Hudební setkání s kapelou Jiříkovo vidění aneb večer nadupaný skvělou muzikou od začátku do konce

Koncerty znějící s prvky alternativního rocku, punku, stoner rock-blacku, ale i power-rock´n´rollu, v klubu Modrá Vopice 11. listopadu. Začaly sice pro pár návštěvníků, ale v průběhu večera se klub hezky zaplnil. Byl tak trošku blázen, kdo nevyužil dobrovolné vstupné na tento parádní narozeninový večírek. Hudbou totiž slavil své kulatiny kytarista Milan"Mejla" Jaroš. Za Hudební knihovnu přejeme spoustu nápadů na skvělé texty a hodně úspěchů nejen na prknech, co znamenají určitě pro každého muzikanta celý svět!

První kdo vystoupil se svým koncertem, byla spřátelená formace Strom stínu.

Ta jako první věnovala oslavenci svoji úvodní skladbu Nějaký slova, ke které napsal text před pár lety právě Milan Jaroš. Letos v říjnu vydali nové cd Strom stínu & Bucinatores orchestra. Večer ve klubu odehrála kapela svůj set věnovaný nejen novým skladbám, ale i těm z doby minulé.

Další kdo večer potěšil fanoušky, byla kapela Edith. Klávesy, dvě basy a bicí je netypické obsazení kapely. Když tohle člověk zjistí tak si říká:" je to trošku divný" Jen, že pak zcela změní názor jako já. Parádní koncert, který v klubu zvednul lidi ze židlí, aby si šli poslechnout všechno hezky zblízka. Hodně říká i část textu v recenzi Antonína Kocábka z roku 2012 „Obě baskytary tu už divoce vyštěkují, bicí třískají a naštvanost tryská z textů, ale zároveň se neztrácí instrumentální poctivost. Bez ohledu na více než desetiletý odstup dokáže posluchače zvalchovat stále jako tehdy. Nestárne, ale zraje." Z jejich koncertu jsem byla nadšená. Musím zmínit za všechny, skladbu Filipa Topola Když půjdeš domů, kterou zahráli tak, jako by na pódiu stáli právě Psí vojáci.

Další, kdo přijel a to hezky z daleka byla kapela z Drážďan, Lasse Reinstroem., která byla založena v roce 2009 a loni vydala své čtvrté album „Maza Wakan" Vminulé pozvánce jsem napsala nechtěně, že Mandyho chraplavé výkřiky….. Tímto se chci malinko Mandy omluvit. Totiž na začátku za mnou přišla holčina, která díky kamarádovi, mi chtěla říct, že není kluk, jak vyznělo v mé předchozí pozvánce na toto hudební setkání. Na jejich koncert se v Modré Vopici doslova a do písmene pařilo. Mandy svým zpěvem a divokostí dokázala s kapelou, že jsou jako tajfun co proletěl klubem a pořádně to tady rozbalil. Chrisův hluboký hlas, dominantní bicí, dvě kytary vše umocnilo.

Mejla 25 podruhé zkrátka finále patřilo oslavenci

Krátce po jedenácté hodině večerní se na pódium připravovala kapela Jiříkovo vidění. Tady trošku nastaly menší komplikace. Samply, které jsou pro kapelu tak typické, nešly zprovoznit. Tak jsme si museli na první tóny chvilinku počkat. Všechno dopadlo, díky skvělé spolupráci zvukaře, skvěle. Úvod tak patřil intru Dark fiesta a koncert pokračoval dalšími skladbami jako Co světlo to tón, Město, ale nechyběl ani v Poli strom. Jednu zajímavost kapela pro tento večer měla, a to Tomáše Zahoře z kapely Strom stínu. Závěr večera, který patřil pražské partičce Stockholm syndrome, jsem si bohužel z časových důvodů, nemohla ani poslechnout, což mě samozřejmě mrzí. Snad příště….