Blackstar odhaluje poslední tvář Davida Bowieho

Velké ločení proběhlo nyní v lednu. S celým světem se rozloučila hvězda Davida Bowieho. Hudební legenda, která za svou kariéru vydala 28 studiových alb, vystřídala několik alter-eg, prostřídala snad všechny možné hudební žánry a stala se inspirací pro celou řadu dalších hudebníků a umělců. Právě v den jeho letošních 69. narozenin vyšla poslední deska Blackstar. Hned dva dny po jejím vydání nabyla mnohem větších rozměrů.

Bowie své soukromí velmi dobře tajil a strážil a to se mu povedlo i v době jeho nemoci, dokonce i kolegové nevěděli moc o jeho stavu, až když v jeden den natáčení přišel bez vlasů a řas po chemoterapii. Samotná deska Blackstar pak nabízí několik momentů z kterých opravdu mrazí ("Something happened on the day he died" , "Look up here, I’m in heaven"). Působí jako smíření, loučení a dalo by se říct jako naplánovaný projekt na závěr celé grandiozní kariéry.



Již během října se objevila první nahrávka. Titulní desetiminutová skladba, která celou desku také otevírá a ve které Bowie ukazuje hned několik různých stylů. Její poslech je náročný stejně jako celá kompozice skladby, ale Bowie tu dokazuje, že v každém věku je možné hledat nové způsoby a experimentovat s hudbou, což dokazuje celá deska.

Hlavním bodem desky je druhý singl Lazarus, podle kterého se jmenuje i celý muzikál, ke kterému Bowie připravil hudbu a právě tato skladba tam zazněla poprvé. Její text tu naznačuje mnohé. Závěr skladby, kde Bowie působí již smířeně a zpívá "Oh I’ll be free, Just like that bluebird, Oh I’ll be free" je magickým momentem celé desky, skladbu navíc doprovází klip, který svým děsivým zpracováním vyborně skladbu doplňuje.

Celou deskou nejvíce zní saxofon, což byl vůbec první nástroj, na který sám Bowie hrál. Právě sólo na saxofon ve skladbě Dollar Days neuvěřitelně okořeňuje krasně ponurou baladu, kterou jinak vede temné piáno. I finální verzi skladby Sue (or a season in crime) je ale ovlivněna tímto nástrojem. Ta se ve své ranné verzi poprvé objevila na výběrovce Nothing Has Changed v roce 2014. Nyní byla zmixována, doplněna o prvky drum’n’bassu a slyšet jsou i hutné rohy v pozadí. Celkově skladba vyznívá dosti avantgardním dojmem. 



Závěrečným songem celé desky je I Can't Give Everything Away, ve které Bowie jakoby rekapituloval svůj život a loučí se opravdu povedeně. Naprosto svěží a volný saxofon a kytarový riff doplněný typickým Bowieho projevem. Bowie připravil sedmidílný koncept, který nabízí jeho novou a poslední tvář.

Blackstar je posledním dílkem skládanky Davida Bowieho na této planetě. A je dalším originálem. Nikdo nedokáže tvořit hudbu s takovou noblesou a jedinečnost než právě tento anglický génius. Není pochyb o tom, že budou vycházet další různé kompilace a dosud nevydané materiály, no naštestí vysvítla naděje, že Bowie chtěl mít i po svém odchodu naprostou kontrolu nad tím co bude vydáno a připravil tak hned několik věcí, které by měli ještě vyjít, čímž by samozřejmě zamezil nahrávacím společnostem ve vydávání zbytečností.