Enter Shikari: Téma sounáležitosti nás provází od našeho úplně prvního alba

Několik hodin před jejich dalším koncertem na festivalu Rock for People jsem si popovídal s kapelou Enter Shikari. Vyhraná hra kámen, nůžky, papír mi přiřkla dvojici Rou Reynolds a Rory Clewlow a krátce jsme si zavzpomínali na jejich úvodní koncerty v Česku, něco mi prozradili k aktuální desce „A Kiss for the Whole World" nebo jak se dostali k některým hudebním hostům. Řekli mi něco o jejich aktuální produkci, jak vybírají skladby na koncerty a věnovali jsme se také jejich charitativní činnosti. Na závěr pánové vysvětlili vznik a existenci jejich labelu a odhalili, co rádi dělají ve volném čase.

Rozhovor nabízíme i v angličtině.
Interview available also in English down below.

Hudební knihovna: Ahoj a díky, že jste si na mě udělali čas. Vítejte zpět na festivalu Rock for People. Jak se máte?
Rou Reynolds (zpěv): „Jo, dobře. Měli jsme teď pár dní volna po velmi intenzivní sérii koncertů. Začínáme se cítit plní energie."

Skvělé. Musíte se tu už cítit jako doma. Myslím, že dnes to bude vaše šesté vystoupení na tomto festivalu…
Rory Clewlow (kytara): „Jo. Zrovna jsme se o tom bavili. Myslím, že jsme tu hráli poprvé v roce 2008?"

Přesně tak.
Rory: „Nic si z toho koncertu nepamatuju, ale pamatuju si, že cesta sem byla docela náročná."

Vlastně jste tu měli hrát už v roce 2007, ale váš tour manažer zřejmě nějak popletl logistiku, protože jste den předtím měli koncert ve Velké Británii a pak jste se sem nestihli dostat….
Rory: „Vážně? To si nepamatuju, bylo to už dávno."

Myslím, že je to poprvé, co tady hrajete na největším pódiu. Navíc bylo vaše vystoupení právě odloženo na pozdější čas, takže budete mít ještě lepší pozici. Hrajete u nás pravidelně a vybudovali jste si velkou základnu fanoušků. Zdá se, že do svých turné vždycky chcete Českou republiku zahrnout, je to tak?
Rou: „Ano. Vždycky to pro nás byla opravdu dobrá zkušenost. Mám spoustu šťastných vzpomínek. Pamatuju si, jak jsem před pár lety oslavil narozeniny v Praze, když jsme hráli koncert (16. ledna 2010, Lucerna Music Bar, pozn. red.). Byla to velká zábava. Dav je tu vždycky nadšený. Místo, kde jsme teď posledních pár dní bydleli, je krásné. Je to malé město s krásnou historií."

Perfektní. Pojďme se bavit o vaší hudbě. Vaše nové album „A Kiss for the Whole World" vyšlo loni. Skvělé album, skvělé recenze. Co si myslíte o přijetí tohoto alba od vašich fanoušků? Bylo to něco, v co jste doufali?
Rory: „Jo, je to docela dobré (úsměv). Vždycky, když uděláte něco nového, je to vaše nejoblíbenější věc. Dokud nepřijde další album. Jde o to, abyste se posunuli vpřed."
Rou: „Lidi k tomu byli opravdu vstřícní. Myslím, že víc než k jakémukoli jinému albu. Což je zajímavé, protože je to naše sedmé album. Už když jsme ty skladby začali hrát na začátku loňského roku, měli jsme pocit, jako by to už byly staré skladby. Už měly tu energii. Prostě do našeho setlistu vklouzli a fungovalo to opravdu dobře."

Myslím, že hlavním tématem toho alba je jednota a vzájemné spojení, takže je dobré, že s ním lidé takto rezonovali. Řekl by jsi, že je to textově pozitivní album?
Rou: „Jo. Napoví i ta samotná fráze ‚polibek pro celý svět‘. Je celkem očividné, že je to náš recept. Svět potřebuje více empatie a lidského propojení. Více trpělivosti jeden k druhému. Myslíme si, že je to opravdu důležité a je to čím dál těžší, nemyslíš? Zvlášť na sociálních sítích. Všichni si pořád jdou po krku. Takže jo. Myslím, že hlavním tématem nahrávky je pocit sounáležitosti, který nás provází už od našeho úplně prvního alba."

