Visací zámek znova zasahoval. Jako vždycky Klasika: byl to Punk!

Je to téměř neuvěřitelné, punk´s not dead, vy volové! Tuzemská čerokýzová ikona Visací zámek má za sebou třicet let existence, drhne pořád ty samé tři akordy, a přesto jí nedělá problém zaplnit klub a vyprodukovat zábavu skousnutelnou byť jen s třemi pivy.

Ta situace už je dlouhá léta stejná. Na koncertech Visáčů jsou řady zemdlelého obecenstva průběžně doplňovány mladou krví. Ta je zárukou divokého poga v kotli, skoků z pódia a dalších alotrií, zatímco připlešlí a obtloustlí tatíci, kteří na kapele vyrostli před nějakými dvaceti lety, stojí kolem a se shovívavým úsměvem se spokojeně pohupují do rytmu.

O věkovém sesuvu fanoušků svědčí nejlépe fakt, že největší nadšení v sále pražského Vagonu, kde včera v rámci svého výročního turné Visáči vystoupili a pokřtili také knížku VZ – zamklej na třicet západů, vyvolala mlaďoučká Známka punku. Nechyběly však ani prastaré, prověřené hity jako Stánek, Kanárek, Hymna šibeničních bratří či nezničitelný Traktor. Kapela však naštěstí v současné době disponuje natolik širokým a pestrým repertoárem, že její koncert prostě nemůže být nudný.

Připočteme-li k tomu přirozené charisma zpěváka Honzy Hauberta a nenucené klaunovství kytaristy Michala Pixy, máme o srandu vystaráno. Prvnímu přitom stačí odrecitovat třeba přitroublou říkanku o návštěvě knížete Záviše na trutnovském festu, druhému zase udělat pár ksichtíků.

Akorát Pixís si pěkně zadělal slibem, že se obnaží a sežere vlastní ponožky …