První den festivalu Rock for People 2022 ovládly formace z Velké Británie

David Malý, 21. 06. 2022

Největší ročník festivalu Rock for People je minulostí. Rok 2022 je velkolepým návratem kulturního života a královéhradecký festival s přehledem může být tou nejlepší kulturní vizitkou celého roku. Program prvního dne byl stále ještě lehce omezen "pouze” na čtyři pódia a gigantická KB stage tak byla prozatím jen předzvěstí věcí budoucích. Biffy Clyro si jakožto headliner prvního dne svůj koncert střihli na menší, leč pořád obrovské YouTube Music Stage.

Černí koně se začali objevovat prakticky okamžitě

V první řadě však pro tisíce fanoušků první den znamenal páskování, hledání místa v kempu a vůbec první prohlídku nového Parku 360. Po nezbytných povinnostech jsme se konečně dostali k hlavnímu důvodu návštěvy Rock for People - kapelám. Moje první kroky vedly ke stanu Evropy 2, kde už řádila britská pop-rocková parta Hot Milk. Ti v mých očích patřili k jednomu z černých koňů celého festivalu a početná návštěvnost v raných odpoledních hodinách moji teorii potvrdila. Parta kolem sympatické zpěvačky Hannah Mee z lidí tahala první procenta jejich baterií a jejich melodickému pop-rocku (emo-rocku, chcete-li) se dalo jen těžko odolat. Hannah i její partner, kytarista James Shaw, s publikem udržovali intenzivní kontakt a oba servírovaly pecky z obou EP „I JUST WANNA KNOW WHAT HAPPENS WHEN I'M DEAD” a „Are You Feeling Alive?”. Největší hit „Candy Coated Lie$” jsem sice nestihl, ale i bez něj jsem byl svědkem výborné a hlavně energické rockové show. Hannah nám po koncertě poskytla rozhovor, na který se brzy můžete těšit.

Sotva se po Hot Milk znovu usadil prach, vrátil jsem se na místo činu. Při cestě na zmíněný rozhovor mě totiž zaujala kanadská rocková dvojice Cleopatrick. Pánové Luke Gruntz a Ian Fraser se rozhodně nemohli rovnat svým britským kolegům co se energie na pódiu týče. Jejich tvorba výrazně sahá do alternativních až grungeových vod, ale vyložená poslechovka to také není. Zaznělo prakticky celé debutové album „Bummer” a při jeho poslechu mě nyní mrzí, že jsem se nemohl zdržet déle. Cleopatrick ale ukázali, že umí zaujmout a bude zajímavé sledovat kam je alternativní vítr odnese.

Odpoledne nabídlo dobře známé skupiny včetně české stálice

První koncert, který jsem si užil od začátku do konce proběhl na YouTube Music stage. Jednalo se o velšské reggae-metalové Skindred, kteří byly do line-upu přidání na poslední chvíli. Nové desky jsme se stále nedočkali a tak mohlo toto kvarteto nabídnout příjemný průřez celou kariérou. Zpěvák Benji Webbe byl evidentně v dobré náladě a více než skladby své kapely si užíval komunikaci s diváky. Těch se ukázalo poměrně dost a na slábnoucím odpoledním slunci tak panovala veselá atmosféra. Benji se ukázal nejen jako prvotřídní zpěvák s unikátní hlasovou dispozicí, ale taky jako výborný showman a vtipálek. Když však přišlo na některé jeho dynamičtější úseky, úplně si nelámal hlavu s tím, jestli ze sebe vysouká všechen text nebo ne. Nejvýrazněji to bylo slyšet (resp. spíše nebylo) při skvělém hitu „Rat Race”. Melodické a zpěvné refrény však baví také a skladby jako „Kill The Power”, „That’s My Jam”, „Pressure” nebo „Big Tings” velmi potěšily. Nemohla chybět ani nesmrtelná hymna pro všechny fanoušky závodních her - kultovní skladba „Nobody”. Skindred si svůj čas užili a pomohly mnohé fanoušky zahřát na provozní teplotu.

