„Jednodušší je tvořit v emočním rozpoložení ve fázi down,“ tvrdí písničkář Guy Bennett.

Další posilou nezávislého labelu Tranzistor, který založil bubeník David Landštof, je v Praze žijící britský písničkář Guy Bennett. Muzikant, jenž se během svého působení v Londýně stal klíčovou postavou tamní hudební scény, kde vedl několik zdejších kapel ve všech významných bluesových klubech jako třeba  Blues Kitchen, Aint Nothing But The Blues Blues nebo Round Midnight Jazz and Blues Bar. Právě dokončuje nové album a chystá se na letní festivaly. Dost důvodů, aby Hudební knihovna Bennetta vyzpovídala.

Hudební knihovna: Jak jste se dostal ke spolupráci s labelem Tranzistor?
Guy Bennett: „S Davidem Landštofem jsem začal spolupracovat v září, jelikož ho má hudba oslovila. Společně pracujeme na nahrávce, která bude dokončena příští měsíc. David mě tehdy požádal, abychom s kapelou lidem v rámci Tranzistor revue ukázali, co děláme a abychom pak přes Tranzistor label vydali nové album. Od prvního okamžiku, kdy jsme se s Davidem potkali, mi bylo jasné, wau to je ono…Od září jsme nahráli s kapelou pět písniček, šlo to velice hladce, od začátků až po nahrávání ve studiu, po celou dobu nás to nesmírně bavilo. Teď se již blížíme k finiši."



HK: Čím je toto Vaše album příznačné?    
GB: „Je to trochu jako retro s velice moderním nádechem. Určitě soul či gospel, ale v moderním pojetí s texty o současném dění, zrcadlícím aktuální dobu. Každopádně je tam hodně starého soulu."
HK: Do jaké míry reflektuje Vaše tvorba Vaši osobní zkušenost?    
GB: Každá z písní vypovídá o tom, co se událo. Vloni jsem napsal zhruba 50 písní, všechny vypovídají o mých zážitcích a zkušenostech. Jednodušší je tvořit v emočním rozpoložení ve fázi „down", to rozhodně. Hodně dobrých věcí vzniká v období, když se moc nedaří, v období jisté frustrace, nezdarů…"

HK: Vnímáte anglické album v Čechách jako výhodu či naopak?    
GB: „Myslím, že by to mohlo být vnímáno jako výhoda, protože pro většinu mladých je angličtina samozřejmostí. Nevýhodou by bylo, kdybych to zpíval já v češtině, protože má čeština není dobrá."
HK: Cítíte rozdíl mezi českým a zahraničním publikem?    
GB: „Ano, dá se to tak říct. V Praze jsem měl například zkušenost, že třeba publikum nerado tleská, což mě udivuje, protože obecně mám velice pozitivní a intenzivní odezvu na mou hudbu a vím, že Češi jsou srdeční. Za hranicemi byli fanoušci často podstatně živelnější."

HK: Jaké jsou Vaše další plány po vydání alba?    
GB: „Ano, teď se primárně koncentruji na album, rád bych pak navázal vystoupením na festivalech, abychom dali o sobě víc vědět, dostali se víc mezi lidi, byli s nimi v intenzivnějším kontaktu, dostali se fanouškům víc do povědomí. Určitě se chceme pořád zdokonalovat a být ze dne na den lepší, chceme pořád koncertovat, prodávat alba, aby nás lidé rádi poslouchali a tu naši muziku měli rádi."



HK: Nehrajete mainstream. Nevnímáte to trošku jako handicap?    
GB: „Já mé muzice věřím, je to sice náročnější, ale já nepochybuju. Věřím, že hudba, kterou děláme od srdce, se dostane k těm správným lidem."
HK: Působil jste v Anglii. Jak se aklimatizujete na české prostředí?     
GB: „Šlo to celkem hladce. Předtím jsem vystupoval v Londýně, často i v různých klubech a zdejší hudební prostředí v této oblasti po roce 1989 mi přijde už hodně otevřené. Po měsíci v Praze jsem měl již stálé angažmá v několika klubech. Aktuálně nemám v úmyslu vracet se do Londýna, žil jsem tam 12 let a to stačilo. Chci zůstat v Praze. Hodně mladých hudebníků z Čech sice láká vize zahraničí, je tam i více možností, ale například britská hudební mentalita je vůči Čechům hodně uzavřená a tradiční. Myslím, že zdejší kapely by se měli soustředit na produkci doma a klidně třeba víc tvořit v češtině. Na druhou stranu angličtina je univerzální, tak proč ne…I když vlastně ve výsledku, těžko jednoznačně říct…"

HK: Některé kapely přes veškerou snahu moc neprorazí, některé sklízí úspěchy poměrně rychle. Čím si to vysvětlujete?    
GB: „Každý má zajisté svou cestu, která je specifická. Myslím, že to závisí i od toho, jaký je ten vnitřní motivátor. Když budete dělat muziku pro peníze, je to zrádné a bude tam cítit hodně komerční rovina. Když zapojíte více kreativity, to je dle mého názoru cesta, o kterou se i já snažím. Samozřejmě je nutná jistá vyváženost obou. Bez jistého existenčního zázemí samotná kreativita nestačí. V hudbě to není jen o tom, že je to sice svým způsobem práce, ale je to hlavně věc, kterou dělám od srdce a rád."