Underøath: Jsem stoprocentně přesvědčený, že nová deska bude to nejlepší, co jsme kdy udělali

Odpoledne druhého dne letošního festivalu Rock for People jsem strávil v příjemné společnosti vzácného hosta. Byl jím Spencer Chamberlain z Americké post hardcorové kapely Underøath. Ti se k nám vrátili po šesti letech a na královéhradeckém festivalu si odbyli premiéru. Vysvětlil, proč do Evropy jezdí poměrně zřídka, bavili jsme se o jejich poslední desce „Voyeurist” i o tvorbě a významu jejich muziky a textů. Řeč byla o některých hostech a dalších hudebních i mimohudebních aktivitách. Na závěr se Spencer rozpovídal i o nové desce, která je téměř hotová.

Rozhovor nabízíme i v angličtině.
Interview available also in English down below.


Hudební Knihovna: Ahoj a díky za tvůj čas. Vítej na Rock for People. Jste tu s Underøath vůbec poprvé, měl jsi čas projít se po areálu? Jak se ti tu líbí?
Spencer Chamberlain: „Čau. Jasně, rádo se stalo. My jsme se vlastně teprve asi před hodinou probudili, takže se s areálem teprve seznamujeme. Nikdy jsme tu nehráli, ale vypadá to na povedený večer.”

Jsme rádi, že jste k nám do Česka znovu přijeli, protože v Evropě nehrajete příliš často.
Ne, nehrajeme.”

Je za tím nějaký konkrétní důvod?  
No, myslím si, že když jsme s Underøath začínali, tak jsme v Evropě několikrát hráli a nedopadlo to úplně dobře. Spoustu našich přátel plánování turné věnuje hodně energie a času, a nikdy jsme prostě…Víš co, všude ve světě máme poměrně úspěch, jen ne v Evropě. Tak jsme se snažili věnovat pozornost hlavně místům, kde o Underøath mají zájem, a pak přijedeme do Evropy a lidi byli…Moc je naše koncerty nezajímaly. Bylo to pro nás těžké, věnovat tu energii na turné tady, když všude jinde ve světě ten zájem o naši kapelu byl projeven větší. Plánování může být velice vysilující. Když jsme byli mladší, byli jsme na turné klidně 10 měsíců v roce. Jak jsme starší, je to už jiné. Měli jsme v kapele někoho, kdo nikdy nechtěl nikam cestovat, tak to bylo složité.”

Myslím, že větší fanouškovskou základnu máte určitě ve Spojených Státech a Kanadě. V Evropě se to nikdy tolik nepovedlo, z nějakého důvodu.
Je to tak. Daří se nám všude, jen v Evropě moc ne. Vždy do Evropy přijedeme, jen jsme tu nebyli tak často, jak bychom možná měli.”

Teď tu jste, tak se pojďme pobavit o vaší muzice. Poslední deska „Voyeurist” vyšla před dvěma lety. Hrajete z této desky stále většinu skladeb? Jak tu desku vzali vaši fanoušci? Recenze hudebních kritiků byly dobré.
Ano, byly. Hrajeme věci ze všech desek. Vždycky budeme hrát věci ze všech desek. Právě jsme dokončili nové album, mám ho u sebe, a teď se pracuje na mixech. Jsem z té desky nadšený. Více, než z čehokoliv jiného. Na tomto turné, tedy i dnes, ale budeme hrát nejvíce z „They're Only Chasing Safety”, protože příští rok bude mít 20 let a příští rok v Evropě pravděpodobně nebudeme.”

Super, to jsou dobré zprávy. Řekl bys, že je na vašich deskách nějaké jednotné téma, co se textů týče? Myslíš, že vaše desky něco spojuje?
Neděláme koncepční desky. Obvykle píšeme o věcech, kterými jsme si sami prošli během těch několika posledních let. My, naši přátelé, lidi ze spřátelených kapel. Pokud to téma není pro nás reálné, nepíšeme o tom.”

Takže, texty jsou většinou introspektivní?
Rozhodně. Ať už je to o nás nebo o lidech, kteří jsou s námi přímo spojení v našem blízkém okolí. Věnujeme se hodně tématům deprese, závislosti, ztráty, smrti. Věcem, které nás osobně zasáhly. Rozdělené rodiny, a tak podobné věci. Všichni jsme si toho prožili hodně, tak máme hodně o čem psát a povídat.”

