Ohlédnutí za Rock for People 2013

Kristina Kratochvílová, 10. 07. 2013

Letošní již 19. ročník Rock for People, jednoho z největších tuzemských rockových festivalů, je za námi I když patřil z hlediska navštěvovanosti v porovnání s loňskými ročníky k těm slabším, o programu se to rozhodně říct nedá.

Mezi letošní největší zahraniční taháky patřili 30 Seconds to Mars, Queens of the Stone Age, Klaxons, Foals, Billy Talent, Bloc Party, Modestep či The Parov Stelar Band. Tuzemskou scénu zastupovali mimo jiné Horkýže Slíže, Mandrage, Skyline, UDG, Kabát & Big Band, Kryštof a především Karel Gott, který se kupodivu stal hlavní hvězdou festivalu.

Krytá Staropramen stage moc nadšení nevyvolala

Kvůli loňskému špatnému počasí si letos organizátoři dali za jeden z hlavních cílů festivalu bezpečnost a i kvůli tomu byla druhá největší stage postavena jako Staropramen stan pro 12 000 lidí.

I když nápad to byl zpočátku určitě dobrý, jeho realizace už tak dobrá nebyla. Vzhledem k tomu, že byla otevřena jen jedna strana stanu, tak se davy lidí přicházejících do stanu tísnily na oné jedné straně, i když na straně druhé bylo ještě místa dost. Ve stanu se nedalo ve větším davu dýchat a snažit se odejít uprostřed koncertu z jakýchkoliv důležitých či méně důležitých důvodů bylo díky davu, strkajícího se u východu, téměř nemožné.

Bloc Party se potýkali s výpadkem proudu, 30STM předvedli megashow

Britská indie-rocková kapela Bloc Party krátce před svým vystoupením na Rock for People vypustila do světa zprávu, že odehraje posledních pár koncertů a dá si na nějaký čas pauzu (skeptici tvrdí, že se jedná o naprostý konec kapely). Proto jejich koncert na RfP byl možná jednou z posledních šancí, jak ji vidět naživo. Bloc Party nezklamali a předvedli perfektní show, bohužel přerušenou několikaminutovým výpadkem proudu.

S výpadkem proudu se nepotýkali jen Bloc Party, ale také kalifornská hard-rocková kapela Papa Roach, které vypadl proud na téměř čtvrt hodiny.

Hned první večer se představili headlineři světového formátu, 30 Seconds To Mars. Svoje vystoupení na Rock for People nebrali na lehkou váhu a předvedli monumentální show. Snad jediným rušivým elementem koncertu byly omdlévající fanynky, které Jaredovu blízkost očividně stěží udýchaly.

Line-up druhého dne sliboval zážitek v podání Papa Roach, Billy Talent a Gogol Bordello. Ovšem nejvíc ovládla druhý festivalový večer elektro-swingová kapela The Parov Stelar Band, která stojí za celosvětovým boomem elektro-swingu.

Karel Gott nejúspěšnějším interpretem Rock for People

Třetí festivalový den měl v sobě několik otazníků a to nejen ohledně počasí. Všichni očekávali, jak publikum přijme představení Zlatého slavíka Karla Gotta. Jen stěží by si někdo předem připustil, že tak velká zahraniční jména jako jsou Foals, Queens of the Stone Age nebo Klaxons zůstanou ve stínu Karla Gotta. Mistr byl ze svého vystoupení značně nervózní a byl překvapen, že zrovna na jeho koncert přišel největší dav. Staropramen stan pro 12 000 lidí byl narvaný k prasknutí, stejně tak louka vedle stage. Sám Gott označuje své vystoupení na RfP za zlomový bod ve své kariéře a je vidět, že jeho pozvání bylo ze strany pořadatelů naprosto geniálním marketingovým tahem. Třeba si vedení na příští rok pozve Lucku Bílou, aby byla sbírka Slavíků kompletní.

Úspěch Karla Gotta následoval úspěch dubstepových zástupců festivalu, a to sice Modestep a Borgora. Je vidět, že si dubstep stále víc a víc proráží místo mezi ostatními hudebními styly a stává se fenoménem. I když je Borgore zatím stále méně známým DJ, než loni hrající Skrillex, jeho DJ set rozhodně o nic horší nebyl a z celého Staropramen stanu se stal na hodinu dubstepový ráj.

Česko-slovenský den RfP přilákal další davy lidí

Poslední den festivalu byl ve znamení česko-slovenských kapel a díky tomu, že byl státní svátek, přijely na místo další stovky lidí. Největší úspěch měli Horkýže Slíže a Kabát & Big Band. Celý festival uzavírala kapela Skyline.

Smutným faktem zůstává, že i když každý rok na Rock for People dorazí desítky zahraničních kapel, které po celém světě vyprodávají koncertní haly, stále na ně ve výsledku nedorazí tolik lidí, jako na "české klasiky”. Přitom ty jsou, narozdíl od našich zahraničních hostů, k vidění po různých festivalech a koncertech nejméně desetkrát do roka.