Má to trochu smutný podtón, protože svět je teď šílený, ale myslím, že celkově je to poselství pozitivní.
Rou: „Jo, naprosto."


Na tomto albu ani na žádném z vašich předchozích jste neměli žádného hosta, nicméně na deluxe edici „A Kiss for the Whole World" máte singl s Cody Frost a další s Wargasm. Můžete mi říct, jak k těmto spolupracím došlo?
Rory: „S Cody Frost jsme přátelé už léta. Poslední čtyři roky dělá hudbu s producentem Danem Wellerem, se kterým jsme dříve spolupracovali. Takže, když jsme viděli, jak ti dva nahrávají, pozvali jsme je, abychom nahrávali společně. Zkrátka se nám to zdálo vhodné. Zdálo se to být jednoduché. Prostě jen napsat písničku s našimi přáteli. Byl to opravdu snadný proces. Co se týče té skladby s Wargasm… Myslím, že jsme se s nimi párkrát setkali a pak, když jsme měli tuhle písničku, zdáli se pro ni být dokonalí. Takže jsme jim poslali demo, oni ho rozpitvali a prostě s ním něco udělali. Opravdu tomu dali svoje razítko. Byli jsme opravdu spokojeni s tím, jak se oba singly povedly."

Dan Weller produkoval tři vaše desky. Od alba „The Spark" v roce 2017 se o produkci stará Rou. Jak jste se spoluprací s ním byli spokojení?
Rory: „Bylo by těžké najít někoho, s kým bychom spolupracovali raději. Byl prostě perfektním doplňkem k našemu psaní. Známe ho už dlouho a všichni jsme ho v tomto období opravdu dobře poznali. Hraje v kapele Sikth a my jsme na té kapele vyrůstali. Všechno, co přinese, jsou prostě skvělé nápady. Nebyl jedním z těch producentů, kteří mají svůj vlastní nápad a chtějí dělat věci po svém. Vždycky chápal směr, kterým se chceme ubírat."

Myslím, že to je pro vás velmi důležité, jelikož ve svém velmi unikátním repertoáru mícháte spoustu žánrů. Když píšete novou hudbu, na čem rádi pracujete nejdříve?
Rou: „Může to být text, může to být kytarový riff, může to být jen nápad, víš co. Může to začít z mnoha různých podnětů. Nikdy jsem neměl nějakou rutinu ani nic podobného."

Nic takového asi není možné mít…
Rou: „Asi ne."

Za posledních 20 až 25 let se vaše hudba docela změnila. Je zřejmý pokrok oproti raným deskám „Take to the Skies" a „Common Dreads", a znatelný posun oproti produkčně dospělejším deskám „A Flash Flood of Colour" nebo „The Mindsweep". Stále hrajete spoustu starších písní nebo si děláte remixy a bavíte se svými písněmi. Jste spokojeni se svou produkcí a s tím, kde se teď hudebně nacházíte?
Rou: „Jo. Víš co, jsme opravdu spokojeni s posledním albem a s tím, jak zní. Nedávno, doslova teď jsme pomalu začali psát další věci, ať z toho bude cokoliv."

V letech 2007 a 2012 jste vyhráli cenu magazínu Kerrang! za nejlepší kapelu naživo. Rou, ty jsi i vyhrál kategorii Hrdina roku. Co to pro vás znamená?
Rou: „Je skvělé získat uznání za vaše úsilí a záměry."
Rory: „A Rou vždycky bude můj osobní hrdina." (smích)

Když sestavujete setlist, jsou tam nějaké písně, které se téměř vždycky dostanou na koncert? Máte nějaké oblíbené, které chcete hrát bez ohledu na to, kolik alb máte? Jak si sestavujete setlist?
Rory: „Jde o to, hlavně vybrat singly. Ujistit se, že máme něco z co nejvíce alb. Někdy si říkáme: ‚Aha, nemáme nic z „Common Dreads", tak tam prostě něco přidáme.‘ Jak jsi říkal, snažíme se mít něco z každého alba. Co nejvíce nových singlů. Je velmi těžké to vybrat. Často máme dvouhodinovou schůzku na Zoomu, po které někomu dojde trpělivost a řekne: ‚Už je mi to jedno, ať vybere někdo jiný‘!" (smích)

Má každý své slovo? Každý navrhne skladbu, kterou chce hrát?
Rou: „Jo, přesně tak."
Rory: „Je to těžké. Je to velmi těžké."


