Trio Biffy Clyro na Rock for People rozdávalo radost

David Malý, 21. 06. 2022

Skotská trojice Biffy Clyro se na festival Rock for People vrátila po osmi letech. Už v roce 2014 patřili mezi headlinery, kam je pasovala tehdy relativně čerstvá a velmi ceněná deska „Opposites”. Za tuto dobu kapela zvládla nahrát tři desky, z nichž však poslední dvě „A Celebration of Endings” z roku 2020 a „The Myth of the Happily Ever After” z loňska neměli možnost propagovat na pódiích ze známých důvodů. A tak zatímco před osmi lety představili písně ze tři desek, letos vybírali hned z dvojnásobného množství svých nahrávek.

Uplynulo pět let od jejich poslední návštěvy, pánové měli co dohánět

Kromě ústřední trojice, kytaristy Simona Neila, baskytaristy Jamese Johnstona a bubeníka Bena Johnstona na pódiu figurovaly houslistky a další dva kytaristé, potažmo klávesák a doprovodný vokálista. I díky tomu získaly silné skladby ten potřebný punc epičnosti. Koncert byl zahájen skladbou „DumDum” z aktuální desky, z nichž zazněly už pouze další tři kusy. Větší důraz byl možná překvapivě kladen na desku „A Celebration of Endings”, která nabízí hned několik působivých balad i řízných rockových skladeb. Dočkali jsme se příjemně rockové „Tiny Indoor Fireworks”, řízné „End Of” i krásné balady „Instant History”. Sentimentální akustickou „Space” si pak zpěvák Simon zahrál na španělku v doprovodu obou houslistek.

Faktem, že odehrát repertoár své kapely je náročné nejen emocionálně, ale i fyzicky, jsme měli možnost vidět hned v úvodu koncertu. Litry potu, které muzikanti během koncertu vypotily by pravděpodobně naplnili jednu z cisteren pitné vody, které během festivalu pořadatelé poskytli. Ty největší hity však měly teprve přijít. Nebyl to ani ukřičený singl „A Hunger in Your Haunt”, ani píseň „Unknown Male 01”, ani syrová „Slurpy Slurpy Sleep Sleep”. Hity, které Biffy Clyro za téměř třicet let existence nasbírali už nějakou dobu zrají a ani po dekádě neztrácejí na lesku a pompéznosti. Řeč je o skvělých peckách „Black Chandelier” a „Biblical” z desky „Opposites”, které sklízely velké ovace už při jejich první návštěvě na festivalu.

Vzájemné nadšení a vděk budiž kompenzací za odložené ročníky

Skotská parta nepotřebuje žádné třpytivé ozdoby, žádnou laserovou show nebo líbivé projekce. Biffy Clyro je kapelou, za kterou vždy hovořili především emoce v jejich skladbách. Ve skladbách toho nejryzejšího zrna, které by rozněžněly i norského black metalistu. Pokud by se to nepodařilo už po výše zmíněných písních, výběr dojemných rockových hitů se zdá být nevyčerpatelný. Velkou zásobárnou je i deska „Only Revolutions”, ze které nám ostrované zahráli „Mountains” nebo další velehit „Bubbles”. Tím svůj koncert zdánlivě ukončili a pokud by se na pódium už nevrátili, nikdo by jim to nemohl mít za zlé. Přídavkem byla místy až punková „Cop Syrup” a celý galavečer zakončila srdceryvná „Many of Horror”. Organizátoři festivalu i kapela si do kronik mohou zapsat další famózní koncert a pódium by potřebovalo armádu uklizeček, aby po skotské trojici vytřely podlahu.

Biffy Clyro našli dokonalý recept na kombinaci důrazného rocku a melancholických balad. Tento kytarový koktejl chytl za srdce a dámy i pánové si zasloužili každý výjev radosti od početného publika. Když se k tomu přidá obrovské nasazení, vděk a pokora autorů i skvělý zvuk, nemůže nikdo odcházet nespokojený. Jméno Biffy Clyro možná nezní tak třpytivě jako jména jiných rockových velikánů, nicméně i oni nabízí plné hrsti zvučných hitů a vášně. Budete-li mít někdy možnost, rozhodně na jejich koncert zajděte. A vemte si s sebou kapesníky. Nebo partnera/partnerku. Ideálně obojí.