Nestárnoucí Neil Young a jeho psychedelie

Kanadský veterán a člen rockenrollové síně slávy Neil Young přichází, i se svou doprovodnou kapelou Crazy Horse, se svým již pětatřicátým kouskem. Jen půl roku po albu Americana, které se skládalo z amerických národních písní, vychází dalších osm nových kousků, které nesou název Psychedelic Pill.

Neil Young je legendou s nespočtem hitů, a stejně skvělých alb. Za svoji kariéru napsal už tolik skladeb, že bychom se všech ani nedopočítali. Nikdy ale neztratil chuť dělat hudbu po svém. Nové album přináší další povedené kousky, nedávno sedmašedesátiletého Kanaďana. Nejde tu ale o žádné opakování sebe sama, jak se tak zkušeným umělcům většinou stává, nalezneme zde i Neilem Youngem neprověřená místa, která stále dokáže objevovat. Psychedelic Pill je úplně nejdelším albem Neila Younga, když i při pouhých osmi písních dosahuje stopáže 84 minut. Proto také vychází na dvou nosičích po čtyřech skladbách.

Album začíná sedmadvacetiminutovým opusem Driftin‘ Back. Vůbec ale nevadí, že je tato skladba tak dlouhá. Emoce se v ní přelívají z jedné strany na druhou, Young se v ní vyznává, jak se mu nelíbí novodobé hudební metody. Píseň začíná pouze s akustickou kytarou a Neilovým melancholickým zpěvem, který se po chvíli změní ve sborové "I’m Driftin‘ Back" a úvodní kytarový riff. Skladba takhle postupuje celých 27 minut, ale patří mezi to nejlepší. Po ní přichází titulní Psychedelic Pill. Rocková hitovka jako by byla vystřižená ze sedmdesátých let, s opakujícím se refrénem "She’s Lookin For a Good Time". Pokračuje sedmnáctiminutová Ramada Inn, která svou stavbou opakuje otvírací Driftin‘ Back. Najdeme v ní plno kytarových riffů, skladba má stále stejné tempo. Po ní přichází pohodovka Born in Ontario, folková píseň, ve které se Young vrací ke svému mládí. Ta také zakončuje první disk.

Ten druhý otvírá Twisted Road, folková píseň, ve které se Young uznale vyzpívá Bobu Dylanovi, Royi Orbisonovi a dalším svým současníkům. Dále následuje She’s Always Dancing, kde můžeme opět slyšet naléhavý sborový zpěv Crazy Horse, který následně vystřídá Youngovo She likes to burn. Tato skladba je nejspíše vrcholem celého alba. Po ní přijde pomalá For the Love of Men, balada, která navodí klidnou atmosféru. Po ní ale přichází opět těžká a závěrečná Walking With Giants, ve které se Young nevzdává naděje, že se svými současníky změní svět. Skvělá píseň, která opět přesahuje šestnáct minut, vyniká v ní opět hromadný zpěvy Crazy Horse, kytarové riffy, pískání, stále se opakující akordy opravdu navozující psychedelickou náladu. Skvělá tečka za povedeným albem.

Neil Young prostě nestárne, stále píše svůj milovaný rock, který nemůže umřít. Psychedelic Pill se zařadí vedle dalších parádních desek tohoto kanadského umělce, a doufejme že ho rock bude stále dál bavit i v následujících letech.