Je určitě dobré o tom mluvit.
Jo. Myslím, že…Když budeš psát o něčem, co sám znáš, máš šanci se s lidmi ztotožnit a eventuálně jim i nepřímo pomoct. Pokud budu sedět na zadku a psát vymyšlené příběhy, které s ničím nesouvisí, takový efekt se nedostaví.”

Lidé si eventuálně najdou svou cestu k těm konkrétním skladbám, se kterými se ztotožňují.
Jo, přesně tak.”


Na skladbě „Cycle” z poslední desky „Voyeurist” vám hostoval Ghostmane. Jak k té spolupráci došlo?
Oslovili jsme jeho manažera. Jsme fanoušci jeho muziky a ukázalo se, že i on je fanouškem Underøath. Rád se na té skladbě podílel. Od té doby jsme přátelé a několikrát jsme spolu hráli i naživo. Jsme s ním stále v kontaktu. I s jeho blízkým okolím. Hodně jeho přátel a kolegů jsou fanoušky naší kapely. I my jsme fanoušci jejich práce, takže je to všechno velmi příjemné.”

To je super. Nedávno jste spolupracovali i s Bring Me The Horizon na jejich nové desce „Post Human: Nex Gen”, která vyšla před několika týdny. S nimi se taky znáte nebo vás oslovili ke spolupráci? (Underøath hostovali na skladbě „a bulleT w/ my namE On”, pozn. red.)
Jo, známe. To bylo vtipné. Já se moc často nedostanu na dovolenou, protože hodně cestuji a pořád na něčem dělám. S přítelkyní jsme si udělali výlet do Španělska a chtěl jsem tam úplně vypnout. Asi za dva nebo tři dny se probudím a můj telefon je plný zpráv od Oliho (Oliver Sykes, zpěvák Bring Me The Horizon, pozn. red.). Tak si říkám, „co mě to kurva Oli posílá” (smích). Jsou to naši přátelé, a Oli říkal, že má nový song a musíme to s ním udělat. Hrozně chtěl, abychom na tom songu spolupracovali, ale že to potřebuje do týdne nebo tak něco (smích). Tak jsem spěchal domů, tedy, nespěchal jsem domů, ale hned po návratu z dovolené jsem jel do studia a tu skladbu nahrál.”

Super, jsem rád, že se to povedlo. Škoda, že tu nehrajete ve stejný den. Náhodou nezústáváte do zítřka? (úsměv)
Já vím, je to škoda. Ne, musíme pokračovat dál, jsme na turné…

Po tomto hostování mě zajímá, jestli máš někoho konkrétního, s kým by jsi chtěl někdy spolupracovat.
Spoustu lidí, ale nemyslím si, že by chtěli, chápeš (úsměv). Rád bych udělal něco s Deftones, mám Deftones moc rád. Jinak nevím, většina lidí na mém seznamu jsou mimo tento žánr, rozumíš.”

Na míchání žánrů není nic špatného. Naopak, může z toho vzniknout velmi zajímavá muzika.
To určitě ano.”

Máte na kontě desku z koncertu, ale nedávno jste nahrávali na velmi zajímavém místě, v observatoři na Floridě, je to tak?
Jo, to bylo zajímavé.”

Byl to nápad, který jste měli v hlavách už delší dobu nebo šlo o improvizaci?
Bylo to během covidu, tak jsme chtěli nahrát něco živě, protože nebylo dovoleno hrát koncerty.

Měli jste tam nějaké diváky nebo jste tam byli jen vy?
Ne, bez diváků. Bylo to v průběhu prvního lockdownu, kdy nic nebylo dovoleno.”

Jasně. Takže, šlo o nápad zachytit atmosféru živého koncertu? Bez diváků je to však takové…
Velmi těžké, velmi těžké. Je to na fanoušcích, aby posoudili, jak se to podařilo.”

