Bring Me The Horizon na Rock for People složili reparát za jedna

Britská alternativně rocková, metalová, elektronická (vyberte si) kapela se na festival Rock for People vrátila podruhé, kdy v roce 2019 zahajovali poslední předcovidový ročník. Letos přijela úplně jiná kapela, a zatraceně dobrá. Podobností bylo minimum a pětice zde představila i zbrusu novou desku „Post Human: Nex Gen”.

Poslední show, kterou kdy navštívíme

Mám ve zvyku srovnávat, když to dává smysl, a tady se to nabízí úplně dokonale. Bring Me The Horizon přivezli na festival opravdový metalový koncert se vším všudy a jestliže to posledně byla spíše potěcha pro oko, letos to byla téměř dokonalá jízda se vším všudy. Nová deska, která je venku necelý měsíc, je opět skvělá a opravdu se potvrdilo, že kapela vážně směřuje zase zpátky ke svým metalovým kořenům. Nedá se očekávat, že by to bylo znovu jako dříve a repertoár kapely už asi můžeme počítat jen z té novodobé historie od roku 2013 a desky „Sempiternal”. Ačkoliv, objevily se zprávy a videa, že i na letošním turné (nejstarší záznam z dubna) kapela hraje skladbu „Diamonds Aren’t Forever”, která pochází z roku 2008 a druhé desky „Suicide Season”, kde Bring Me The Horizon ještě hráli těžkotonážní metalcore/deathcore. Takže, kdo ví?

Na festivalu jsme se této skladby nedočkali, a tak jsme se museli „spokojit” s materiálem na novince „Post Human: Nex Gen”, ale i na předchozí nahrávce „Post Human: Survival Horror”, která je takovým hybridem mezi EP a regulérním albem. Pánové přivezli novou pódiovou show, která byla velmi originální, zajímavá a vtipná. Přivítala nás AI bot E.V.E., který nám oznámil, že jsme subjekty výzkumného programu pro misi k záchraně lidstva a že bude monitorovat naši biopsychosociální aktivitu k získání dat pro příští generaci. Proběhla diagnóza existujících moshpitů a kontrabandu v publiku, který nám E.V.E. doporučila okamžitě zkonzumovat z důvodu nulové drogové tolerance při koncertech kapely. Poděkovala nám za účast na posledním koncertě, který kdy uvidíme, jelikož náš ultimátní závazek pro věc bude obětování se. E.V.E. se během koncertu objevila ještě několikrát a pokračovala v příběhu, který doprovázely místy vtipné české titulky. Tohle se britům povedlo.

Oliver Sykes znovu našel svůj hlas

Teď tedy už ke koncertu samotnému. Zahájen byl novou skladbou „DArkSide”, při které se na pódiu ještě nic moc nedělo. Pódium bylo v úvodu nazdobeno jako interiér kostela a na bočních obrazovkách se v průběhu následující hodiny a půl tu a tam objevoval text vybraných skladeb. V úvodu jsme mohli pozorovat zpěváka Olivera Sykese, který byl jako vyměněný. Kdo pamatuje koncert na festivalu před pěti lety, musel uznaně pokyvovat hlavou. Nejen, že Sykes poctivě a skvěle zpíval, ale působil také velmi mile, přátelsky a skromně. V závěru úvodní písně chvíli jen seděl na prodlouženém mole a koukal na beznadějně zaplněný areál. Proběhlo několik starších skladeb a pódium se pomalu začalo měnit v hotové peklo. Povětšinou celkem deset obrovských plamenů šlehalo směrem k nebi a přišlo mi, že jak se koncert blížil ke konci, jejich intenzita byla větší a větší. Bylo mi líto obsluhy kamer, která musela mít spálené všechny chlupy na těle.

