Kapela Mňága a Žďorp hořela vždycky a hoří i na novém albu

Čekal-li někdo, že po výměně kytaristy Martina Knora za Jakuba Červinku dojde ke změně soundu kapely Mňága a Žďorp, zatím se nedočkal. Alespoň na novém, po pěti letech vydaném albu Hoříš? Hořím! je vše při starém. A vůbec si nejsem jistý, zda to fanouškům bude vadit. Deska přináší jedenáct nových, pro kapelu z Valmezu typických písniček. Chytrých, invenčních, příjemných, na silné náladě vystavěných, což rozhodně není málo. Mňága hořela vždycky a hoří i nyní.   

Mírně alternativní rocková hudba, vystavěná na silných melodiích, výrazných rytmech a zpěvných refrénech se opírá o kytary, různé saxofony, klávesy a bicí, občas ji pro větší barevnost zpestří trubka, klavír, perkuse nebo mandolína. Lehce rozpoznatelný, dobře čitelný zvuk. Jemně melancholický, nostalgický nádech umocňují texty Petra Fialy, jednoho z nejautentičtějších českých textařů. Několika málo slovy, obraty, originálními asociacemi dokáže věrně zachytit silnou atmosféru, náladu, ze které až mrazí. Všednímu, zdánlivě banálnímu okamžiku umí dát nečekané vyznění, obrovský přesah. A je jedno, zda zpívá o lásce nebo nemocnici. To je typické pro celou tvorbu kapely a platí to i pro novou nahrávku.   

Do starého dobrého světa (a poetiky) Mňágy posluchače uvede již úvodní Podivné rybičky. Promrzlé ulice, kruhy pod očima, stěny akvária…. opět originální a naléhavé obrazy a asociace. Ve středním tempu se ubírající melodická písnička s výrazným saxofonem, charakteristickým zpěvem Petra Fialy a zpěvným refrénem. Hit na začátku se počítá. Ostřeji, rockověji vyznívá Vlak přijel včas, pojednávající o tom, že nikdy nejsme v ten správný čas na správném místě. „Vlak přijel včas / Ale já jsem přijel až tím dalším." Jemnější pasáže s energičtějšími se střídají v poetickém příběhu O čertovi, který láskou shořel. Pestrou skladbu o lásce obzvláštní rapující i zpívající host a spoluautor textu Kato z Prago Union. Funkční kontrast s Petrovým zpěvem.   

Příběh jedné lásky zachycuje i melancholická, baladická, jemná a křišťálově čistá písnička Povídali si spolu o lásce. Divnej sen představuje tak trochu oldschoolovou rockovou, skvěle šlapající, funkem ozdobenou píseň s výrazným zvukem kytary a saxofonu. Na Mňágu netypicky pozitivní a idylická, takže je třeba relativizovat vyznění veršem: „Možná je všechno jen divnej sen..." Energická, melodická vypalovačka, hit na první dobrou. To je Hezká písnička, v níž dojde i na vzpomínkové vyprávění o jednom ránu na nádraží v Hranicích nad Labem. Zklidnění nabízí melancholická, nostalgická, na silné atmosféře vystavěná Poslední večeře Páně, Všechno, co vím začíná výkřikem a mění se na vygradovanou rockovou píseň. Ta opět dokazuje, jak je Petr Fiala pozorným pozorovatelem a dokáže nápaditě zachytit a rozvinout mikrookamžik. Náhodně potká krásnou ženu na benzínce, když „V mý duši zrovna doutnala hromada pneumatik ojetých životem."   

Rozkvétající, posmutnělou skladbu Na nemocniční chodbě starej cynik pláče střídá částečně do reggae směřující písnička Odešel jsem ze školy. Trochu netypická, ale stále si nese Fialův rukopis. Hudební i textový. „Odešel jsem ze školy / Abych se něco naučil." O pozitivní závěr se postará Už jenom světlo, prostá, ale o to silnější, přímočará písnička s jasným poselstvím. „Už jenom světlo, už žádnou tmu. Žádný hesla na zdech, už jen světlo, prosím." Fiala obvykle tak přímočaré texty nepíše, je patrné, jak mu na tomto vyznění (poselství) záleží.   

Legendární hity typu Hodinový hotel, Made in Valmez, Měsíc či Spaste svoje duše novinka Hoříš? Hořím! neobsahuje, ale to neznamená, že nepřináší hodně příjemné písničky. Několik z nich by se v playlistu kapely rozhodně usadit mohlo.