Patnáctý ročník Sázavafestu za námi. Wohnouti i pořadatelé jsou spokojeni.

Letní festivaly se pomalým krokem blíží ke svému konci, který na ně čeká na konci léta. My jsme se s Hudebníknihovnou přijeli podívat na třídenní hudební akci zvanou Sázavafest, která se konala ve Světlé nad Sázavou. Program nevypadal vůbec špatně, tak proč vlastně takové místo nenavštívit?

Festival začal už ve čtvrtek 30. července, kdy se na dvou pódiích nazvaných Očko a Muzikus Unplugged stage vystřídalo více než patnáct kapel a návštěvníci si tak mohli vychutnat skupinu Ultima, Jelen, Vladimíra Mišíka, Keks anebo UDG, kteří svoje vystoupení zase dokázali výborně oživit. Popravdě ji tak trochu oživoval bubeník Tomáš Staněk, který v dámské noční košili a s chutí skákal do publika. Na každém festivalu bývá někdo, kdo vyniká z davu. Tentokrát se své role zmocnila parta asi patnácti mladíků, oblečených do modrobílých pruhovaných triček, kdy jim hlavy zdobila bílá čepička. Tahle parta nechyběla snad na žádném z koncertů a toho si všimli i UDG, kteří tuto výraznou skupinku pozvali za nimi na pódium, aby si dohromady odzpívali jednu z jejich písní.

Leoš Mareš, Michal Hrůza anebo Atmo Music

Když se začalo schylovat k večeru, své brány otevřel takzvaný White House, kde se od půlnoci představil známý moderátor českého rádia Leoš Mareš, kde mu patřila role Dj. Abych se přiznala, nevěděla jsem, co od jeho vystoupení očekávat, ale nakonec jsem byla příjemně překvapená a jeho Djské nadání nenechalo v obrovském nafukovacím stanu ani jednu nohu klidnou.

Druhý den, tedy v pátek, už byl program o něco chytlavější. Otevřely se také další dvě stage – Xanadu Stage a Rock’n More Stage. Dohromady tedy „jely" čtyři podia. Klobouk dolů před Atmo Music. Tahle banda měla pod podiem výbornou základnu fanoušků, přičemž kdo tuto sestavu neznal, brzy jim přišel na chuť. Zazněly známé singly, jako jsou Polety, Andělé, Ráno anebo Fáma. Dalším účinkujícím na Óčko stage byl známý český zpěvák, kterému osud zamíchal minulý rok s kartami - Michal Hrůza. Po hrozivém úrazu se ale zpěvák poměrně vzpamatoval a své vystoupení okořenil vtípky nebo radostnými příběhy. Určitě palec nahoru za to, s jakou vervou se zvládl postavit zpět na podium a znovu zpívat pro své fanoušky.

Večerní dění ovládli Škwoři a Mig 21

V převážně českém obsazení kapel jsem našla skulinku ze zahraničí, a to rovnou ze Švýcarska. Banda zvaná Sinplus byla dobrou volbou, protože jsem dodnes toto duo bratrů neznala. Jejich alternativní rock se snadno vrýval pod kůži a dodával lidem u podia energii. Na stejném místě se také ukázala mladá zpěvačka EwaFarna. Ačkoliv jsem zaslechla v davu názory, že se jí koncert nepovedl a byl tak trochu utahaný, tak jsem si ho dokázala užít i přesto, že tuto umělkyni neposlouchám a její jméno zaslechnu pouze od mladší sestřenice. Leporelo, Měls mě vůbec rád, Ticho anebo Boží mlejny melou jsou poměrně známé singly, které Ewa do svého pátečního vystoupení zařadila. Musím uznat, že její show na podiu byla výborná a zpěvačka místy připomínala spíš energickou bombu. A protože je Sázavafest spíše multižánrový, dojel se na místo podívat i Rytmus. Zase ale se zpožděním, tak už to u něj prostě chodí.

S blížícím se večerem se schylovalo k show Škworů. V davu se šeptalo, že to bude výjimečné představení a znáte to, na každém šprochu pravdy trochu. Rockeři potěšili mé srdce finálovou písní Sraž nás na kolena. Jak už to ale bývá, nic nemůže být dokonalé a já musím maličko zkritizovat TataBojs. Jejich vystoupení nebylo nijak originální, spíš mírně pochmurné, akustické. Nicméně celou akci zachránil Macháček z Mig21, který si své singly společně s publikem vyloženě užíval, tančil šílené kreace a také u svého mikrofonu sbíral dámské spodní prádlo.

