Miss maringotka od Wohnoutů je vášnivá dáma s velkým šarmem

Recenze alba : Miss Maringotka

Album: Miss Maringotka

Interpret: Wohnout

Celkový čas: 00:52:47

Vydavatel: Wohnout/Warner Music

Rok vydání: 2018

Typ nahrávky: studiová nahrávka

Medium: CD

Petr Škrabánek, 04. 12. 2018

Ty čtyři roky od vydání Laskonek a kremrolí skupiny Wohnout sice na dnešní dobu nejsou až tak moc, ale v tomto případě se zdají být sakra dlouhé. Skupina, která vždy hýřila energií a vtipem a bylo kolem ní tak nějak živo, jakoby ztrácela za tu dobu maličko lesk. Tvorbu nového alba Miss maringotka údajně provázely komplikace a parta kolem Matěje a Honzy Homolových si zažila pár perných chvilek při natáčení. Devátý počin populární formace je však na světě a všichni fanoušci doufají, že bude bavit, jako ty ostatní.

Energie nasekaná ostrou břitvou

A po těch čtyřech letech je to jako blesk z čistého nebe. Bylo na čase, aby byl fanoušek, již dávno zvyklý na dřívější, standardně uspokojivou, tvorbu kapely, řádně probuzen. Nápad znovu přetočit už nahranou desku nebyl asi vůbec od věci, protože tady se s energií vážně pracuje. Zapnete play a vlastně by vás to nemělo překvapit. Vždyť to jsou ty starý dobrý Wohnouti, jak je dávno znáte. Jenže ono je to nějak silnější, neutuchající a plné nadšení. Laťka je hozena pěkně vysoko a ani na moment až do konce neklesne.

Od začátku tady funguje jedna věc: silná kombinace rytmů a melodií, silný zvuk a silné texty. Zní to kýčovitě, ale po úvodním Matějově pozdravu stačí pár taktů, aby bylo jasno. Matěj má slova poskládána tak, že to vypadá, jako by je sekal super ostrou břitvou. Muzikanti se pak nebojí přitlačit na pilu. Ostrou kytarou se nebývale nešetří. Příklad za všechny je Mandragora. Jako by chtěla kapela říct: My to do vás umíme naprat ještě víc, než jste si kdy mysleli. A tak je ten ,,sexy bonbónek" pěkně kořeněný.

Pohádka o statečném kováři

Texty jsou opravdu obrovskou devizou tohoto alba. Vždy balancují na hraně laškovnosti a vášnivé sdílnosti. Obdivuhodné je, kolik se toho vejde do Depardieu. Píseň v prvních dvou slokách porovnává umělcovu životní změnu, aby ve třetí sloce s nadhledem vyřkla rozsudek: ,,Je jedno, jestli Marseille, Moskva nebo Paříž, když máš dobrej koktejl, nezáleží, kde paříš." Miss Maringotka lehce zvážní, ale v refrénu poznáte ty starý dobrý Wohnouty, jak přenášejí atmosféru z těch nejlepších dob minulosti.

Album se vyznačuje vysokou vyrovnaností a tak pouze jemně oscilují zdroje nálad. Tu se pobavíme Hloupou písničkou, tu se vážně zamyslíme nad Tlamou dračí. A jestliže chvíle na záchytce nebývá příjemná, v podání Wohnout se zdá být snesitelná. Nasazení stále neutuchá. Spíše k závěru graduje. Pikle v epickém hávu navozuje atmosféru temných piklů, kterou si můžete dosadit do různých, opravdových příběhů v životě. Úplně wohnoutovsky nejtypičtěji zní takřka závěrečná Hanuman. Na konec je připravena Hudba léčí s hudební vložkou samotného Laca Deczi.

Vlastně by to nemělo být překvapení, že Wohnout natočili dobré album. Ale ono je opravdu hodně dobré. Skupina se nechala slyšet, že album přetáčela, aby lépe zapracovala s energií. A to se opravdu povedlo. Tohle album baví v každé své chvíli a ten největší podíl na tom mají fantasticky vystavěné texty, které básnicky ladí a udávají skladbám silnou dynamiku. Hudba je navíc silně přímočará (pozor, neznamená jednoduchá!) Wohnout albem Miss maringotka dokázali slušně překvapit. Možná je trochu pozdě pro takovou kapelu natočit nejlepší album, ale tahle placka, ať to zní jakkoli plytce, se za

nejlepší považovat dá.