Jiříkovo vidění hraje pro rockery, intelektuály i undergroundové publikum

Jak to všechno vlastně začalo aneb Kde spí starý námořník?

Nejen tuto, ale i řadu jiných otázek jsme si připravili pro zpěváka a kytaristu Milana Jaroše z kapely Jiříkovo vidění, kterého jsme pro vás dnes vyzpovídali. Zároveň této partě muzikantů gratulujeme k její plnoletosti, jelikož na české hudební scéně působí bezmála 18 let.
.
HK: Milane ,vzpomínáš rád na začátky a jak to vše s Jiříkovým viděním vlastně začalo?
Milan: "Jiříkovo vidění založil Jiří Kraus (tehdejší i současný baskytarista) původně jako improvizační seskupení, kde se zprvu prostřídalo nezávazně mnoho našich kamarádů i kamarádek. K Jiřímu se tenkrát přidal jeho bratr Miloš a začaly vznikat první náznaky aranžovaných skladeb. Tenkrát jsem byl osloven s návrhem do tohoto vznikajícího tělesa vstoupit. První ucelenou „funčkní" sestavou byl: Jiří Kraus – basa, Miloš Kraus – groovebox, Jakub Tors Veleba – kytara, hlas, Pafka Konvalinková (nyní Staňková) – klávesy, zpěv, Tomáš Švígler, bicí a já – samplery, kytara, hlas. V této sestavě jsme nahráli první album s názvem George´s vision. Psal se rok 1997 a zkoušelo se v jednom votickém sklepě, později pak v regulérní zkušebně v Benešově u Prahy."


 
HK: Věděli jste ihned od prvopočátku, že chcete být takzvaně "JINÍ" ?
Milan: "Původně jsme hráli „po vzoru" Plastic people of the Universe, DG307 nebo Ser Un Peyjalero…  tedy věděli jsme v jaké hudební sféře se chceme pohybovat, což už dnes nezní nijak žánrově okrajově, tedy věděli jsme, že nechceme parodovat punk, klasický rock nebo metal. Tyto žánry pro nás byly a jsou stylově vyčerpané. S punku se stal velký obchod, metal se prakticky neposunul a pro mě osobně se stal komerčním zbožím. Spoustu metalových hvězd dnes uvidíš v reklamách, což já osobně nepovažuji za smysl hudby, ale za kšeft se „známými ksichty". Abych se vrátil k tvé otázce. To „JINÍ" z nás leze přirozenou cestou a já si toho velmi vážím. Žádné smlouvy a termíny na dodání alba, žádné kecání producentů do aranží a tak dále. Hudba má být svobodným vyjádřením a já jsem velmi rád, že máme tuto svobodu a schopnost. Primitivně řečeno, není to kalkul, ale hrajeme, tak jak umíme a jak nás to baví. (tečka+úsměv). Na odlehčení řeknu jen, že Lemmy Kilmister tvrdí, že muzika se dělá pro útěk od rodiny nebo jako důvod si zachlastat. Nemyslím si to, ale v mnoha případech tomu tak je..."

Muzika je hlavně o lidech, osobnostech

HK: Jak by si popsal váš hudební styl, kdyby ti tuto otázku položil zvědavý návštěvník po koncertě kde by JV slyšel poprvé?
Milan: "Nikdy jsem tuhle otázku nedostal, ale věřím, že spousta posluchačů si naší hudbu k něčemu přirovná nebo mu to „něco" připomíná. Zaslechl jsem několikrát, že je to pokračování elektronický „cesty" Milana Hlavsy se syrovější kytarou. Lhal bych, kdybych nepřiznal, že právě tohle jeho směřování mě hodně oslovilo."

HK: Takových kapel jako je JV je u nás poskromnu. Některé vaše skladby připomínají období kapely Fiction s Mejlou Hlavsou. Obzvláště poslední album V poli strom. Jsou tyto pocity oprávněné?

Milan: "Nemám moc rád tohle přirovnávání, ale v bigbítu už tomu tak je. O Mejlovi jsem se už zmínil. On uměl geniální basový riffy a pokud má skladba jednoduchý funkční riff (nápad) je o hit postaráno. Tohle on skvěle uměl. Pokud tam slyšíš podobnost, je to pro nás velká pocta. Muzika je hlavně o lidech, osobnostech a tou Mejla bezesporu byl. Jsme jen o generaci mladší pokračovatelé a přetavujeme ten náš „kravál" do své vlastní podoby."

HK: Jak by si toto album popsal právě ty?
Milan: 
"Album V poli strom je v podstatě ucelený příběh. Skladby vznikly na elektronických podkladech, přidaly se kytary, basy, bicí a text. Je to první album, které jsem produkoval autorsky sám. Baskytary samozřejmě Jirka Kraus, bicí Jirka M.O. Jde o příběh reinkarnace a putování životem. Za dominantní skladby alba považuji V poli strom, která je nejpomalejší skladbou alba, Město (Praga nemagická), která byla v hitparádě Radia 1 celých sedm týdnů nebo Na konci cesty, která je vrcholem celého příběhu a asi nejrockovější skladbou alba."