Budu upřímný, už jsem s vámi tady na festivalu Rock for People mluvil. Bylo to před dvanácti lety, tedy krátce poté, co jste v nějakém pořadu pro NME magazín zahráli coververzi „Call Me Maybe" od Carly Rae Jepsen. Vypadalo to, že jste si to moc užili. Jsem si jistý, že chtěli, abyste zahráli nějaké své nové písně, ale vy jste zahráli cover tehdy velmi populární písně. Měli jste co dělat, abyste se při tom nesmáli. (úsměv)
Rou: „Jo. Hudba má být zábava, že jo? Samozřejmě, veškerá naše hudba je velmi vážná, takže je fajn mít i druhou stranu lidskosti a prostě se hudbou bavit."
Rory: „Jo (smích). Požádali nás, abychom přišli do jejich kanceláře a udělali něco, co normálně nikdy neděláme. Byla to zábava."

Líbí se vám vůbec ta písnička?
Rory: „Vlastně se nám ta písnička líbí. Je úžasně chytlavá."
Rou: „Je to opravdu dobrá popová písnička."

Vím, že se také angažujete ve všech možných charitativních projektech a podobných aktivitách. Pokud vím, často se jedná o podporu duševního zdraví a dalších věcí. Je něco, co bys chtěl vyzdvihnout? Něco, na co jsi hrdý, že jsi součástí?
Rou: „No, nevím, co si teď vybrat. Právě jsem potvrdil, že příští rok poběžím Londýnský maraton a to bude pro Mental Health Foundation (Nadace duševního zdraví, pozn. red.). Takže to bude docela náročná zkouška. Jednou jsem běžel půlmaraton, takže asi teď budu muset začít trénovat. Budu mudu muset hodně trénovat."

To ti tedy dá pořádně zabrat…
Rou: „Jo. Bude to zábava."

Hodně štěstí.
Rou: „Děkuji."

Také máte vlastní label Ambush Reality, který vydává pouze hudbu Enter Shikari. Plánujete ho využít i k podpoře jiných kapel nebo místních interpretů?
Rou: „Spolupracujeme s místním klubem, který by pro menší interprety byl skvělý. Vždycky jsme si mysleli, že by bylo fajn mít label, který by vydával i jiné umělce, ale jsme prostě příliš zaneprázdněni. Takže, tohle jsme zatím nedělali."
Rory: „Vlastníme Ambush Reality. Jsme výhradními řediteli. S labely to může být těžké. Víš, když máš nápad, musí projít tolika různými kanály a tolika různými lidmi. Nemůžeš zkusit nic nového, protože jsou zaseklí a znají jen jeden způsob. Chtěli jsme si to prostě udělat sami. Stejně musíme všechno dělat sami, nikdo za nás naši práci neudělá. Labely můžou někdy chtít všechno až příliš kontrolovat."

Jo, samozřejmě. Jste velmi aktivní na turné a tak dále. Děláte to už přes 20 let, jen vy čtyři. Lezete si někdy na nervy? Potřebujete si od sebe někdy odpočinout? (úsměv)
Rory: „Myslím, že si asi lezeme na nervy. Jen to asi prostě neříkáme nahlas."

Když jste spolu na turné, jak trávíte čas? Píšete někdy na turné novou muziku nebo se snažíte odpočívat nebo objevovat?
Rou: „Snažím se psát. Často to není moc snadné. Místa jako toto, kdy je pořád hluk a pořád jsou kolem nějaké rušivé elementy. Většinou počkám, až přijedu domů. Ale někdy se nám něco podaří napsat."

A když jste doma a nepracujete na hudbě, jak obvykle vypadá váš den? Teď budeš trénovat na maraton? (úsměv)
Rou: „Jo, nějaký běh tam bude. Rád zahradničím, pěstuji zeleninu a tak. Trochu se tomu věnuji. Dělám trochu jógu, píšu hudbu. Momentálně doma dělám nový interiér. Spoustu věcí, které nejsou moc rock’n’rollové."
Rory: „No, já mám doma děti. Takže se věnuji rodinným věcem."

