„Úvahy o smyslu života prozatím ponechávám povolanějším,“ tvrdí písničkářka Alexandra Niklíčková

Pokusný pražský folk punk s venkovskými kořeny. Tak svoji tvorbu charakterizuje mladoboleslavská písničkářka Saša Niklíčková. Ta se svou autorskou tvorbou při doprovodu harmoniky vystupuje od roku 2007, je členkou hudebního dua Panna a Vorel, spolupracuje s řadou divadel a podílí se na mnoha projektech. Na sklonku loňského roku vydala debutové album Kam nepřijde den, především o něm si Hudební knihovna se Sašou povídala.

Hudební knihovna: Jak deska Kam nepřijde den vznikala?
Saša Niklíčková:„O tom, že se bude natáčet deska, rozhodla vlastně náhoda. V září 2013 jsem vystupovala spolu se spoluhráčem Tomášem Vorlem (pozn. nejedná se o režiséra, jen shoda jmen) na jedné akci v Praze na Žižkově. Náhodou byl přítomen taky spisovatel S. d. Ch., který má vlastní kapelu Ruce naší Dory. Písničky se mu moc líbily, podivil se, že není žádné cédéčko a navrhl, že mě spojí se svým vydavatelem. Tím je Josef Jindrák, majitel vydavatelství Polí5.
Slovo dalo slovo a s Josefem jsme se dohodli, že dodám nahrávku. Jelikož s nahráváním moc zkušeností nemám, oslovila jsem s nabídkou produkce Alexe Švamberka, publicistu a hudebníka, který nakonec desku nejen produkoval, ale také zvukově zaznamenal."

HK: Přizvali jste nějaké hosty?
SN:„Naživo jsem písničky hrála buď solo s harmonikou, nebo s kytaristou, ale při úvahách o nahrávce jsme s Alexemdošli k závěru, že pro větší pestrost přizveme pár dalších hostů. Těmi byli kromě již zmíněného Tomáše Vorla ještě Vláďa Šťástka, baskytarista skupiny Visací zámek, a Radek Trupl, houslista ze Státní opery Praha. Kromě Radka Trupla jsem se už se všemi znala z předchozích projektů, takže spolupráce byla příjemná a naprosto bez problémů. Sám Alex si v jedné z písniček „vystříhnul" perkusový part, takže nakonec jsem, coby folková harmonikářka, na desce měla zvláštní kombinaci hostů - folkového kytaristu, symfonického houslistu, punkového basáka a industriálního perkusionistu." (smích)

HK: Kde album vznikalo?
SN:„Desku jsme natočili v průběhu června 2014 v prostorách Městského divadla Dobrovice. Chtěli jsme zachovat určitou živost písniček, takže jsme nakonec dali přednost divadlu před klasickým studiem. Mastering alba pak obstaral Ondřej Ježek ze studia Jámor a deska vyšla v listopadu 2014."

HK: Zařadila jste na debut výhradně nové skladby?
SN:„Album Kam nepřijde den obsahuje 15 autorských písniček. Některé jsem napsala ještě pro ochotnické divadlo, další už vznikly samostatně. Jde vlastně o průřez mojí tvorbou za uplynulých sedm let. U některých písní je vliv divadla výraznější (Pan Šmeral, Takovej chlap, Panáček...), to jsou právě ty skladby, které byly napsány pro divadelní kabaret. Další už vznikaly zcela spontánně, ale dle mého názoru i názoru některých zcela nezaujatých hodnotitelů je v nich vliv divadla stále patrný - asi mi to už zkrátka zůstalo, pořád mě baví vyprávět zajímavé příběhy a bavit lidi vtipnými (jak doufám) pointami. Úvahy o smyslu života a nesmrtelnosti lidské duše prozatím ponechávám povolanějším."

Hodně dalších vtipných písniček přeje Hudební knihovna
Foto: Lenka Živná