Temnota, mystika a syrová energie: Lamp of Murmuur zahalili Subzero do stínu

Pražský klub Subzero se v úterý 28. dubna proměnil v prostor, kde realita ustupovala temným vizím a syrové energii amerického black metalu. Na jednom pódiu se potkaly dva rozdílné pohledy na žánr.   

Večer odstartovali One of Nine, kteří nabídli melodický a chvílemi až hymnický black metal s patrným vlivem fantasy světa. Kapela sázela na silnou dramaturgii skladeb a budování nálady, což se ukázalo jako ideální zahřívací rituál pro hlavní hvězdu večera.   

Krátce po deváté přišel moment, na který většina přítomných čekala. Lamp of Murmuur vstoupili na scénu bez zbytečných gest, ale s intezitou, která okamžitě změnila atmosféru v sále. Jejich hudba, balancující mezi raw black metalem a temně melodickými pasážemi, působila jako zvukový rituál.   

Úvodní skladba "Forest of Hallucinations” okamžitě změnila atmosféru v sále. Následující "Seal of the Dominator” a "Dominatrix’s Call” ukázaly jejich typickou práci. Střed setu patřil "Hategate (The Dream-Master’s Realm) a "Reincarnation of a Witch”, kde se tempo i nálada lámaly více do hypnotických tónů. 

Závěr pak patřil dvojici skladeb, která celý večer uzavřela s nečekanou intenzitou. "The Dreaming Prince in Ecstasy, Pt. I - Moondance” gradovala do momentu, kdy se téměř všechno rozpadá, jen aby to definitivně uzavřela "Forever Bound to the Will of the Specters”. Bez přídavku, bez slov. Přesně, jak to dává smysl pro kapelu jako je Lamp of Murmuur.   

Co tenhle koncert odlišovalo od spoustu jiných, nebyla jen hudba samotná. Byla to absence potřeby cokoliv vysvětlovat. Žádné proslovy, žádný kontakt s publikem v daném slova smyslu. Lamp of Murmuur v Praze nepředvedli klasickou show, spíš vytvořili prostor, do kterého se dalo na chvíli zmizet. Každý si z toho večera odnášel něco trochu jiného, když se rozsvítila světla, tak se nikdo nijak zvlášť nehnal ven.   

Nebyl to typ koncertu, po kterém okamžitě sáhnete po mobilu nebo máte potřebu mluvit. Spíš takový, ke kterému se budete vracet v hlavě po cestě domů a bude vámi rezonovat ještě dlouhou dobu.

Autorka textu a fotografií: Emma P. Černá