Je to takový šamanský

HK: Předpokládám, že nyní na koncertech převážně prezentujete vaše poslední album V poli strom z roku 2013. Jaká skladba a nejen z tohoto CD, si získala u posluchačů největší sympatie či odezvu?

Milan: "Posluchači myslím berou hudbu JV jako celkově „jinou", ale zaznamenávám většinou pozitivní ohlasy, oslovujeme jak rockové posluchače, intelektuální hledače i undergroundové publikum právě odkazem na Milana Hlavsu, Fiction nebo Půlnoc. To vše v našem vlastním pojetí. Vnímám i určitou nadčasovost. Ano, na koncertech hrajeme převážnou část playlistu právě z alba V poli strom a je to naše zatím asi nejvíc hudebně energické období. Jak sám říkám, je to elektronicko-rocková meditace. Pobavil mne názor jednoho kytaristy nejmenované rockové party: „Je to takový šamanský"… to potěší."

Invence přijde sama, nelze jí vyvolat

HK: Kde kdo vydává cd na počkání. Vy naopak máte mezi každým delší pauzu. Není inspirace? Nebo máte jiný důvod?
Milan: "Nemáme ambice neustále zavalovat posluchače novými skladbami. Dokud nás baví věci, které hrajeme živě, není potřeba skládat. Když se dostaví moment, kdy mají nové skladby přijít, pak je potřeba začít skládat. Není možný každý den namalovat geniální obraz. Invence přijde sama, nelze jí vyvolat. Je to dar."



HK: Máš nebo máte nějaká nesplněná přání? Nebo co byste chtěli tvými slovy, vzkázat vašim příznivcům?
Milan: "
Vzkaz zní velmi jednoduše, není potřeba se životem bojovat, ale vnímat ho jako skutečnost se vším, co nás v něm potká. Každá bytost chce žít v míru a společensky. Miluj svou přítomnost ať už je jakákoliv. Věř v sebe a vše se ti splní. Po každé bouřce zase vyjde slunce a všechny rány se zhojí. Všichni jsme součástí vesmíru a jedna rodina."

Díky za rozhovor a příjemné setkání. A kdyby si někdo chtěl nové album koupit, může to vyřešit přes tento odkaz
Děkujeme za oslovení a přejeme tobě i redakci hodně invence a úspěchů.

GALERIE

Související obsah:

» Legendární Plastici zavzpomínají na Václava Havla   (Karel Souček, 10. 12. 2012)
» Muchomůrky bílé roztančily Klamovku   (Jana Kleinbauerová, 26. 01. 2014)


ZADEJTE KOMENTÁŘ



HUDEBNÍ ZPRÁVY
Písně Edith Piaf ožijí v pražském Kongresovém centru
08.12.

Písně Edith Piaf ožijí v pražském Kongresovém centru

Oslava života slavné francouzské šansoniérky Edith Piaf proběhne 12. května 2025 v pražském...


Hudební večírek v Cheznovicích měl slušivý heavy-metalový obsah
08.12.

Hudební večírek v Cheznovicích měl slušivý heavy-metalový obsah

Lidový dům v obci Cheznovice měl v sobotu 30.11.2024 na programu trojkoncert, na němž se představil rockový...


Zrní zahráli k desátému výročí alba Následuj kojota
07.12.

Zrní zahráli k desátému výročí alba Následuj kojota

Kladenská kapela Zrní byla založena v červnu 2001, ale první album s názvem Voní vydala až po osmi letech existence....


Heaven Shall Burn: Lidé se posunuli od nevědomosti k ignoranci
06.12.

Heaven Shall Burn: Lidé se posunuli od nevědomosti k ignoranci

Před koncertem kapely Heaven Shall Burn jsem si přiťuknul s kytaristou Maikem Weichertem a popovídal si zejména o aktuální...


Monkey Business vyrážejí na turné k novému albu
06.12.

Monkey Business vyrážejí na turné k novému albu

Skupina Monkey Business vyráží na první koncertní turné k podpoře nového alba Když múzy mlčí. Sérii...


» zobrazit více...


RECENZE
PRÁVĚ VYŠLO
Amaeri
24.10.

Amaeri

» Ševčíková Katarína

Nepočítáme-li výběrové Best Of, znovuvydání vánočního alba a úspěšného...

PODPORUJEME NADĚJNÉ KAPELY



Víme, jak je těžké pro mladé ale zatím neznámé kapely prorazit do médií a tím získat nové fanoušky.


» Podporujeme nadějné kapely

» Zadání profilu interpreta

Hudební knihovna - NEWSLETTER

Chcete dostávat do vaší emailové schránky aktuální informace ze světa hudby? Přihlašte se k odběru newsletteru. Odběr můžete kdykoliv zrušit.

Přihlásit k odběru newsletteru