Proč jste si na tuto živou nahrávku vybrali šestou desku „Lost in the Sound of Separation”, kterou jste nahráli jako první?
Vlastně to bylo několik důvodů. Když jsme nahrávali „Lost in the Sound of Separation” v roce 2008, byli jsme tak trochu v divné pozici. Vůbec jsme v kapele nebyli v rozpoložení, kdy bychom chtěli jít do studia a nahrát desku. Po předchozím albu „Define the Great Line” naše vztahy v kapele nebyly nejlepší a téměř to vedlo k ukončení činnosti. Navzdory tomu jsme nahráli desku, kterou máme rádi a v kterou věříme. Podruhé jsme spolupracovali s producenty Adamem Dutkiewiczem (kytarista Killswitch Engage, pozn. red.) a Mattem Goldmanem a oni vytvořili velmi příjemné a komfortní prostředí. Ta úvodní nervozita a pocit neznáma se nakonec změnila v příjemné období, které vedlo k velmi dobré desce. Na začátku té pandemie jsme se cítili podobně, a tak jsme si řekli, že když začneme touto deskou, třeba to bude mít podobný výsledek. Navíc, název toho alba k dané situaci docela seděl. To nahrávání v observatoři bylo fajn a dostali jsme pozitivní reakce, a tak jsme tam nakonec nahráli i „Define the Great Line” a „They're Only Chasing Safety”.

Perfektní, to dává smysl. Zdá se, že si se svou tvorbou i rádi hrajete. Máte několik akustických verzí vašich písní a vydali jste i remix od 3TEETH (skladba „On My Teeth”, pozn. red.). Rádi zkoušíte jiné styly vaší muziky a necháváte ostatní muzikanty, aby ji upravili dle svého?
Jo. Myslím si, že je super, když můžeš slyšet verzi od jiných lidí. Spolupráce mezi muzikanty je skvělá věc. Naživo ale hrajeme naši verzi.”


To určitě je. Super. Mám trošku osobní otázku. Poprvé jsem o Underøath slyšel, když jsem hrál hru Flatout 2 asi před dvaceti lety, kde na soundtracku byla vaše skladba „Reinventing Your Exit”. Pamatuješ si, jak se tam váš song dostal?
To je otázka na label (úsměv). My jsme byli děcka, já o tom nic nevím. Nevím, jak se jim to povedlo (smích).”

Rozumím. Každopádně je dobře, že se to povedlo, protože vaše muzika se do akčních her dobře hodí.
Jo, je super, že se o to postarali.”

Když děláte novou muziku, máte nějaký daný systém, kterého se držíte?
Ani ne. Každý song je trochu jiný. Většinou ale začínáme tvořit muziku a text je obvykle doplněný později.

Jasně. V Evropě jste se možná tolik neprosadili, ale obecně jste vyrostli v jednu z nejvýraznějších post hardcorových kapel na scéně. Když se podíváš zpět na vývoj vaší práce od prvních desek až po současnost, jaké nejvíce zřetelné změny a rozdíly vidíš?
Myslím si, že na každé desce jsme hodně vyrostli. Jak individuálně v našich osobních životech, tak i jako muzikanti. Když se podívám na staré desky, zní, jako by je napsaly děti (smích). Protože jsme vlastně byly děti, chápeš.”

Je super, že jsi schopný se na svou dřívější práci dívat s takovou sebereflexí. Brali jste si inspiraci z muziky jiných kapel a interpretů?
Jasně. Myslím si, že každý měl něco.”

Jakou muzikou jste byli ovlivněni?
Každý poslouchá trochu jinou muziku. Všechno od Converge a Poison The Well, až po Jimmy Eat World, Brand New, Taking Back Sunday. Poslouchali jsme Radiohead a Coldplay, Deftones a Linkin Park…Bylo to všechno možné

Super, to je hezké spektrum. Když se budeme bavit o videoklipech k vaší muzice, je to něco, co máš rád?
Mám rád videotvorbu a vizualizaci, ale není to úplně moje parketa.”

Je v kapele někdo, kdo je víc filmový nerd, když to řeknu takhle?
Oh, náš klávesák (Christopher Dudley, pozn. red.) je velký filmový nerd. Pokud tě zajímá, kdo je filmový nerd, on je tvůj člověk (smích).”

Jaký vztah máte k sociálním platformám, když komunikujete s fanoušky nebo sdílíte informace o kapele? Staráte se o to sami?
Dnes už máme na sociální média samostatný tým. Je to těžké se ve všem umět orientovat. Nemám to v oblibě, nemám sociální média rád.”

Rozumím. Může to být velmi…nevděčné.
Depresivní, negativní temné místo (smích).”


