Blesk z čistého nebe

Jednou z určujících charakteristik Pearl Jam je, že jsou zabředlí do svého vlastního stylu v rámci americké rockové hudby. Tato pozice není jen bezpečná a předvídatelná, ale také mají jistotu, že jejich identita zůstane nedotčená. Pokud by si přáli, mohli by se usadit jako starší zasloužilé hudební těleso, nebo pokračovat aktivně a vydávat desky každé dva, tři roky. Buď tak nebo onak, Pearl Jam si mohou být jistí, že jejich jméno už napořád zůstane ohromně ceněné a budou stále v kurzu. Lightning Bolt toto víceméně potvrzuje.  Na desátém albu už jistě málokdo očekává otřepané klišé, že kapela najednou změní formuli a začnou dělat něco jiného. Tvorba skupiny je stálý proud prvotřídního rocku, který přichází každých několik let a spolehlivě dosahuje zlatého ocenění.

Nezapomínejte na základy slušného vychování

Deska odstartuje rockovou jízdu písněmi Getaway a Mind Your Manners, které se zcela jistě objeví i v jejich koncertních setlistech jako nové klasiky. Stejně tak se o stálé místo na koncertech může hlásit silná balada Sirens, už jen proto, že se jedná o velmi citově sentimentální záležitost. Tady nezbývá než si postesknout, že se na koncertech lidé odnaučili používat zapalovače k dotvoření pohádkové atmosféry. Sirens je právě taková skladba, při které by si měli na tento zvyk vzpomenout.

Po velmi slibném startu se Lightning Bolt přehupuje do série poměrně vlažných a nevýrazných skladeb, které se po nezbytném promu na celosvětové šňůře ztratí do propadliště dějin a pravděpodobně už je nebudeme slýchat příliš často. Za více než dvacetiletou kariéru si Pearl Jam nastřádali mnoho impozantních klasik v jejich repertoáru, přičemž každý fanoušek preferuje ty své oblíbené favority a ostatní skladby více či méně ignoruje. Tak to bude pravděpodobně fungovat i v případě novinky, jelikož těch vyložených hitů zde nenajdeme moc. No a příležitostní posluchači této grungeové legendy budou spokojeni jen s písněmi, které jim nabídnout hudební média.

Není ale pochyb o tom, že Pearl Jam mají stále ohromnou zásobu skvělých nápadů a je velmi příjemné slyšet, že se jejich postupy neopakují se stoprocentní přesností. Časy mimořádných desek jako Ten, Vs. či Vitalogy už jsou možná pryč, ale Eddie Vedder svým hlasem stále dokáže uhranout kdejakého posluchače. Jestli jsem výše psal o nevýrazných skladbách, rozhodně jsem neměl v úmyslu je zařadit do průměru. Sice si jejich melodie a slova nebudete broukat po prvním poslechu, ale po několika dalších pokusech téměř jistě objevíte jejich pravou totožnost a zažerou se vám do mozku tak, že je budete považovat za letitou klasiku. Ano, tato deska do vás uhodí jako elektrický blesk a z tohoto šoku se budete dlouho vzpamatovávat. Nezáleží na tom, jak dlouho Pearl Jam na desce pracují, důležité je, že si jejich fanoušci mohou být jistí, že se bude jednot o naprostý skvost, který je složen ze sentimentálního feelingu minulých dekád a moderních postupů a nekončícího progresu rockových guru.