Velice rád pracuji v mírném tlaku, tvrdí Ivan Hlas

O novém albu Vítr ve vlasech skladatele, zpěváka, hudebníka a spisovatele Ivana Hlase již Hudební knihovna informovala. Brzy přinese i recenzi, ale než se tak stane, Ivana Hlase vyzpovídala. Rozhovor se týká nejen novinky, ale také koncertů či nedávných šedesátin.

HK: Nabízí deska výhradně nové písničky, jejichž jste autorem?
Ivan Hlas:„Ano, album přináší samé nové písničky, autorem jsem já, jenom s jednou krásnou výjimkou. K písničce Vyprávěj mi složil hudbu Norbi Kovács, který také celou desku aranžoval."

HK: Nahrával jste album pouze s vaším Triem?
Ivan Hlas:„Postup byl tentokrát trochu jiný. Pracovali jsme v mírném tlaku, což mám velice rád. Složil jsem v noci písničku, ráno ji vezl do malého studia k Norbimu, nahrál jen tak s kytarou, vrátil se domů psát další a Norbi pracoval na kabátku. Vycházeli jsme už z toho, že jsme si mohli díky firmě dovolit dlouho vyhlížené hosty, bubeníka Jirku Zelenku a basistu Františka Rabu, naše kamarády a úžasné muzikanty. Mimochodem, tahle rytmika má spolu na naší desce premiéru a těžko se po nahrávání loučila. Myslím, že ne na dlouho. A skládání a ostatní práce šla, zaplať pánbůh, výborně, připojil se Olin Nejezchleba s violoncellem a naše holky, Andrea s Míšou, na doprovodné vokály. To už jsme byli ve velkém studiu Sono, s mistry Milanem Cimfem a Pavlem Karlíkem, a tam jsme ve skvělé atmosféře celou věc dokončili. Velice příjemné nahrávání, což můžu posoudit, protože je to moje třinácté řadové album."

Některé momenty chci sdělit ostatním

HK: Jak byste sám album Vítr ve vlasech zhodnotil?
Ivan Hlas: „Stále píšu o tom samém, ale pokaždé se snažím měnit pohled. A tohle album, když se za ním otočím, mi připadá skoro dospělé. Fantazii se nekladou meze, hudba a texty v jasné rovině a výkony hudebníků excelentní. Existují momenty, které bych opravdu chtěl sdělit ostatním. Mám z toho všeho radost a tak celé album považuji za štěstí. Poděkování na obalu vyjadřuje celou atmosféru: ,Všichni zúčastnění děkují všem zúčastněným za krásnou práci a chvíle, kdy mohli být spolu.’ A tak to opravdu bylo.”

HK: Jak na nové skladby reagují lidé na koncertech?
Ivan Hlas:„Myslím, že je od začátku berou za rovnocenné těm tzv. slavným. Takže vedle Karlína, Kolen a třeba Aranky se vyjímají skvěle. Z toho mám upřímnou radost, vím, jak je těžké nasadit do repertoáru něco nového. U některých písniček mě reakce až vzala dech. Zvlášť na ty smutné. Znáte to, chvíli je naprosté ticho a potom … Úžasné."

Na oslavě šedesátin jsem byl fakt dojatej

HK: Nedávno jste oslavil šedesátiny. Jaké byly oslavy a chystáte ještě nějaké?
Ivan Hlas:„Připadá mi, že už je to dávno a nijak už to neprožívám. Ale oslavy byly velkolepé a krásné a chci tímto ještě jednou poděkovat všem za přání, krásné dárky a účast. A v mnohém případě i za vynaloženou práci kamarádů a kamarádek, slavení například na Hanspaulce mělo rozměr velkého festivalu. Asi třicet blahopřejících muzikantů a odhadem dva tisíce lidí v publiku. Veliká krása, byl jsem fakt dojatej."

HK: Na co jste za tu poměrně dlouho dobu, co se pohybujete v hudbě, nejvíce hrdý?
Ivan Hlas: „Asi na to, že si můžu v klidu zahrát v programu písničku, kterou jsem napsal v šestnácti, a nemusím se za ni stydět. To mě vždycky potěší."