Zvířata brzy sundají kulichy, šály, stud a skrupule

Karel Souček, 28. 01. 2014

Po písničkářce Lenny zasedla nad otázkami čtenářů Zvířata. Konkrétně frontman kapely Sto zvířat Jan Kalina. Žádný dotaz nevynechal, a na otázky týkající se nového alba Tlustej chlapeček se včelou v kalhotách, názvu kapely, potomků i turné po USA odpovídal s vtipem a nadhledem sobě vlastním. Příjemnou zábavu.

Aleš Vaněk: Rád bych se vás zeptal, zda-li by hudební klip Tlustej chlapeček se včelou v kalhotách nemohl být použit na kampaň proti narůstající obezitě českých dětí a v nekonečném boji proti rostoucím řetězcům fastfoodů?
Jan Kalina: „To by asi šlo, naše "zvířecí" děti tomuto způsobu stravování naštěstí neholdují a tudíž jim to nemusíme ani zakazovat. Ideální je, když děti rostou rychleji než řetěz fastfoodů a to bez fastfoodovského přispění."

Monika Fiebigerová: Dobrý den. Který z členů kapely se v dětství cítil jako tlustej chlapeček se včelou v kalhotách? Děkuji a posílám velký dík za toto CD, které je prostě úžasné. Nadělila jsem si ho pod stromeček a koledy u nás slyšet nebyly. Mými favority jsou Švestka a Lamy. A moc se těším 1. února na váš koncert v Liberci, až si je s vámi zazpívám naživo!
Jan Kalina: „Děkujeme, to nás těší. Jako chlapečci jsme se v dětství cítili všichni snad kromě zpěvačky Jany. Včelu v kalhotách měli jen ti šťastnější z nás, tlustí jsme byli dva, tři a nám to pak taky zůstalo."

Michal Súkup: Dobrý den, chtěl bych Janu Kalinovi položit následující dotaz: Učí někdo z vás přírodopis? Tušíte, že slimák není mlž? :-)
Jan Kalina: „Přírodopis učí zpěvačka Jana, ale i my ostatní víme, že mlž není slimák (ani slimák není mlž). Ale v rámci autentičnosti textu našeho saxofonisty Tomáše Belka, který ho napsal zamlada, kdy ho zajímaly jiné věci než zoologie, jsme se rozhodli ho tak ponechat. A to nemluvím o tom, že v Tibetu nežijí lamy ale lámové... (píseň Lamy a větrolamy).

Kajsou: Jak zpěvačka Jana uspává či uspávala své děti?
Jan Kalina: „Obávám se, že svoji dcerku Janičku uspávala podobně jako v písni Ukolébavka. Chudák holka, na sociálku to ale už hlásit nebudu, je to promlčené."

Katka: Na kolik zvířat ze sta leze s březnem taky jaro? :)
Jan Kalina: „My na rozdíl od jiných zvířat příliš nectíme zimní spánek, naopak jaro vítáme výrazně. Sundáváme kulichy, šály, stud a skrupule. Letos už po dvacáté čtvrté!"

Trochta Tomáš: Jak vznikl název Sto zvířat? A proč přesně 100? Jaké názvy kapely vás ještě napadali?
Jan Kalina: „Název se zrodil za jedné fernetově náročné a neobyčejné noci roku 1990 v pražské Nerudově ulici v bistru U Bonaparta v mé a Tomášově hlavě (Tomáš Belko - tenorsaxofonista a výhradní textař skupiny). Názvů kapely nás napadlo tolik, že jsme popsali celý notýsek, ale nakonec vyhrál právě tenhle. Jednak se nám líbilo, že těch zvířat je tak akorát a přišlo nám, že k naší hudbě, přestože jsme neměli napsanou ani notu, se tak nějak hodí. A v cizině to pak za pár let taky fungovalo - Hundred Animals, Hundert Tiere, Cent Animaux a tak dále... Co si tak vzpomínám, mohli jsme se jmenovat ještě třeba Druhá doba nebo Trollejbus!"

Míša: Ahooj zvířata, zajímalo by mě, kolikrát Jana čistila nebo prala to péřový boa, se kterým se tak hezky mazlí vždycky u Dámy s čápem?
Jan Kalina: „Ona by ho Jana určitě ráda prala po každém koncertu či festivalu, takže loni by mohla sto čtrnáctkrát. Ale my jí to vždy rozmluvíme a mazlíme se s ním sami na tajňačku..."

Jiřina Hovorková: Proč se kachna jmenuje kachna a ne třeba srnec?"
Jan Kalina: „Jestliže myslíte Kachnu s velkým "K", což je náš trombonista a šéf dechové sekce, tak tam je to poměrně jednoduché. Občanským jménem se totiž jmenuje Martin Líska a líska je zkrátka taková malá černá kachnička. A navíc srncovi se Martin ani trochu nepodobá a to ani po ránu... No a kachna s malým "k" se jmenuje kachna, to máte správně."

Vojta Mrázek: Spoustu členů kapely je už šťastnými rodiči. Za jak dlouho některé z dětí přijmete do kapely? Byl byste, Honzo, vůbec ochotný hrát v kapele s vlastním potomkem?
Jan Kalina: „Matěj Belko, syn našeho saxofonisty Tomáše, s námi občas hrává jako záskokář a to jak na klávesy, tak i na kytaru. Je to mimořádně nadaný týpek. Jinak i můj syn Štěpán se učí na bicí, zrovna tak syn bubeníka Mikiho hraje už ve třinácti líp než já. Nicméně zatím já osobně své děti vidím radši pod podiem než společně se mnou na podiu, ale kdo ví..."

Marie Dohnálková: Víte, že jste "béčka"? Existuje už 101 zvířat. A když zaplatím 125 Kč, tak si je můžu odnést domů. No a třeba s nimi i spát, nebo dělat jiné věci. Je pravda, že toho moc nenazpívají, ale co není.....že? Hmm, tak co tomu říkáte? Zase vás někdo předběhl....
Jan Kalina: „Nevím přesně o jaká zvířata jde, ale pokud jich je o jedno víc než nás a navíc s nimi můžete i spát, tak jsme samozřejmě rádi alespoň "béčky".

Dave: Ahoj, letos jedete Nekrosongy tour, proto mi nedá se nezeptat na turné v USA. Je to již nějaký pátek, mně táhlo tou dobou na šest let a ještě dalších asi pět jsem o Zvířatech neměl ani páru. Jaký byl pro Zvířata jeden nejsilnější zážitek z Ameriky?
Jan Kalina: „Pro mě osobně to byl jeden z vrcholů našeho čtyřiadvacetiletého snažení. Dvě měsíční turné po Spojených státech, během kterých jsme odehráli více jak 50 koncertů v reálných rockových klubech a nikoli v hospodách pro krajany, to se nedá jen tak zapomenout... Nejsilnější zážitek byl asi koncert ve Washingtonu v klubu Černá kočka, kde jsme po ujetí 11 tisíc mil končili a kde bylo úplně narváno, krása. Nebo japonská předkapela v New Yorku v klubu Wettlands na Manhattanu, to také nebylo zlé!"

Hudební knihovna moc děkuje za položení i zodpovězení otázek a zve všechny fanoušky chytré a veselé muziky na křty Chlapečka. 1. února v libereckých Lidových sadech, o den později v pražském Paláci Akropolis. Jako autory nejzajímavějších otázek vybral Jan Kalina Jiřinu Hovorkovou, Moniku Fiebigerovou a Míšu. Pokud pošlou svoji adresu na redakce@hudebniknihovna.cz, mohou se těšit na podepsané CD Tlustýho chlapečka.

GALERIE