Wohnoutí cukrárna láká na chutné dortíky, které jinde nekoupíte

Kdyby se vyhlašovala soutěž o nejvtipnější kapelu, pak by Wohnouti zcela jistě obsadili přední místa. Svůj smysl pro humor dokazují i na nové desce Laskonky a kremrole, která zve posluchače do wohnoutí cukrárny. Bude jim tam fajn, osladí si život, ale špatně jim po kremrolích a laskonkách rozhodně nebude.  

Humor ironický i pubertální

Humor, občas dost ironický až sarkastický, jindy zase laškovně pubertální, se zdaleka netýká jen tradičně hravých textů, plných neotřelých slovních spojení a obrazů, ale také melodií, rytmických veletočů, způsobu zpěvu, výběru a zapojení hostů, často překvapivých aranží, různých hlášek a zvuků. Drobnými fórky jsou prostě prostoupeny všechny složky wohnoutí produkce a tentokrát pozadu nezůstává ani obal.  



Třeba hned úvodní Dobrý ráno, v němž skupina stačí slušně několika jazyky pozdravit, aby vzápětí vyzvala k rozepnutí poklopců a sundání sukní. Stejně vtipně vyznívá vzdušný poprockový song Barbíno?, roztomilá hitovka se zpříjemňujícím ženským vokálem Fanynka, píseň o namachrovaném účinkujícím Kretén nebo retro disco song Díky moc.  

Občas i něco zásadnějšího

Ale aby muzika Wohnoutů nepůsobila jednostranně či, nedej Bože, stereotypně, hlavně ve druhé polovině CD je zastoupeno několik vážnějších písniček. Nezvykle melancholická a posmutnělá skladba Vltavo, pokorná Indie, syrovější Velmi inspirativní a ani Vojáci nejsou zrovna k popukání, i když nápaditost této písni rozhodně nechybí. V těchto skladbách skupina dokazuje, že není jenom partičkou rozjívených floutků, ale že umí něco zásadnějšího přirozeně a nenásilně i sdělit. Navíc to výrazně přispívá k pestrosti nahrávky.  

Ta je klasicky založena na lehce identifikovatelném, kytarovém soundu Wohnoutů. Chlapci při skládání hudby, psaní textů i nahrávání ve studiu neztratili nic ze své hravosti a lehkosti. Stále dokáží napsat přímočaré, úderné, melodicky silné a rytmicky přitažlivé písničky se zpěvnými refrény, které mají tu výjimečnou vlastnost, že se rychle usadí v hlavě, aniž by zároveň prudily.  

Naladění na stejnou notu

Většina nových songů disponuje silným drivem, nápaditou prací s dynamikou, gradací i skladbou vokálů. Není nic neobvyklého, když muzikanti během jedné písně několikrát změní melodii, rytmus nebo náladu. Mohou si to dovolit, neboť za bezmála dvě desítky let společného hraní jsou výborně sehraní a naladění na stejnou notu. To zřejmě platí i pro hosty, housle Vojty Lavičky září ve Svatozáři a Xavier Baumaxa ze sebe udělal dobrého kreténa.   

 „Jde o to, aby nás to bavilo," zpívá skupina v Dobrém ránu. Je skvělé, že to nejen muzikanty, ale i jejich četné fanoušky stále baví A potenciální hity? Dobrý ráno, Barbíno?, Fanynka, Svatozář, Kretén. Ale u Wohnoutů člověk nikdy neví.