Poslední sobotní festivalový den začínal poklidnou hudbou SabinyKřovákové, Elis anebo Kamily Hübsch. Perfektní byla také banda TH!S, ve které je tváří kapely Vojta Kotek, který poměrně slibně válel na kytaru. Vypsaná Fixa rozproudila dav Antidepresivní rybičkou, 1982 a dalšími oblíbenými „fixáckými" skladbami. A aby se publikum nenudilo, připravil si pro ně Márdi malé překvapení a k mikrofonu pustil zpěváka z Wohnoutů MatějeHomolu, kteří společně odehráli jeden singl. Matěje jsme si později odchytili a zeptali jsme se ho, jak je vůbec s atmosférou festivalu spokojený. „Je to dobrej areál, hlavně to tady známe, protože jsme tady hráli už dvakrát. Jinak s Vypsanou Fixou nehrajeme tak úplně často, ale měli jsme spoustu dvojkoncertů, dokonce jednu menší šňůru a teďka bude jedna větší šňůra. Každopádně je to kapela číslo jedna, protože to jsou esa na český scéně. No a s takovýma my rádi spolupracujeme, takže jsme hrozně rádi, že se to povedlo." Kapela Wohnout má mnoho známých singlů, kromě Svazu českých bohémů také například Vojáka. „Skladba Voják je spíš odkaz na mého bratra, protože my tu tvorbu máme rozdělenou a neskládáme tak úplně společně".

"Všechno se od roku 1996 mění," říká Homola

Hudební knihovna: Mohou se fanoušci těšit na zbrusu nový singl, popřípadě pracujete už na novém albu?

Matěj Homola:Příští rok slavíme dvacet let, takže spíš se budeme věnovat oslavě tohohle výročí. Pro nás je stále aktuální deska Laskonky a Kremrole, která vyšla před rokem a my jakoby vydáváme ve dvou až tříletém rozpětí ty naše nový desky. Takže si myslím, že na podzim začneme pomalu pracovat na nějakým materiálu na další desku, která vyjde třeba za dva roky.

Hudební knihovna: Hrajete už od roku 1996, změnilo se něco za tu dobu, kdy jste začínali?

Matěj Homola:Jestli se něco za dobu, kdy hrajeme změnilo? Jasně, celá scéna se mění. To prostředí od roku 1996, kdy jsme začínali, se mění. Jinak to vypadalo předtím, jinak to vypadá dnes. Samozřejmě festivaly v roce 1996 vypadaly jinak, než vypadají teď. To byly takzvaně v plenkách a bylo jich málo."

Organizace festivalu probíhala také téměř hladce. O novináře nebylo postaráno špatně, ale pokud bych mohla mít výtku, pak by se týkala security, kteří byli minimálně informováni o dění v areálu, nehleděli na barvy pásek, které jsme nosili jako účastníci na zápěstí a od toho se také odvíjely kontroly batohů a tašek. Vládlo zde také zajímavé pravidlo nevynášení kelímků s pivem ven (ani s malou troškou piva) z areálu do stanového městečka, kde byla většina lidí ubytována. Pochopili bychom, kdyby to fungovalo naopak, ale ve stanovém městečku bylo pivo (donesené z areálu) prostě zakázané. Z toho důvodu se před vstupem ke stanům tvořily obrovské fronty a lidé dopíjeli zbytky, aby se vůbec z festival parku dostali ven. Atmosféra i celé zámecké prostředí ale bylo udržované a na pohled opravdu pěkné. Postaráno bylo i o nejmladší návštěvníky. Pro ně byl připravený areál nazvaný Family Zone, kde se mohli všichni, bez omezení bavit, fotit a užívat si sluníčka.

„Já myslím, že to je slyšet, že je atmosféra úžasná. Máme hodně lidí, ani jsme to nečekali. Až nás to trochu vyděsilo. Očekávali jsme lidí méně, takže jsme museli posílit i služby a všechno vlastně zkorigovat na tak velké množství lidí," uvedla Eva Teclová z pořadatelského týmu Sázavafestu.

Jednou z otázek bylo také to, zda neplánují do budoucna vyměnit plastové kelímky za ty jednotné, umělohmotné, se kterými se setkávám na větších festivalech, především z toho důvodu, aby se na zemi nehromadil odpad.

„Jelikož má teď Sázavafet nového pořadatele, tak my máme znovu takzvaný nultý ročník, i když slavíme patnáct let a je to dobré v tom, že se nám znovu ukáže, co posílit a co zlepšit. A my hodně dbáme na kvalitu, na služby, takže se snažíme, aby byl festival přípustný i ekologicky, protože Sázavafest je úžasný v tom, že má moc krásné prostředí,"

Setkáváte se s kritikou od návštěvníků, popřípadě berete si ji k srdci?

„Určitě, já tu často chodím mezi lidi a jsem šťastná a derou se mi slzy do očí, když mi řeknou „to byla pecka letos" a chodí a plácají mě přes ramena. Tak z toho mám husí kůži, je to úžasný. Jen jsme ještě teda nezažili takovou zimu večer." uzavírá Teclová.

Spolupracoval Lukáš Křemen