Portless se vrátili ke svým hudebním kořenům

Po rozkolu v Support Lesbiens vsadily obě nově vzniklé party na tvrdší sound a vrátily se ke svým hudebním kořenům, na nichž v devadesátých letech vyrostly. Portless si k tomu nyní dokonce přizvali hostujícího rapera Henryho D a jejich vzájemná symbióza má koule. Kombinace rapování s melodickým zpěvem Kryštofa Michala či agresivní kytarou René Rypara drží kupodivu pohromadě. Chvíli je tvrdá, až nekompromisní, aby vzápětí vygradovala ve výrazném melodickém refrénu.

Celé to pak působí současně, přestože jde o recept, který opanoval českou klubovou scénu před více než dvaceti lety. Možná proto, že jsou tu stále ještě cítit hudební otisky nejúspěšnějšího období zbytku Support Lesbiens. Například ve skladbách Hating, Check My Sound nebo Casio, která je jednoznačně mým favoritem.



Naživo budou tyto písně jistě fungovat skvěle. Roztrhaný pop rockový kabát byl ale především vyspraven mnohem hrubšími záplatami (Jump nebo Strip Me). Škoda jen, že byl v závěru ušpiněn vcelku nezáživným tanečním remixem Five Dead Dogs z televizního seriálu Pět mrtvých psů, který si mohla kapela klidně odpustit. Z koncepce alba totiž výrazně vybočuje. I tak lze druhou studiovou desku Portless Back považovat na české hudební scéně za příjemné překvapení, která může leckomu nalít novou krev do žil. A to už za poslech stojí.
Autor recenze: Roman Zahrádka