Když jsi na turné, jsi pryč od rodiny. Takže to dává smysl. Zmínili jste, že jste začali něco psát, takže jaké jsou plány pro Enter Shikari na zbytek roku a na ten příští?
Rou: „No, máme docela dost potvrzených turné po zbytek roku. Léto je samozřejmě věnováno festivalům. Pak máme turné po Americe a další turné po Velké Británii. Máme pár koncertů i v Německu. Ale chceme se snažit psát, kdykoliv to bude během příštích dvanácti měsíců možné. A pak doufám, že začátkem příštího roku začneme vydávat novou hudbu."

Skvělé. Hodně štěstí a moc děkuji, že jste si udělali čas.
Rou: „Rádi."
Rory: „Děkujeme."

Úvodní fotografie pochází z oficiálního Facebook profilu kapely Enter Shikari.


ENGLISH

A few hours before their next concert at the Rock for People festival, I spoke with the band Enter Shikari. A won game of rock paper scissors gave me Rou Reynolds and Rory Clewlow and we briefly reminisced about their first concerts in the Czech Republic. They told me something about the current release „A Kiss for the Whole World" and how they got to some of the musical guests. They told me something about their current production, how they choose songs for concerts and we also discussed their charity work. Finally, the gentlemen explained the creation and existence of their label and revealed what they like to do in their free time.

Hudební knihovna: Hello and thank you for taking the time. Welcome back to the Rock for People festival. How are you doing?
Rou Reynolds (vocals): „Good, yeah. We had a couple of days off after a very intense run of shows. We’re starting to feel energized."

Great. You must start feeling like at home here. I think this is your sixth show at this festival…
Rory Clewlow (guitar): „Yeah. We were just talking about it. I think it was 2008, when we first played here?"

That’s correct, yes.
Rory: „There's nothing I remember from it but I remember that getting here was quite rough."

Actually, you were supposed to play here in 2007 already but apparently, your tour manager somehow messed up the logistic because you had a concert in UK the day before and then you couldn't make it here. 
Rory: „Oh really? I don’t remember that, it was a long time ago."

I think this is your first time playing at the biggest stage here. Also, your show was just postponed to a later time, so you’ll have even better time slot. You play here regularly and built a large fan base. You seem to always want to include Czech republic in your tour plans, am I right?
Rou: „Yeah. It’s always been a really good experience for us. I’ve got lots of happy memories. I remember having my birthday in Prague a few years ago when we played a show (N.B.: January 16th, 2010, Lucerna Music Bar). It was so much fun. The crowd is always really enthusiastic. Where we were staying the last few days is beautiful. It’s a little town with lots of pretty history."

Perfect. Let’s talk about your music. Your new album „A Kiss for the Whole World" was released last year. Great album, great reviews. What do you think about the reception of that album from your fans? Was it what you were hoping for?
Rory: „Yeah, it’s been pretty good (smile). Whenever you make something new, that's always your favorite thing. Until the next album comes. It's all about progressing."
Rou: „The crowds have been really receptive to it. I think more than any other album, which is interesting. You know, because it’s our seventh album. Even when we first started playing the tracks at the beginning of last year, they felt like they were already old tracks. They already had that energy. They just slipped into the set and felt really good."

That’s great. I think, the overarching theme of that album is unity and connection, so it’s good that people resonated with it in this way. Do you feel like it’s a lyrically positive album?
Rou: „Yeah. I mean, even just the phrase ‚A Kiss for the Whole World‘. It’s quite clear that it is a prescription for us. The world needs more empathy and human connection. More patience with each other. We think it's really important and it’s becoming harder and harder, you know. Especially with the social media. Everyone’s at each other's throat all the time. So yeah, I think the major theme on the record is the sense of unity, which has been there for us since our very first album."

It does have a little sad undertone because the world is crazy right now but I think the message is overall positive.
Rou: „Yeah, absolutely."


