„Oslovení buzna je tak nějak přátelské,“ tvrdí baskytarista Visacího zámku Vladimír Savec Šťástka

Vsadím se, že když se vás zeptám na nejlepší tuzemskou rockovou, popovou, folkovou či country skupinu, budete dlouho přemýšlet, srovnávat, hodnotit. Když se ale zeptám na nejlepší punkovou skupinu, bez rozmýšlení vypálíte Visací zámek. Tahle skromná a nejlepší kapela slaví už od loňského roku třicet let existence a co je unikátní, možná světově, bez jediné personální změny.

Letos jede narozeninové turné, EMI jí za měsíc vydá Platinum Collection, stále se diskutuje o její písni Prezident. Prostě dost důvodů k tomu, aby Hudební knihovna vyzpovídala baskytaristu Vladimíra Savce Šťástku vulgo VZ3.

HK: Liší se současné narozeninové koncerty nějak zásadně od těch běžných?
Savec: Hlavní rozdíl je, že tentokrát s sebou vozíme, až na výjimky, vlastní „cirkus". To znamená zvuk i světla a obrážíme o něco větší sály než obyčejně.

HK: Podle jakých kritérií jste na tyto koncerty vybírali písničky?
Savec: Jako vždycky - aby se líbily a aby měl koncert ten správnej spád. Pečlivě totiž sledujeme reakci publika a podle ní i upravujeme buď jen pořadí, nebo i náplň koncertu. Naštěstí máme dost písniček, takže se nám daří nezahrát dvakrát úplně stejný repec.

HK: Jaké přání k vašim třicetinám vás nejvíc potěšilo?
Savec: Potěší každé přáníčko, které dorazí. Výzvou jsou takové ty: „...a eště jednou tolik!"

HK: Když jste před třiceti lety začínali, napadlo vás, že tak dlouho a v nezměněné sestavě vydržíte?
Savec: Na to jsme ani nepomysleli. My jsme původně připravovali vystoupení pouze na studentský večírek.

HK: Byl ve vaší historii někdy moment, kdy už to vypadalo, že nějaký člen odejde?
Savec: Několikrát. A vždy to bylo v souvislosti s tím, když některý člen musel odejít na vojnu.

HK: Když porovnáte rok 1982 a 2013. Jak se na vás a vaší muzice podepsal zub času? Máte stále tolik energie, fyzických sil, výdrže slavit...?
Savec: No, všeho je zatím dostatek, tedy kromě hustoty kštice u některých. Přibylo ale mnoho zkušeností, takže ani to slavení nemusíme nijak zkracovat. Změny v muzice musí posoudit někdo jiný. Ale doneslo se nám, že se o nás říká, že už jsme se naučili hrát, takže tato změna je snad kladná. Jinak člověk přirozeně vyspívá a lepší se. Pak se to v určitém bodě zlomí a jde to zpátky.

HK: O Václavu Klausovi jste se vyjádřili jasně. Jak to máte s Milošem Zemanem?
Savec: To je tak. Původně byl song Prezident o bezejmenném prezidentovi čehokoli. Pan VK byl ale natolik výraznou osobností mezi stávajícími spoluprezidenty, že tak nějak podloudně strhnul pozornost na sebe. Osobně musím říci, že zpočátku mi to docela vadilo, ale poté, co způsobila jeho poslední amnestie, už s tímto songem nemám nejmenší problém. Navíc si myslím, že oslovení „buzna" je tak nějak přátelské. Určitě vyznívá líp než třeba buzerant nebo něco tvrdšího, z jiného oboru (kriminality), kteréžto oslovení by asi sedlo lépe. Tolik k VK.

HK: A Miloš?
Savec: S novým prezidentem asi píseň Prezident 2 nevznikne. A to hlavně proto, že druhé díly výborných filmů bývají povětšinou minimálně „nevýborné". No a pak zatím není ve funkci ani sto dní, které většinou všichni dostávají na rozkoukání. Já osobně jsem ho původně chtěl volit, poněvadž jsem byl přesvědčen, že s ním bude aspoň sranda. Pak jsem ale volil jinak, když klečel před bolševikem a žádal o podporu. Tedy, když se trošku vynasnaží, obstará si reklamu sám. Má na to.