„Manžel mě zval na ,trestné náslechy´“, vypráví Marie Vrbová

Ne každý zná jméno textaře Pavla Vrby. Ale s jistotou by leckdo uměl odříkat nejeden jeho písňový text. Jasná zpráva, Kdybych já byl kovářem, Říkej mi…, Ave Maria Lucie Bílé a další skladby patří do dílny tohoto brněnského rodáka. Nepůsobil však výhradně jako textař. Byl básníkem, věnoval se dramaturgii, napsal několik knih. 7. září 2011 se s námi rozloučil. Nyní si o jeho životě a díle lze přečíst v nové knize Básník na pěti linkách. U příležitosti vydání této publikace požádala Hudební knihovna.cz o rozhovor manželku Marii Vrbovou.

HK: Byl to Váš nápad, napsat knihu o Pavlu Vrbovi formou rozhovoru?

MV: „K napsání knížky o Pavlovi jsem vyzvala naše společné kamarádky Janu Černou a Věru Slukovou-Markovou. Sama jsem si na to netroufala. Předcházelo ale tomu převedení archívu do elektronické podoby a to jak textů, tak výstřižků z dobového tisku od roku 1965. V tom mně pomáhaly další dvě kamarádky. Z výstřižků vyplynula Pavlova životní témata, ke kterým se vyjadřoval a stále vracel. Tak vzniklo osm kapitol s názvy  např. Píšu o tom, co do mě nasvítí, Rock byla volba srdce, Bez ženskejch to nemá cenu, Alkohol mi víc dal než vzal... O formě jsme se před tím dost napřemýšlely, každá to nějak zkoušela, nic se nám nezdálo. Ale když už jsme měly životní témata a chtěly jsme zachovat Pavlovy autentické názory, postřehy a výpovědi, a do knihy dát i svoje vzpomínky a zkušenosti s Pavlem, forma byla jasná. Čtyř dialog.  Představily jsme si, že sedíme u stolu se skleničkou červeného vína všichni čtyři a povídáme si."

HK: Kdo stojí za velmi podařeným názvem Básník na pěti linkách?

MV: „Kromě nás tří vymýšlelo název ještě asi pět lidí. A nejlepší byl ten od Miloše Skalky."

HK: V nové knize čtenáři naleznou přes 250 písňových textů. Proč jste jejich vybráním pověřili právě Miloše Skalku?

MV: „Miloš Skalka zná Pavlovu tvorbu dokonale. Sledoval ji snad od studentských let, napsal s ním spoustu rozhovorů, zajímaly ho rockové projekty Bohemie, Blue Effectu, Synkop, Mahagonu, Citronu, které Pavel textoval. Dělal výběry na jeho profilová alba, psal k nim sleevnouty. Nikoho lepšího jsme si vybrat nemohly."

HK: Součástí knihy bude rovněž DVD a CD. Co budou tato média obsahovat?

MV: „Na DVD je medailon s Pavlem Můj Ahasver. Točil ho s ním režisér Rudolf Kundrnáček rok a půl v nejrůznějších prostředích. V uličkách a hospůdkách Malé Strany i Starého Města pražského, v ateliéru, v bytě i v jižních Čechách  na chalupě. Pavlova  výpověď  je  proložena  fotografiemi, písničkami z vystoupení interpretů a básničkami, které recituje herec Ladislav Mrkvička. Na CD je deset rozhlasových nahrávek, které nevyšly na nosičích a deset málo známých supraphonských snímků. Součástí knihy je i Pavlova diskografie. Je skoro na padesáti stránkách."

HK: Konzultoval s Vámi manžel některé texty? Zajímal ho Váš názor?

MV: „Vždycky když text dokončil, krasopisně ho přepsal a pozval mě ,na trestný náslech´, jak tomu říkal. Pustil demosnímek a spolu jsme text četli a po druhé nebo po třetí už zpívali. Při tom mě pozoroval, jak jsem nadšená nebo nenadšená. Když se mi něco nezdálo, chtěl vědět co a proč. Vždycky se nad tím zamyslel."

HK: Máte ještě nevyužité texty, které se mohou někdy dočkat zhudebnění?

MV: „Když jsem uspořádávala archív, Pavel mi řadu textů popisoval interprety nebo muzikanty. A tehdy jsme založili desky s názvem Volné texty. Byly to ty, které se z nejrůznějších důvodů nerealizovaly."

HK: Pavel Vrba začínal psaním básní. Psal je i Vám? Čím si získal Vaši přízeň?

MV: „Básničky si psal vedle textů pořád. Víc než já, ho inspirovala naše Charlottka, fenka labradosrského retrívra. Pro ni a o ní psal několik let čas od času básničky. Po Pavlově odchodu jsem je připravila k tisku. Vyšly v roce 2012 pod názvem Charlotta. A čím si získal Pavel moji přízeň? Určitě svou bezelstností, citlivostí, upřímností, talentem, verbální hravostí, vzdělaností, pevným charakterem..."