Přesně (smích). Jak trávíte svůj čas, když jste na turné? Snažíte se být kreativní i na cestách, nebo se spíše snažíte odpočívat?
Ne, chodíme se dívat po památkách, zkusíme místní kávu, místní jídlo. Prozkoumáme místo koncertu a po něm se večer snažíme hlavně odpočívat.”

Takže, když dorazíte do města, snažíte se před koncertem trochu seznámit s daným místem?
Snažíme se. Nebudeme tohle dělat do nekonečna, a tak se snažíme užívat si všech výhod, které náš životní styl má a sbírat zážitky, které nám zůstanou.”

A když nejsi na turné a doma nepracuješ na ničem, co souvisí s kapelou nebo muzikou, jak tvůj den vypadá?
Mám doma téměř tříletou dceru, takže můj den je čistě o tom být táta (smích). Když jsem na cestách, pracuji, abych pracovat nemusel, jakmile přijedu domů a mohl být s ní.”

Super. Teď jste na letním turné v Evropě, jaké jsou plány pro Underøath na zbytek roku?
No, teď jsme dokončili novou desku. Během několika měsíců ji pravděpodobně budeme oznamovat.”

To je velmi zajímavé. Máš představu, kdy bude dokončená?
No, teď se dodělávají poslední mixy. Mám ji tady (Spencer mi ukazuje svůj telefon, pozn. red.). Včera jsem poslouchal poslední mixy a příští týden půjde na mastering. Jsme blízko, je to skoro hotové.”

Nebude ti vadit, když si na hodinu půjčím tvůj telefon (úsměv).
Ještě to není úplně hotové, ještě nechci, abys to slyšel (smích). Bude to ale snad brzy.”

Můžeš mi o té desce něco říct?
Můžu ti říct, že jsem se takto necítil od doby, kdy jsme vydali „Define the Great Line” (pátá deska, rok 2006, pozn. red.). Stalo se něco speciálního. Byla tam spousta energie, kterou nijak nejde vynutit. S kapelou jsme ve velmi dobré fázi a udělali jsme muziku, kterou opravdu milujeme. Vím, že každý v kapele miluje každý song na té nové desce, což je naprosto kouzelné. Všichni chceme trochu jiné věci a jít trochu jiným směrem. Takže, když se všichni sejdeme, a to je pro Underøath speciální, protože máme velmi malý prostor, na kterém se všichni shodneme, a když jsme schopni se všichni společně postavit za stejnou věc, je to něco unikátního. Tahle deska je unikátní. Nemyslím si, že jsem se takhle cítil od doby, kdy jsem do kapely přišel. Takové nadšení, jaké cítím k této desce. Jsem stoprocentně přesvědčený, že toto je naše nejlepší album. Vím, že tohle říká každý o nové desce a jsem upřímně velmi hrdý na všechny nahrávky, které jsme udělali, ale jak jsem říkal, takové nadšení pro novou muziku jsem necítil od „Define the Great Line”. Když jsme ji nahráli, nevěděl jsem, jaký úspěch ta deska získá, ale věděl jsem, že se stalo něco skvělého. Že jsme udělali něco speciálního, ať už se to lidem bude líbit, nebo ne. Bylo mě to jedno. Tak se cítím i teď.”

To moc rád slyším. Teď jsem velmi zvědavý. Ještě letos ale ta deska asi nevyjde, je to tak?
Nevím. Ještě nevím, jaké bude datum vydání. Jak jsem říkal, mastering bude probíhat teď, příští týden, a tak brzy budeme vědět víc.”

Výborně. Lepší závěr rozhovoru jsme si nemohli přát. Ještě jednou ti děkuji za tvůj čas, díky za lákadlo, budeme se těšit. Užij si dnešní show.
Za málo. Taky díky.”

Úvodní fotografie pochází z Instagramového účtu Spencera Chamberlaina (@wschamberlain).


English


I spent the afternoon of the second day of this year's Rock for People festival in the pleasant company of a rare guest. He was Spencer Chamberlain from the American post hardcore band Underøath. They returned to us after six years and had their premiere at the festival in Hradec Králové. He explained why they rarely go to Europe, we talked about their latest record „Voyeurist" and about the creation and meaning of their music and lyrics. We discussed some guests and other musical and non-musical activities. At the end, Spencer talked about the new record, which is nearly finished.