Při dalších nových hitovkách „AmEN!” a „Kool-Aid” přichází změna prezentace, kdy kostelní okna vystřídal obraz okřídlené démonky. Obecně byl koncert Bring Me The Horizon velmi démonický, včetně loga kapely, které nápadně připomíná pentagram. To sice koreluje s texty a obecnou náladou albové série a konceptu „Post Human”, ale není to úplně dobrá vizitka a tvář. Budiž. Při nových skladbách Oli ukázal, že zpívat pořád umí. Hlasivky se, zdá se, snad uzdravili a jeho chraplák, ba i growly jsou zpět (mohli sakra zahrát ty „Diamonds Aren’t Forever”). Ani čisté party nevynechával, neflákal to a snažil se. Ono mu vlastně nic jiného ani nezbylo. Zatímco posledně ho vokálně doslova zachraňoval klávesák Jordan Fish, po jeho loňském odchodu už musí zpívat Oliver sám. S tím však tentokrát nebyl žádný problém.

Začali Bring Me The Horizon sekat latinu?

Bylo vidět, že na pódiové prezentaci opravdu zapracovali. Nemluvím teď o efektech, kterých od posledně ubylo, přesto jich bylo pořád dost (a tentokrát zaplaťpánbůh bez tanečnic). Mám teď na mysli spíše reference ke svým skladbám. Nějaké ty projekce, texty na obrazovkách, videoklipy v pozadí. Při skladbě „Shadow Moses” přišel zpěvák se zapálenou světlicí, stejně jako v klipu k písni. Zazněla píseň „Obey” (s hostem Yungbludem se bohužel o den minuli), která může být smutnou hymnou pro všechny korporátní pracovníky, a další novinka, futuristická „Top 10 staTues tHat CriEd bloOd”. Pomyslnou polovinu koncertu označilo kybernetické intermezzo „Itch for the Cure (When Will We Be Free?)”. Na to pak plynule navázal hit „Kingslayer”, který má s brity na svědomí japonské trio Babymetal.

Před skladbou „Antivist” si Oliver všiml fanouška, který držel ceduli s přáním, s kapelou vystoupit, a byl pozvaný na pódium. Jeho vokální výkon sice nebyl úplně optimální, ale čert to vem. Obrovský zážitek pro fanouška, velká čest a respekt, že si troufl. Obrovský klobouk dolů i pro Olivera, který zážitek zprostředkoval a při širokém úsměvu a objetí na závěr nejevil žádné zmínky rozhořčení. Drtivou většinu skladby „Drown” přátelský zpěvák strávil v prvních řadách s fanoušky, z nichž někteří, jak jsem se dočetl, drželi svou pozici až neuvěřitelných 11 hodin! Návštěva frontmana budiž jejich odměnou. Při skladbě měl Oli kolem krku barevnou vlajku, s kterou ale nemával, a tak si nejsem jistý jejího významu. Česká vlajka to ale určitě nebyla. Dle barev bych odhadl možná vlajku LGBT+ komunity, ale jistý si nejsem. Zpěvák byl, zvláště v závěru koncertu, neuvěřitelně vstřícný a sympatický.

Závěr celé ohnivé show obstaraly i skladby „Parasite Eve” a „Can You Feel My Heart”, po které následoval třídílný přídavek. Poslední výborná novinka „LosT” a dvojice skladeb z desky „That's the Spirit”, a to „Doomed” s předmluvou bota E.V.E. a úplně poslední „Throne”. Před ní Oliver prohlásil, že se mu vůbec nechce odcházet, a že se královsky baví. Věřil jsem mu to. Naposledy si zapařil s diváky a koncert byl u konce.

Bring Me The Horizon byli úžasní. Skvělá vizuální show, která brala dech, propracovaná a vtipná produkce, vynikající výkony a opravdu příjemné vystupování. Tady není moc, co k tomu dodat. Nebudu tak troufalý, abych řekl, že to byl nejlepší koncert headlinera, který kdy festival Rock for People měl, ale nejlepší headliner letošního ročníku to byl nepochybně. Britská pětice (potažmo čtveřice) je ve fantastické formě a jejich koncert by zážitek pro všechny. Bravo.

Autorem fotografií je Vojtěch Mervart.

Čtvrtý den >>>
Yungblud >>>