The 1975 na Rock for People rozněžnili i ty největší bručouny

Popularita britské kytarové čtveřice The 1975 letí vzhůru a jste-li fanoušky těchto ostrovanů, jistě tohle nebyla vaše první zastávka. Pro kapelu šlo o druhé vystoupení na Rock for People a zařazení mezi headlinery budilo ještě větší emoce, než v případě Machine Gun Kellyho. Ano, The 1975 přilákali zdaleka nejmenší publikum ze všech headlinerů a bylo mnoho koncertů „druhořadých” co-headlinerů, kteří se těšili větší popularitě. To se však obecně očekávalo. Jaký tedy byl koncert pro ty, kteří na kapelu vyrazili?

Jméno britské kytarové čtveřice během festivalu nebylo skloňováno prakticky vůbec. Jakoby se na ně nikdo netěšil nebo se jednalo o úplně neznámou kapelu. Když na festivalu hráli v roce 2016, možná tomu tak bylo. Tehdy to byla jen "další kytarovka z Anglie” a jejich jméno tak nějak zapadlo do kategorie kapel, které mnoho lidí vynechalo. Přiznám se, že já jsem byl mezi nimi. Co se tedy s The 1975 stalo, že jsou najednou headlineři? Jednak vydali tři skvělé desky, z nichž všechny se dosali do popředí hitparád nejen doma v Anglii, ale i v zámoří. Především aktuální „Being Funny in a Foreign Language” je velmi pozitivně hodnocená a kapela za ni byla oceněna i Brit Award za album roku. Od zmíněného roku 2016 také kapela odehrála stovky koncertů po celém světě a fanouškovská základna rostla s každým turné. Zejména ve Velké Británii patří mezi absolutní elitu, což dokazuje i zmíněná cena.

No a třetím, patrně tím nejzásadnějším, důvodem je posun v jejich tvorbě. Předchozí důvody jsou samozřejmě přímým důsledkem jejich kvalitního repertoáru. Pakliže The 1975 byli při předchozí návštěvě festivalu dle mnohých jen další britskou kytarovkou, už to dlouho neplatí. Stále má základy na velmi kvalitním indie-rocku, v posledních letech je však patrná velmi líbivá synth-popová nadstavba a až funková fasáda, čímž kapela výrazně vyčnívá z davu. S popularitou chtě nechtě souvisí i nehudební témata, a to v prvé řadě krátký vztah zpěváka Matty Healyho s popovou hvězdou Taylor Swift. Takové věci vaši kapelu prostě proslaví.

Skrytých zpráv v zasněně znějící tvorbě je nespotečně

Teď k samotnému frontmanovi. Neoddiskutelně se jedná o skvělého zpěváka a kytaristu, který předvedl vynikající výkon. O Healyho formě není třeba napsat ani čárku. Mnoho přítomných se však pozastavovalo nad jeho chováním zejména v úvodu koncertu. Matt Healy není typickým frontmanem, který by hecoval publikum a vedl koncert jako korporátní meeting. Naopak, on si z toho, co si o něm lidé myslí, příliš hlavu nedělá. A to platí i pro ty nejvěrnější fanoušky. Na pódium přišel oblečený jako nějaký blázen s lahví vína a jeho grimasy, pohyby a obecné chování působilo přinejmenším zvláštně. Nešlo však o žádné hvězdné manýry nebo snad opilost, nýbrž o jistou formu předstírané teatrální skeče. Matt Healy v minulosti uvedl, že je nerad slavným a na začátku kariéry se s popularitou vyrovnával špatně, třeba právě tou lahví vína. Koncert The 1975 v sobě ukrýval divadelní vložku jako satiru na sebe sama. Nápis „Atpoaim” v samotném závěru byl akronymem pro „A Theatrical Performance Of An Intimate Moment”, čímž byl Healyův výstup nepřímo vysvětlen.

Hudba The 1975 je totiž velice intimní. Stačí se podívat na názvy skladeb. V drtivé většině se jedná o nějakou formu lásky, vzájemného porozumnění a dalších intimních momentů. Tak třeba z aktuální desky to bylo pět kousků. Byly to svěží letní „Happiness”, „I’m In Love With You” nebo „Oh, Caroline”, ale prostor dostaly desky všechny. Zazněly osvěžující skladby „It's Not Living (If It's Not With You)”, „Love It If We Made It” nebo „UGH!”. Velkou vzácností byl i populární hit „The Sound”, který se v setlistu kapely neobjevuje často. Na samotný závěr se zpěvák přece jen trochu rozmluvil. Ironicky se omluvil za to, že s diváky příliš nekomunikoval, ale jedním dechem dodal, že to tak je lepší. Stejně ironicky "uvedl” i poslední skladbu jejich koncertu, kterým byl hit „Sex” z debutové desky. Prakticky odsoudil všechny, kteří ten singl mají rádi, přestože jim výrazně pomohl k nastartování jejich kariéry. Důvod? Je to skladba o nalákání neznámé dívky do své dodávky za jediným účelem.

The 1975 jsou komplikovanou kapelou. Spoustu atributů jejich skladeb i samotných muzikantů je schováno pod pokličkou a pakliže se po jejich významu vyloženě nepídíte, patrně se jej nedozvíte. Ve finále všechny důvody a zákulisní informace nejsou důležité, pokud jste na koncertě jen kvůli hudbě. Pánové totiž odehráli skvělý koncert a jestliže příliš nehledíte na vizuální stránku věci, je dost pravděpodobné, že se budete bavit. Otázkou zůstává, jak často k nám The 1975 budou jezdit, protože jejich popularita stále stoupá. Už tento koncert proběhl šest let po tom předchozím (a pandemie za to může jen částečně).