Jede Traktor, je to punkor, má fajn motor

Punkáči Visáči letos slaví neuvěřitelných třicet let od svého založení. Jak to vypadalo, když završili první pětku, o tom vypráví jejich řadová čtyřka Traktor. Nijak divoce, nicméně výsledek docela stojí za to.

Visací zámek je typickou punkovou kapelou osmdesátých let – svůj první oficiální dlouhohrající (opakuji: dlouhohrající, jelikož měl tu výsadu vydat Posloucháte větrník, premiérový oficiální punkový singl komunistické éry) počin vyvrhl na světlo tohoto světa až po osmi letech své existence. Eponymní debut tak byl spíše jakousi bestofkou, než regulérním albem, a i proto svou kvalitou převyšoval běžnou produkci skupiny. Dvojka Start 02 byla jejím pokračováním, trojka Three Locks přinesla poprvé nový materiál.

Jede Traktor, jede do nor (klubových)

Další řadovku se Visáči rozhodli propojit s oslavami deseti let své existence a prostě ji nahráli naživo v tehdejších pražských klubech Na Petynce a KD Vltavská (čest jejich památce, teď se v prvním z nich místo pogujících čerokýzů prohánějí řádové sestry a ve druhém důchodci) v prosinci 1992. Dostala se tak na ní zajímavá směsice skladeb, jíž vévodí ústřední Traktor, jinak (samozřejmě) největší megahit (jak jen si ho lze u punkrockové party představit) v dějinách skupiny. Na řadu tedy přišly starší kousky i novinky. K těm nejpovedenějším patří napůl rozvážná a napůl divoká jízda Jak se vám líbí, šprýmovná odrhovačka Dřevorubec, Meniny se skvělým baskytarovým riffem a ulítlým slovenským textem, hutný rokec s parádní melodií Takhle teda ne nebo odvaz v exploitedovském stylu Koudelová vana.

Jede Traktor, žádný horor (na fošně se nekoná)

Dramaturgie zkrátka zafungovala výborně a dobrý dojem z nahrávky překvapivě potvrzuje i její – zvuk. Přestože se jedná o punkové dílko z první poloviny devadesátek, nevalí se z něj žádný nesrozumitelný hukot, právě naopak, Haubertovu krákoru jde dobře rozumět a slušně rozeznatelné jsou také jednotlivé nástroje, takže si člověk může vychutnat i občasná Pixísova kytarová sólíčka. Dá se tu dokonce vycítit skvělá atmosféra obou koncertů, kterou si současný posluchač může užít spolu s jednotlivými písničkami. Se zámkovských živáků se jedná (při vší úctě k záznamu ze Žofína) rozhodně o nejpovedenější kousek.