Souznění, kvalita a pohoda – to je dnešní Ivan Hlas Trio

Každý, kdo byl v poslední době na koncertě Ivan Hlas Tria, nemohl si nevšimnout pohody, která z trojice špičkových muzikantů vyzařuje. A souznění, jež mezi nimi panuje. Přesně to se podařilo přenést také na novou desku Vítr ve vlasech, kterou Ivan Hlas natočil po šesti letech.     

Jak se nenápadné melodie stanou podmanivými

A aby byl zvuk novinky hutnější, přizval si zpěvák Ivan Hlas, kytarista Norbi Kovács a violoncellista Jaroslav Olin Nejezchleba výborně šlapající rytmiku, konkrétně baskytaristu a kontrabasistu Františka Rabu a bubeníka Jiřího Zelenku. Ve své podstatě křehké písničky tím získaly další, razantnější rozměr a prostor pro parádní instrumentální pasáže.     

Že Ivan Hlas dokáže napsat melodicky příjemné, rytmicky nápadité a nepodbízivé písně s chytlavými, ale nikoli vtíravými refrény je léta známá věc. Vítr ve vlasech jich nabízí rovný tucet a vůbec není důležité, zda mají blíže k rocku, folku nebo blues. Deska tak působí velice soudržně, spojovacími články jsou nápadité aranže, jemně melancholická, nostalgická nálada, lehce rozpoznatelný Hlasův pěvecký výraz a zprvu nenápadné melodie, které se při opakovaných posleších stávají podmanivými.    



Třeba hned úvodní Pro Elišku, silná folkrocková skladba s hravými Norbiho kytarami, dozdobená ženskými vokály a mimořádně citlivou prací s dynamikou. Jindy začíná jako folková balada, ale brzy se k akustické kytaře přidávají další nástroje, čímž získává tato silně emotivní skladba na naléhavosti. Rockovou pecku Víno a zpěv střídá křehká, lyrická balada Pod čepicí, bluesovou náladu evokuje dynamická Poetická hospůdka.     

Melancholie dominuje, ale nechybí ani veselé songy

I v dalších písních se prolíná blues s rockem a folkem, občas muzikanti přimíchají prvky country (O nás dvou). Opět staví na mistrovských výkonech všech zúčastněných hudebníků (hlavně Norbi svými kytarami čaruje), citlivých aranžích (rocková rytmika například rozsvítí song Jako modelka) a melancholické náladě. I když ani veselé písničky nechybí, jen namátkou Všude je ráj nebo Jako modelka.    

Hlasovy texty o vztazích, strachu ze samoty, splínech či míjení vyznívají místy posmutněle, potemněle, nikoli však beznadějně či dokonce depresivně. „Na barevný šňůře/Nebo na kšandách/Oběsit se můžeš/O to nemám strach, ale není ten den/Dneska není ten den/Zas bude líp." A pochopitelně jsou zastoupeny i tradiční motivy indiánů či havrana.     

Hity ano, jen nenápadnější

Vítr ve vlasech přináší kolekci velice vyrovnaných písniček. Najde se však mezi nimi hit, rovnající se Malagelu, Karlínu nebo Na kolena? Po prvním poslechu asi ne, ale při opakovaných se začnou o slovo hlásit skladby Pro Elišku, Víno a zpěv, Poetická hospůdka, Všude je ráj nebo Jako modelka. Nejsou sice tak průrazné a přímočaré, ale hitové ambice nezapřou.     

A je lepší natočit desku s dvěmi, třemi hitovkami nebo homogenní album plné silných písniček? Osobně hlasuji pro druhou variantu. Pro Vítr ve vlasech, jednu z nejlepších nahrávek Ivana Hlase.