Sziget 2016 - den 1. - Zazářili Bastille, John Newman a Editors

Další den plný slunce a hudebních zážitků má za sebou Sziget 2016. Na páteční odpoledne a večer organizátoři připravili další velká jména. Na programu se objevili John Newman, Bastille, Manu Chao nebo například britští rockeři Editors.
Možnost představit se velkému davu jako první dostali opět domácí. Bohemian Betyars vtrhli na pódium se svým ansáblem jako živel a svoji energii převedli i do diváků, kteří se nebáli skákat a tančit při každé skladbě. Jejich folk, říznutý ska a punkem byl příjemnou divočinou pro začáteční uvolnění. Další minuty na hlavním pódiu patřili britům. Nejdříve se ukázal John Newman. Ten i přes neúspěch druhé řadovky Revolve vystoupil s obrovským nasazením a to přenesl i na dav stojící pod ním. Hned od úvodu začal z ostra, první pecka Give Me Your Love vyvolala v davu obrovské nadšení a přilákala i ty stojící opodál blíže k pódiu.

Notorický známé hity se ostrovem nesly i nadále, Not Giving In, Blame nebo letošní singl Olé, který se objeví na novém albu, si získali velkou odezvu a celý dav křičel text spolu se zpěvákem. Na závěr pak zbyla Love Me Again, největší hit Newmana z debutového alba. Mezitím se na OTP Bank A 38 Stage, tedy na druhém největším pódiu schovaném v šapitó, představila holandská zpěvačka Kovacs. Ta předvedla především kousky z loňské debutové desky Shades of Black, za kterou získala ocenění European Border Breakers Award. Její alternativní pop se soulovými prvky byl vhodnou alternativou k mainstreamu na Main Stage. K výborné koncertní atmosféře dopomáhala i kapela, která byla ve složení housle, cello, baskytara, kytara, klávesy a bicí. Celkem tři ženy a tři muži a uprostřed všeho precizní Sharon Kovacs.



O půl osmé dostali hlavní prostor Bastille. Další z řady britských zástupců měl být jedním z vrcholů pátečního večera. Již od sedmé hodiny se zaplnil úplně celý prostor před hlavním pódiem a bylo plno až tak, že průchod bokem od druhé stage musel být uzavřen. Tím vznikal zmatek v celém areálu, protože se úzkými uličkami museli prodírat tisíce lidí až na druhou stranu hlavního stánku.
Ve chvíli, kdy zazněl první song, jeden z největších hitů kapely Bad Blood, dav začal šílet, vlajky vlát a Bastille dokázali roztančit prozatím největší dav na letošním festivalu, který se táhl až někde dozádu k občerstvení v ulici. Již od první chvíle se frontman Dan Smith snažil co nejvíce komunikovat s publikem, bubnoval, fotil, pokoušel se i o maďarštinu nebo zpíval ze zvukařské věže. Rozhodně je plusem, když si kapela udržuje kontakt s publikem, ale někdy je méně více a v tomto případě tomu tak rozhodně bylo. Zpěvák totiž často opakoval stále stejné fráze dokola a to především ke konci setu, kdy tomu bylo po každé skladbě, což už plynulost vystoupení trochu rušilo. Přesto jejich show rozhodně bavila a vše vyvrcholilo třešničkou Pompeii na konec.



Velice obtížnou pozici měl Manu Chao, kterému se unavené publikum rozeběhlo na všechny strany občerstvit ať už čistým alkoholem, koktejlem nebo obyčejnou vodou a u hlavního pódia se najednou rozevřela obrovská plocha pokrytá kelímky od piva. Při začátku dalšího vystoupení francouzských rodáků tak bylo u Main Stage o polovinu diváků méně. Ihned s prvními údery se ale začal dav valit zpěv a další multižánrovou show si nenechal ujít.

Na vedlejším stánku se ale začali připravovat britští alternativní rockeři Editors. Celý stan byl přeplněn k prasknutí a hned od úvodní No Harm hromadně aplaudoval po každé písni. Editors nabídli průřez celou tvorbou. Nechyběli singly z minulých desek jako Sugar, Formaldehyde nebo Papillon. Z loňské, velmi dobře přijaté desky In Dream se ukázali tři skladby. Hned první No Harm a také Out Of Nights. Pořádný kytarový nášup lidem chutnal a kapela jim na závěr naservírovala perfektní verzi Marching Orders, závěrečné, téměř osmiminutové skladby také z alba In Dream. Editors předvedli precizní výkon a výbornou souhru, za kterou jim poté natěšené publikum hlasitě poděkovalo.



Fotografie pořidil tým ©RockstarPhotographers