Hudební Knihovna: Hello and thank you for taking your time for the interview. You’re at Rock for People for the first time with Underøath, so did you find the time to walk around and see the area?
Spencer Chamberlain: „Yeah, no problem. We kind of just woke up an hour ago or so. We are just getting acquainted with the area, since we never played this festival. Should be good times.”

We’re happy to see you back in the Czech Republic because you don’t play Europe very often…
No, we don’t.

Is there a reason behind it?
Well. I think, when Underøath started out, we came to Europe a couple of times and it didn’t go so well. With a lot of our friends putting the time and effort, we just never really…You know, it was going well everywhere else, just not Europe. So, we just kept paying attention to the places that were really hungry for Underøath and then we would go to Europe and people were like…They didn’t really care. So, it was hard for us to want to put in the extra effort when everywhere else in the world, they seemed to really wanted us to come there. It gets pretty grueling, the schedule. When we were younger, we were touring like 10 months a year. As we got older, we had one guy in the band that never wanted to go anywhere, so that was tough.”

I think your fan base lies more in the United States and Canada, not in Europe that much for some reason.
Yeah. We do really well everywhere but Europe, pretty much. We’re always gonna come, we just haven’t been here as much as we should’ve, though.”

Your last album „Voyeurist” was released two years ago. Are you still playing a lot of songs from this album? What was the fan reception to the album? I know the reviews were really good.
Yeah, we play stuff off of every album. We’re always gonna play stuff off of every album. We just finished our new record, I have it right here, and we’re getting mixes as we speak. I’m more excited about that than anything we’ve ever done. Although on this tour and tonight, we’re playing mostly from „They're Only Chasing Safety” because it is its 20th anniversary next year, and we won’t be here next year, most likely.”

That’s great. Do you think you have overarching lyrical themes for your albums? Would you say there is something that connects your records?
We don’t do concept records. We typically write about stuff that we’ve gone through personally over the last couple of years. Us, our friends and bandmates. If it’s not real to us, we don’t write about it.”

So, the lyrics are usually introspective?
Absolutely. Whether it’s us or people directly related to us in our circle. Dealing a lot with depression, addiction, loss, death. Things that affected us personally. Family splitting, all sorts of things. We’ve all lived through a lot, so we have a lot to write about.

It’s definitely good to talk about it.
Yeah. I think it’s…If you write about stuff that you know, you actually have an opportunity to connect with people and help people. If I sit around writing stories that have no connection to them, it doesn’t do much.

People will eventually find their way to the songs as they relate to it. 
Exactly, yeah.”


You had Ghostemane as a guest on the song „Cycle” on „Voyeurist”. How did that collaboration happen?
We hit up his manager as we’re fans of his music. Turns out, he's a fan of our music as well, so he was really happy to do it. Since then, we remained friends and performed together a couple of times. We keep in touch pretty well. His whole circle and a lot of his friends and peers are all Underøath fans and we’re all fans of the stuff they’re doing, so it’s very cool.”

That’s really nice. More recently, you also worked with Bring Me The Horizon on their new album „Post Human: Nex Gen” that was released just a few weeks ago. Do you know them as well, did they reach out to you? (N.B. Underøath worked on song called „a bulleT w/ my namE On”)
Yeah. It was funny. So, I don’t get to go on vacation a whole lot. I travel and work my ass off all the time. Me and my girlfriend, we took a trip to Spain and I wanted to completely disconnect. About two or three days into it, I wake up and my phone has all these texts from Oli (N.B. Oliver Sykes, singer of Bring Me The Horizon), and I was like „what the fuck is Oli sending me” (laughter). They’re friends of ours, you know, and he was like „Hey, I got this song, you have to do this. I really want to do this song with you, it’s gonna be perfect. I need it in a week”, or something like that (laughter). So, I had to rush home, or I didn’t rush home, but right when I got home from my vacation, I went to the studio and recorded it.”

That’s amazing. Too bad you’re not playing on the same day as them. You’re not staying until tomorrow, are you? (smile)
I know, it’s a shame. No, we got  to keep moving, we’re on a tour, so…

So, you did these collaborations, and I’m wondering if there is anyone specific you would like to work with one day.
Oh, tons of people. But I don’t think they would, you know (smile). I’d love to do something with Deftones, I really like Deftones a lot. I don’t know, most of the people on my list are not from our genre, you know.”

I mean, it’s good to mix genres as well. It can bring a lot of interesting music.
Yeah, for sure.”