You haven’t had any guest on this album or any of your previous ones, however, on the deluxe edition of „A Kiss for the Whole World", you have a single with Cody Frost and another one with Wargasm. Can you tell me how these collaborations came to be?
Rory: „We've been friends with Cody Frost for years now. She's been making music in the past four years with a producer we used to work with, Dan Weller. So, seeing those two making a record, we invited them to record together because it seemed like a fit. It seemed to be super easy. Just making a song with our friends. It was a really easy process. As for the Wargasm one, I think we met them a couple of times and then we had this song, for which they just seemed right. So, we sent them a demo and they just chopped it up and did some stuff to it. They really put their stamp on it. We were really happy with how both singles turned out.

Dan Weller producer three of your albums. Since „The Spark" in 2017, the production is done by Rou. How did you find the cooperation with him?
Rory: „It would be difficult to find someone who we would work more happily with. He was just a perfect addition to our writing. We've known him for a long time and we all got to really know him well. He plays in the band called Sikth and we grew up listening to them. Anything he brings to the table is just great, great ideas. He wasn’t one of those guys of producers that have their own idea and want to do things their way. He always understood the direction we wanted to take."

I feel that is very important with you because of your very unique repertoire of genres in your music. When you are writing new music, what do you like to work on first?
Rou: „It can be a lyric, it can be a guitar riff, it can be just an idea, you know. It starts in all sorts of different places. I've never had a routine or anything like that."

It's not possible to have anything like that, I guess…
Rou: „Yeah."

Over the last 20 to 25 years, your music changed quite a bit. There is an obvious progression from early albums „Take to the Skies" and „Common Dreads" and a noticeable shift from the more mature sounding albums „A Flash Flood of Colour" or „The Mindsweep". You’re still playing a lot of the older songs or playing remixes of them and having fun with your songs. Are you happy with your production and with where are you right now, musically?
Rou: „Yeah. You know, we are really happy with the last album and how it sounds. We just started, literally just slowly started writing whatever will come next."

Back in 2007 and 2012, you won the Best Live Band Award by Kerrang. Also Rou, you were named Hero of the Year. What does it mean to you? 
Rou: „It is amazing to have your effort and intentions recognized.
Rory: „And Rou is always my personal hero." (laughter)

When you are putting the setlist together, are there some songs that pretty much always make it to the show? Do you have some favorites you want to play regardless of how many albums you have? How do you build your setlist?
Rory: „It's kind of just trying to pick the singles. Making sure we have something from as many albums as possible, you know. Sometimes, we're like ‚Ah, we don’t have anything from „Common Dreads", so let's just add something‘. Like you said, trying to have something from every album. Just as many of the news singles as possible. It’s very difficult to choose. We often have a Zoom meeting for like two hours and eventually somebody just gets sick of it and says ‚I don't care anymore, someone else choose‘!" (laughter)

Does everybody have a say? Everybody pitches a song they want to play?
Rou: „Yes, exactly." 
Rory: „It's hard. It's very hard."


I will be honest. I spoke to you already 12 years ago already right here at the Rock for People festival. It was shortly after you played a cover of „Call Me Maybe" by Carly Rae Jepsen at some NME radio show and you seemed to have so much fun with it. I’m sure they probably wanted you to play some of your new songs but you just played a cover of a very popular song back then and it looks like you are having a hard time not to laugh. (smile)
Rou: „Yeah. I mean, music is meant to be fun, isn't it? Obviously, all of our music is very serious, so it's also nice to have the other side of humanity and just have some fun."
Rory: „Yeah (laughter). They asked us to come to their office and do something we normally never do. We just had a laugh."

Do you even like the song?
Rory: „We do like the song, actually. It's amazingly catchy."
Rou: „It's a really good pop song."

I know that you’re also involved in all kinds of charity projects and other endeavors. From what I understand, it’s often about mental health and similar issues. Is there something that you would like to highlight? Something that you are proud to be involved in?
Rou: „Well, I don't know which one to pick. I just confirmed that I'm gonna be doing the London Marathon next year and that will be for Mental Health Foundation. So, that's gonna be quite a test. I have run a half marathon once, so I probably need to start training now because I’m gonna need to train a lot.

That's a lot to take on… 
Rou: „Yeah. It's going to be fun."

Good luck with that.
Rou: „Thank you."

