do, like our music and come to our shows in Italy. We’re very lucky, I must say. Playing in Italy for some bands is not always super smooth because sometimes we can be a little messy (laughter). But there are many promoters and many venues that are actually hosting many interesting gigs for so many international bands, not only Italian bands.”

Alberto: „There are also some Italian bands playing today. There’s a band called Nero di Marte…”

Sara: „They are playing tomorrow. But yesterday there was another Italian band called Devoid of Thought.”

Alberto: „There is another band called Beloves…and who else…. There are some bands out there, yeah (smile).”

Of course. It's clearly getting better but I think in the past ten years let’s say, it was pretty rare to see a metal band from Italy, Portugal, Spain. Bands from these southern countries, so I was just curious. The powerhouse music countries are obviously in the north and west of Europe.

Sara: „I think, it also depends on which area in Italy the band is from. We are from the north-eastern part of Italy, so it’s easier for us to play in Slovenia, Austria or Germany, for example. If you play metal music and you’re based in Sicily, for example, it’s much more difficult. You’d have to jump on the plane, you can't bring all the stuff with you…The logistical part of having shows for us is easier to handle because of where we actually live. There are so many bands in Italy but it's more of a pain in the ass for them because they have to do twice the amount of kilometers we have to do, just to play in Munich or Vienna, and beyond. So, I think it also depends on that. Sometimes it's not easy for Italian bands to go play abroad. It's not impossible, of course. There are many Italian bands who work their ass of to be able to do that. We are lucky in this regard.”

That's not to say that you didn’t work hard for what you have accomplished. I wish you the best of luck on your tours, tonight on the stage and for the future. Thank you very much for the interview.

Sara: „Thank you, take care.”

Alberto: „Thank you.”

The title picture comes from the Metal Blade Records website.