Mandrage na divadelních prknech zahráli skvělé siluety

Je dobře, že se české kapely občas pokoušejí své koncerty osvěžit a okysličí je vydatnou dávkou pěkně nasycených bublinek. Na novou limonádu to nestačí, avšak fanoušky potěší a navíc ukáže, zdali skupina má na to, aby aspoň trochu povylezla ze své škatulky. Populární Mandrage představují svou historii akusticky a navrch k tomu ještě v divadelním kabátě. Nudit se nebudete.

Pepa Bolan sice prohlásil, že běžná vystoupení má raději, ovšem na pražském koncertě Mandrage v divadle Hybernia to vypadalo, že muzikanti se náramně baví. Nebývá ostatně zvykem, aby místo přídavku pozvali diváky na pódium, rozdávali jim občerstvení a halekali s nimi za klavírního doprovodu kusy provařené od táboráku.

Nebo: nástroje si na začátku kluci nechali podat přímo z hlediště. Souviselo to s dramaturgií celého večera, který v duchu názvu turné O(d) začátku odstartoval filmovým záznamem úplně první produkce Mandrage před čtrnácti lety. Na úsporně pojatém jevišti se postupně objevili jednotliví hudebníci a také následující songy byly vzpomínkou na poppunkové období plzeňské kapely.

Mandrage dělají divadlo a jde jim to od pusy

Jak se pomyslná časová osa odvíjela a směřovala k Jejich krevní skupině, začaly se do varu dostávat i děti, tvořící významnou část obecenstva. Možná i starostlivost Mandrage o to, aby se jejich nejvěrnější příznivci dostali včas do hajan, bylo důvodem brzkého začátku celé akce.

Největší hity kapely Františkovy Lázně, Hledá se žena a zvláště Šrouby a matice rámovaly houfy mobilů nad hlavami diváků. Nebo spíše divaček, ty měly skutečně drtivou převahu v poli. Jo, nálada byla fajnová, kluci v pauzách bavili vtipnými hláškami a díky slušnému nazvučení akustika bohatě vynahradila elektriku.

Bolanoviny a jiná švanda

Došlo i na řadu legrácek a překvápek. Příjemným osvěžením byl Xindl X se svou kytarou, promenáda bubeníka Matese mezi diváky a zvláště Víťův povedený taneček. To už bylo v době, kdy o původní prázdnotě jeviště nemohla být řeč. Zaplnilo ho nejen všech pět Mandrážníků se svými inštrumenty, ale také dvě vokalistky, miniaturní filharmónie v podobě dechového tria a smyčcového kvarteta Aristo i řada dalších módních doplňků.

Jedinou kaňkou večera se tak stal tyjátr v provedení Tomáše Kluse, který předvedl, že jeho pád na úplné dno uměleckého bahna bohužel stále ještě neskončil. Mandrage naopak dokázali, že už povyrostli ze svých pubertálních kalhot, a že k prdění ve vaně dokážou přidat také celkem kultivovanou zábavu pro celou rodinu.

TIP: Nezapomeňte si přečíst také recenzi nejnovějšího alba skupiny Mandrage s ladným názvem Siluety.