You also have your own label Ambush Reality that is releasing only Enter Shikari music. Are you planning to also use it to support some other bands or local acts?
Rou: „We work with a local venue, which should be really cool for smaller acts to use. We always thought it would be nice to have a label to release other artists but we are just too busy. So, it’s just not something we've done.
Rory: „We own Ambush Reality. We are the sole directors. It’s can be difficult with labels. You know, if you ever had an idea, it has to go through so many different channels and so many different people. When you can't try anything new because they are very much stuck in their ways. We just wanted to do it ourselves. We have to do everything ourselves anyway, no one’s gonna do our job for us. Labels can just be so controlling over everything, sometimes."

Yeah, of course. You are being very active with touring and everything. You’re doing this for over 20 years, just the four of you. Are you ever getting on each other's nerves? Do you need to take a break from each other sometimes? (smile)
Rory: „I mean, we probably do get on each other's nerves. Probably just don't say it.

So, when you are on tour together, how do you spend time? Do you ever write on tour or do you try to rest or explore?
Rou: „I try to write. It's often not very easy. Places like this, when it's constantly loud and there are distractions all the time. Normally, I wait until I arrive home. But sometimes, we get to do some stuff.

And when you are at home and not doing anything music related, how does your day usually look like? You’ll be training for a marathon, now?
Rou: „Yeah, some running. I like gardening, growing vegetables and things. I do a bit of that. Doing some yoga, writing some music. I’m currently decorating. Very non-rock'n'roll things."
Rory: „Yeah. I mean, I have kids at home. So, just doing family stuff, really."

You're away from your family, when you are on tour. So, that makes sense. You mentioned that you just started writing something but what are the plans for Enter Shikari for the rest of the year and the next one?
Rou: „Well, we got quite a lot of tours for the rest of this year. Obviously, the summer is for festivals and then, we have an American tour, another UK tour. We're doing some dates in Germany. But we plan to try to write whenever we can for the next 12 months, really. And then, hopefully, start releasing new music early next year.

Great. Good luck with that and thank you very much for taking the time.
Rou: „Pleasure."
Rory: „Thank you."

The title picture was taken from the official Facebook profile of Enter Shikari.

GALERIE


ZADEJTE KOMENTÁŘ


Zadání profilu interpreta

HUDEBNÍ ZPRÁVY
Enter Shikari: Téma sounáležitosti nás provází od našeho úplně prvního alba
12.01.

Enter Shikari: Téma sounáležitosti nás provází od našeho úplně prvního alba

Několik hodin před jejich dalším koncertem na festivalu Rock for People jsem si popovídal s kapelou Enter Shikari. Vyhraná...


Xindl X a Emma Drobná nazpívali soundtrack k novému filmu Dream Team
11.01.

Xindl X a Emma Drobná nazpívali soundtrack k novému filmu Dream Team

Dream Team je název nového filmu ze scenáristické dílny Petra Kolečka, který vstoupil do kin na Nový...


V Praze se chystá výstava současného progresivního metalu v čele s Jinjer
11.01.

V Praze se chystá výstava současného progresivního metalu v čele s Jinjer

Pražský klub SaSaZu bude 19. února hostit mimořádně silný večer moderního progresivního metalu a metalcoru. Do Prahy...


Temnou extravaganci a rituální atmosféru zažijeme v MeetFactory s Kimem Draculou a Vowws
11.01.

Temnou extravaganci a rituální atmosféru zažijeme v MeetFactory s Kimem Draculou a Vowws

Pražská MeetFactory se 6. února stane dějištěm večera, který nabídne výrazně nekonvenční pohled na současnou alternativní...


Leprous promění Roxy v laboratoř moderního metalu
10.01.

Leprous promění Roxy v laboratoř moderního metalu

V pondělí 9. února v pražské klubu Roxy proběhne jeden z nejočekávanějších večerů pro fanoušky moderního...


» zobrazit více...


RECENZE
PRÁVĚ VYŠLO
Teď
03.01.

Teď

» Imlauf Jiří

Když v roce 2021 skončila kapela Houpací koně, rozhodl se jejich zpěvák a...

PODPORUJEME NADĚJNÉ KAPELY



Víme, jak je těžké pro mladé ale zatím neznámé kapely prorazit do médií a tím získat nové fanoušky.


» Podporujeme nadějné kapely

» Zadání profilu interpreta