Three Locks, recenze alba

Three Locks je lehce nadprůměrná deska, v diskografii Visacího zámku poněkud výjimečná. Jedná se o první, na kterou museli skládat nový materiál. A je o hodně temnější, nežli předcházející dva rekapitulační výběry.

Jakoby si uvědomili hořkost svého osudu pádem totalitního režimu. To, že velkou část svého života prožili za socíku (Kde život můj parafrázující státní hymnu) a že už vlastně nemají proti komu bojovat. A tak se druhá část Haubertových textů točí kolem osobních, převážně milostných problémů (Spermie). Na legrácky typu Domovnice, Vlasta či Vánoční stromeček najednou není prostor. Případně si tedy vypomáhá u oblíbených klasiků (Gellner – Všichni mi lhali, Morgenstern – Krkavec Rall). Melodicky deska pochopitelně nemůže aspirovat na kvalitu předchůdců vyčerpávající většinu zámkovských hitových ambicí. Nicméně Čekání, Zázraky, Špatné náboženství, Elixír smrti a Výměna patří rozhodně k tomu nejlepšímu, co od VZ lze slyšet.

Lahůdkou pro fajnšmekry je pak cover Můj život jsou básně od Ramones (Don´t Bust My Chops).