„Dřív to padalo samo, teď to musím vypotit,“ říká ke skládání Martin Kraus.

Dvoje květnové narozeniny. Jedny skoro kulaté (31 let kapely Krausberry) a druhé úplně kulaté (šedesátiny jejich frontmana Martina Krause) jsou důvody k vydání kompilace s názvem 2CD Krausberry: 31 nejlepších kousků pro 31 kapelových let! Nabízí nahrávky z let 1987 až 2007, na prvním albu se skupina pohybuje od Ohníčků po Můstek, na druhém od Emila k Nastydlé. Nejen o výběrovce si Hudební knihovna povídala s „českým Jaggerem", skladatelem, textařem a zpěvákem Martinem Krausem.    



Hudební knihovna: Z koncertů si vás pamatuji jako řádící uragán. Přichází s šedesátkou zklidnění?    
Martin Kraus: „Doufám, že moc ne, ale to musí posoudit jiní. Možná už bych neskočil z podia do kašny, jako kdysi v Mělníku. Ale možná, že ještě ano."
HK: Když jste před 31 lety Krausberry zakládal, napadlo vás, že budete hrát i po tolika letech? Že vám při vašem nasazení tak dlouho vydrží hlasivky?    
MK: „Nenapadlo mě to ani náhodou. Hlavně ale, když jste mladej chlápek, tak ani tak daleko nepřemýšlíte. A o hlasivkách už vůbec ne. Ale je to pořád dobrý, lepší než sedět na lavičce před útulkem pro starý dědky."



HK: Začínal jste v Bluesberry. Proč vás z nich před 31 lety Introvič vyhodil? A jaké máte s Petarem vztahy dnes?    
MK: „Myslím, že jsem šel Intrákovi - majiteli Bluesberry - na nervy. Když nebudu skromnej, tak jsem měl na koncertech větší úspěch než on. Taky by mě to asi štvalo. Dnes jsem ale rád, že mě vyrazil, jinak bych se asi neodhodlal postavit vlastní kapelu. Nedávno jsme spolu byli na pivu, ukazoval mi svoje rentgeny a vyprávěl o nemocech. Určitě půjdeme zase."

HK: Je pro vás dnes těžší napsat písničku než třeba před dvaceti lety? Změnil se nějak zásadně váš přístup k tvorbě?   
MK: „Je to teď daleko složitější. Dřív to padalo samo, teď to musím vypotit. Taky mám větší autocenzuru, před lety mi bylo jedno, jestli riff patří do tóniny písničky. Teď už to bohužel poznám, a tak jsem méně odvážnej."
HK: Jak složité bylo na bestofku vybrat 31 písní? Jaké kritérium jste zvolil?    
MK: „Z každého období jsem vybral stejný počet písniček. Snad se to povedlo."



HK: Jsou šedesátiny důvodem ke slavení? Pokud ano, jak, kde a s kým jste slavil?    
MK: „Šedesátiny asi nejsou žádným zásadním důvodem k oslavám, nicméně jsem tak učinil poměrně rozmáchle. Bylo to moc pěkný, na venkově, asi padesát lidí, tři dny. Všem díky, že to se mnou vydrželi."