Krausberry oživili páteční Vagon hanspaulským blues

Pražský klub Vagón na Národní třídě má trvale nabitý program převážně rockového charakteru. Jednou ze stálic české hudební scény, která se zde občas zastaví, jsou Krausberry. Předvíkendový večer přímo vybízel strávit ho v příjemném prostředí a za poslechu dobré muziky a že to tentokrát dopadne na výbornou, slibovala velmi dobrá nálada Martina Krause posedávajícího před koncertem v klubu.

Krausberry představili i nové album

Pokud hrají Krausberry, jezdí se na ně zásadně metrem a to přes stanici Můstek. Jedině tak se lze správně naladit a uvědomit si, že ,,Ještě včera jsem ho měla v ústech..." O tom však ještě řeč bude. Každopádně posluchači si klasické hity skupiny žádají a ta jim je nemůže odpustit. Proto musejí zaznít Na větvi (tou se začínalo, protože ,,Je to přeci chlupatý..." ) Starý časy (když tuto píseň kdysi Krausberry tvořili, asi těžko domýšleli, jak zásadní význam bude mít třeba v roce 2022) Ptáci, Peníze a Do nebe. Ovšem pánové se ještě osmělili a dovolili si představit několik písní z připravovaného alba. Byť se Martin omlouval, že bude publikum nudit, nestalo se tak. Nové písně jsou přesně v duchu dřívější tvorby Krausberry, nejprogresivnější se ukázal skladatelský příspěvek bubeníka Štěpána Smetáčka. Rozhodně se však nikdo nemohl nudit nad skvěle napsanými texty.

Jak potrestat drzou fanynku? Hudbou!

Tři kytary mají ideální šanci se prosadit v jinak celkově střídmých kompozicích a to si občas Martin bere do rukou akustiku (s překvapivým výrazem: ,,Hle, ono to hraje.") Samozřejmě, že nemohla chybět Vlakem na Kolín, Na hrad a Můstek. Tady dostala příležitost ,,drzá" fanynka a po výzvě ,,Pojď si to zkusit" musela celému klubu u mikrofonu přiznat: „Ještě včera jsem ho měla v ústech." Nálada v klubu se blížila extázi a i Martin si to užíval čím dál víc (zvlášť, když se slečně jejími pohyby čím dál více rozepínala košile, až musel zasáhnout a uvést její rozparek na patřičnou míru slušnosti).

,,Dědkům" (výraz Martina pro jeho družinu) to šlape náramně a to zvlášť, když jim v tom pomáhá ,,jejich Štěpán", který nejen věkem z kapely tak nějak vyčuhuje. Schopnost značky Krausberry rozdávat hudbou radost funguje na sto procent, o čemž svědčí i věkově různorodé publikum, které na ni chodí. A k tomu všemu je potřeba dodat pěvecký výraz Martina Krause, jenž stále zpívá, jak ,, za starejch časů" A tak díky moc za to, že platinový můstek je stále na svém místě.

Foto: Jana Kleinbauerová