Rozehřívat se nepotřeboval nikdo na Evropa 2 Stage, kde se představila parta Skywalker. Vlajkonoši českého hardcoru měli plný dům a využili toho maximálně. Úderný post-hardcore hýbal vším, co mělo ruce a nohy a ihned se vytvořila velmi přátelská, takřka klubová atmosféra. Zpěvák Jay má ve zvyku promlouvat k publiku a jinak to nebylo ani na festivalu Rock for People. Téma Ukrajiny v té či oné formě se objevovalo na koncertech většiny kapel po celou dobu festivalu, avšak kromě toho Jay a Skywalker ctí zejména ryzé hardcorové hodnoty. Slova o respektu a solidaritě padly na úrodnou půdu a snad si je vzali všichni k srdci. Blízko tomuto orgánu jsou melodické i úderné skladby „Caffeine”, „Sugar” nebo tématická „Survival”. Skywalker zmínili i svoji účast na soutěži Eurovize a soutěžní singl „Way Down” na festivalu samozřejmě nechyběl. Pokus vzít metalcore do televize kapela označila jako dobrou zkušenost a i tento krok je určitě potřeba ocenit. Skywalker je kapela, jejíž jméno výrazně rezonuje i v zahraničí a není to jen díky jejich prvotřídnímu modernímu hardcoru. Správným přístupem a pokorou si získáte srdce fanoušků rychleji než kvalitní muzikou.

Jeden z nejzábavnějších koncertů prvního dne festivalu proběhl na otevřené YouTube Music Stage, na kterou nenápadně vkráčela britská alternativní rocková skupina Wolf Alice. Kapela kolem zpěvačky Ellie Rowsell balancuje na tenké hraně alternativy, dream popu a shoegaze a právě tyto nepříliš vzdálené žánry velice vkusně kombinovala. Když už se zdálo, že se koncert stává příliš atmosférickým díky skladbám jako „Safe From Heartbreak (if you never fall in love)”, Ellie na vás velice pronikavě zakřičela, jako například při „Play the Greatest Hits”. Příjemně uondaný hit „The Last Man On Earth” vystřídala dreampopová paráda „Don't Delete the Kisses”. Rock’n’rollovou „Formidable Cool” zase vystřídala velice stylová indie pecka „Beautifully Unconventional”. Úvod patřil rockové vřavě „Smile” a když přišla na řadu atmosferická „How Can I Make It Ok?”, došlo u vedle mě stojícího páru i na slzy, které rozhodně nebyly způsobeny zapadajícím sluncem. Wolf Alice byli jedním slovem fantastičtí.

Skvělý program na alternativní ČT Art Stage gradoval návratem Ghøstkida

Velice působivý návrat na festival Rock for People si může připsat německý křikloun Ghøstkid, který s úderem osmé hodiny vystoupil na ČT Art Stage. V loňském roce si bývalý zpěvák Eskimo Callboy (dnes už Electric Callboy) střihl své první koncerty u nás právě na Rock for People (Hope edice) a na festivalu Fajtfest a letos se vrátil ještě v lepší formě. Zatímco loni v kapele nacházel chemii, letos při představení eponymní debutové desky už sršel sebevědomím a předvedl dynamický výkon podepřený zkušenostmi. Pecky jako „Start a Fight”, „This Is Nøt Hølywøød”, „Drty” nebo „Yøu & I” už si našly své posluchače a své fanoušky a Sushi se pomaličku dostává do popředí post-hardcorové scény. Ačkoliv je jeho tvorba poměrně temná a provedení značně agresivní, dokáže zapůsobit i na hudební fanoušky, u kterých by to člověk nečekal. S Ghøstkidem jsem se po roce znovu sešel a při rozhovoru jsme probrali další zajímavá témata. Rozhovor vám nabídneme v následujících týdnech.

U ČT Art Stage jsem se ještě na moment zdržel. Důvodem byl tuzemský zpěvák a kytarista, který si říká Lazer Viking. Písničkář z Prahy předvedl velmi sympatický výkon se svým konejšivým rockovým mixem a zaujal poměrně početné publikum. Ti, kteří nezůstali byste našli pravděpodobně na YouTube Music Stage, kde vystupoval první headliner festivalu, skotští Biffy Clyro. Těm jsme věnovali samostatný článek.

ČT Art Stage se během prvního dne stala mým útočištěm nejen kvůli dobrému pivu v těsné blízkosti, ale i kvůli zajímavým hudebním uskupením, které se zde střídaly. Tou poslední středeční partou byla trojice rapper Cody, kytarista Connor a producent Spencer, kteří vystupují pod jménem Noisy. Britská parta předvedla velice živelnou směsici dynamického rapu a nenásilného drum’n’bass, která byla na závěr prvního večera to pravé ořechové.

Letošní Rock for People začal pozvolna. Během prvního hracího dne teprve přijížděli všichni návštěvníci, což v minulých letech nebylo zvykem díky večírku pro nedočkavé. Zatímco v zákulisí organizátoři řešili logistiku kapel, dobrovolnící a pracovníci v kempech měly plné ruce práce s logistikou návštěvníků. I hlavní pódium ještě zelo prázdnotou, avšak neskrývaná radost fanoušků a jejich nadšení z opětovné dovolené v Hradci Králové bylo všudypřítomné.