You also have a couple of live albums recorded in very interesting places, like an observatory in Florida, I believe?
Yeah.”

Was that an idea you had for a while or did you improvise somehow?
That was during covid, so we recorded live stuff because we weren’t allowed to play music.”

Were there any spectators allowed there or was it just you?
No, it was during the first lockdown, so we weren’t allowed to.”

Right. So, the idea was to capture the atmosphere of a live concert? But without any audience, it’s…
Very difficult, very difficult. It’s up to the fans to judge, whether it worked out or not.”

Why did you choose to start with your sixth album „Lost in the Sound of Separation” in its entirety for that live recording?
A couple of reasons, actually. When we went to record „Lost in the Sound of Separation” back in 2008, we were kind of in a weird spot because we never actually been in a position, where we were going to a studio to record a new album. After the previous album „Define the Great Line”, the relationships between us in the band had reached a point where we were close to breaking up instead. But, we really like that record, we believe in that record. It was the second time we had Adam Dutkiewicz (N.B. guitarist of Killswitch Engage) and Matt Goldman as producers and we had a really comfortable working environment with them. So, the initial nervousness and the unknown turned out to be a very comfortable period of time, which resulted in a really good album. The beginning of the covid pandemic felt very similar, so we figured we’ll play this album hoping it would have the same positive result. Plus the title of the album kinda fits that situation. But the recording was fun and it had some positive reactions, so we also did „Define the Great Line” and „They're Only Chasing Safety” in there later."

Perfect, that makes a lot of sense. You’re playing with your songs a bit as well. You have some acoustic versions of your songs as well as a remix by 3TEETH (N.B. song „On My Teeth”), so you like to try out different styles of your music and have other artists tinker with it?
Yeah. I think it’s cool to hear people’s different take on things. People collaborating is awesome. But we’re playing our version live.”


It definitely is. I have a little bit of a personal question, because the first time I heard about Underøath was playing Flatout 2 nearly twenty years ago, where your song „Reinventing Your Exit” was on the soundtrack. Do you remember how your music got there?
That’s a record label question. (smile). We were just kids, I have no idea. I don’t know how they pulled it off (laughter).”

Ah, I see. It’s really good they did because your music fits very well for an action packed videogame like that.
Yeah, it’s cool they did that.”

So, when you’re making music, is there some sort of system you follow?
Not really, no. Every song is different. It normally starts with music, though. The lyrics typically come later.

Alright. Maybe not in Europe per say but overall, you grew out to be one of the most prominent post hardcore bands out there. When you look back at the progression of your work from the early albums until now, what do you think are the most obvious differences and changes?
I think on every record we’ve grown a lot. As individuals in our personal lives as well as musically. When I look back at our old albums, it sounds like little kids wrote it (smile). Because we were little kids, you know.”

It’s good that you have this self reflection on your early work. Did you try to take inspiration from other bands back then?
Yeah. Everyone had some inspiration, I think.”

What kind of music or what bands were you affected by?
Everyone was listening to different stuff. Everything from Converge and Poison The Well over to likes of Jimmy Eat World, Brand New, Taking Back Sunday. We were listening to Radiohead and Coldplay, Deftones and Linkin Park, I mean, it was all over.

Perfect, it’s a very nice spectrum there. When it comes to making music videos to give your songs some visuals, is that something you like to do?”
I like visual art but it’s not my forte.”

Is there somebody in the band who’s more of a movie nerd, so to speak?
Oh, our keyboard player (N.B. Christopher Dudley) is a big movie nerd, if you’re talking about movie nerds, he’s your guy (laughter).”

And when it comes to reaching out and keeping in touch with your fanbase on social media, do you handle it yourself?
We have a social media team nowadays. It’s hard to keep up with all that shit. Not my favorite, I don’t like social media very much.”

Yeah, it can be a little bit…ungrateful.
Depressing. Negative dark place (laughter).”


Yeah (laughter). How do you spend your time when you’re on tour? Are you trying to be creative on the road as well or rather trying to rest?
No, we walk around to see the sights, get some local coffee, and local lunch. Then we get the headspace of the show, and after the show it’s about getting some rest, yeah.”

So, when you reach a town where you play, you try to walk around a little bit?
Yeah, we try to. We won’t be doing this forever, so we want to enjoy all the perks of it and get something to remember it by.”

