Pětadvacetiletá Mňága a Žďorp má z čeho vybírat

Na letos pětadvacetileté legendě, kapele Mňága a Žďorp, mě vždycky bavilo více věcí. Pohodové, melodicky šťavnaté, vzdušně působící písničky. Posmutnělé, pesimistické texty Petra Fialy, které často stojí v kontrastu s vyzněním hudby. Přehledné, ale bohaté aranže a hudební pestrost, pohybující se mezi rockem a alternativnějším popem. Výběrové album Výhledově navíc ukazuje, že kapela z Valmezu si dlouhá léta drží svoji lehce rozpoznatelnou tvář.

Na bestofce převažují starší songy. Například ze čtyřpísňového Rock debutu č.8 (1990) jsou zastoupeny hned tři skladby, vlajkový Hodinový hotel, titulní Výhledově a Ne, teď ne, silná píseň o nenaplněné lásce a nenaplněných životech. Hojnou účast mají i staré desky Made in Valmez a Furt rovně!, naopak ze zatím poslední řadovky Takže dobrý (mimochodem fakt dobrý) jsou zde pouze Zloději života.



Možná je to škoda. Skladby z 90. let zná prakticky každý, zatímco novější, optimističtější tvář Mňágy zůstává mnohým skryta. Přitom pozornost posluchačů si určitě zaslouží a právě výběrovka je mohla k novým písním přivést.

Od svých začátků má skupina lehce rozpoznatelný sound. Střední, občas jakoby ležérní tempo, výjimečně zpestřené temperamentní vypalovačkou typu Nagasaki, Hirošima. Nosné melodie, chytlavé, ale nepodbízející se refrény, výrazný náladotvorný saxofon, drobná sóla invenčních muzikantů.

Ze života odpozorované texty

Frontmanem formace je jednoznačně Petr Fiala. Nápaditý skladatel, charismatický zpěvák, zručný kytarista a především výborný textař. Jeho texty jsou přesně odpozorovány ze života. Jedním obrazem dokáže věrně a výstižně navodit atmosféru, která je navíc posluchačům hodně srozumitelná. Na co jiný potřebuje dlouhé sloky, Fialovi stačí detail či trefný postřeh. Disponuje talentem zkratky, bohatou slovní zásobou, neotřelými spojeními.

Původně v jeho tvorbě převažovaly smutné tóny, ztráty, zklamání, beznaděj, deziluze, rozčarování. Zhruba od alba Na stanici polární se, zřejmě i v souvislosti s jeho osobním životem, záběr rozšířil. Současné texty Mňágy jsou stejně obrazné a sdílné, ale jejich tematika je mnohem pestřejší. I ty smutnější už mají východisko nebo jsou podány s odzbrojující lehkostí, nadhledem a vtipem.

Nechybí ani radost a naděje

Je všeobecně známo, že smutné texty osloví a zasáhnou lépe, zdají se býti hlubší a upřímnější. Ale Petr Fiala umí věrohodně popsat i naději či radost. Stále to jsou osobní výpovědi, autor se občas ohlédne, ale více směřuje do budoucnosti.

Jedinou novinkou desky je coververze Janotova Hotelu Savoy. Zpočátku křehká a jemná píseň, která graduje do vnitřně energické skladby. Klidně by se mohla stát trvalou součástí mňágovského repertoáru.