And when you are at home, when you’re not working on anything band or music related, how can your day look like?
I have an almost three year old daughter, so my day is all about being a dad (laughter). So, when I’m away, I work, so I don’t have to work at home and be with her.”

Perfect. Now, you’re on a summer tour in Europe, what are the plans for Underøath for the rest of the year and 2025?
Well, we got a new record that we’re just finishing. We’ll be making some announcements in the next couple of months I would think.”

That’s very exciting, any idea when we can expect this new record?
Well, I’m getting the final mixes right now. I have it right here (N.B. Spencer is showing me his phone). I listened to the final mixes yesterday and it’s going off to mastering next week. So, we’re getting close, it’s almost done.”

Can I borrow your phone for a little bit? (smile)
It’s not finished just yet, I don’t want you to hear it yet (laughter). It will be out soon, I hope.”

Can you tell me something about the new record?
I can tell you that I haven’t felt this way about our band since we made „Define the Great Line”. Something special happened this time. You can’t force that energy. Our band is in a really good spot, and we made music that we really love. Knowing that every member in the band loves every song on the record, it makes this magical. Because we all want different things. So, when we come together, that makes Underøath special because we have a very thin line that we all agree on, and if we can get there and stand behind everything, it’s something special. This record is special. I don’t think I ever felt this way since we started our band as I do about the music we just made. I’m confident, 100% confident that this is our best album. I know everyone says that about their new stuff but honestly, I’m proud of everything we’ve ever done, but like I said, I haven’t felt like this since we made „Define the Great Line”. Like, when we made that, I didn’t know how big it was gonna be but I felt like something happened. Like we made something special, whether people will like it or not, I don’t care. I just knew it was special. That’s how I feel right now.”

That’s amazing to hear. I’m very curious now. Is it possible for the release to be still this year?
I don’t know the release date yet. Like I said, the mastering is gonna happen right now, during next week, so we should know soon.”

Amazing. That is the best way to end the interview. Thank you very much for your time again, thanks for the tease, we’ll be looking forward to it. Enjoy the show tonight.
My pleasure, thanks for having me.”

Title photo was taken from the Instagram account of Spencer Chamberlain (@wschamberlain).



ZADEJTE KOMENTÁŘ



HUDEBNÍ ZPRÁVY
Písně Edith Piaf ožijí v pražském Kongresovém centru
08.12.

Písně Edith Piaf ožijí v pražském Kongresovém centru

Oslava života slavné francouzské šansoniérky Edith Piaf proběhne 12. května 2025 v pražském...


Hudební večírek v Cheznovicích měl slušivý heavy-metalový obsah
08.12.

Hudební večírek v Cheznovicích měl slušivý heavy-metalový obsah

Lidový dům v obci Cheznovice měl v sobotu 30.11.2024 na programu trojkoncert, na němž se představil rockový...


Zrní zahráli k desátému výročí alba Následuj kojota
07.12.

Zrní zahráli k desátému výročí alba Následuj kojota

Kladenská kapela Zrní byla založena v červnu 2001, ale první album s názvem Voní vydala až po osmi letech existence....


Heaven Shall Burn: Lidé se posunuli od nevědomosti k ignoranci
06.12.

Heaven Shall Burn: Lidé se posunuli od nevědomosti k ignoranci

Před koncertem kapely Heaven Shall Burn jsem si přiťuknul s kytaristou Maikem Weichertem a popovídal si zejména o aktuální...


Monkey Business vyrážejí na turné k novému albu
06.12.

Monkey Business vyrážejí na turné k novému albu

Skupina Monkey Business vyráží na první koncertní turné k podpoře nového alba Když múzy mlčí. Sérii...


» zobrazit více...


RECENZE
PRÁVĚ VYŠLO
Amaeri
24.10.

Amaeri

» Ševčíková Katarína

Nepočítáme-li výběrové Best Of, znovuvydání vánočního alba a úspěšného...

PODPORUJEME NADĚJNÉ KAPELY



Víme, jak je těžké pro mladé ale zatím neznámé kapely prorazit do médií a tím získat nové fanoušky.


» Podporujeme nadějné kapely

» Zadání profilu interpreta

Hudební knihovna - NEWSLETTER

Chcete dostávat do vaší emailové schránky aktuální informace ze světa hudby? Přihlašte se k odběru newsletteru. Odběr můžete kdykoliv zrušit.

Přihlásit k odběru newsletteru