Hudební knihovna - www.hudebniknihovna.cz

Předčasný Halloween v MeetFactory: The 69 Eyes proměnili Prahu v temný rock’n’rollový rituál

REPORTÁŽ: Temná elegance - Isabel LaRosa v ROXY

KLIP: Elán přichází s novým singlem a míří do Edenu

NAŽIVO: Roztančení Ensiferum se vrací do klubu

REPORTÁŽ: Enter Shikari roztančili Roxy

Fit For A King: Chceme být jako Lamb of God

David Malý, 28. 12. 2025

Krátce po jejich premiérovém festivalovém vystoupení u nás jsem si v areálu Parku 360 popovídal s kapelou Fit For A King. Bavili jsme se nejen o vystoupení na Rock for People, ale zejména o desce „The Hell We Create" a chystané desce „Lonely God". Rozhovor proběhl v loňském roce a mnoho informací o nové desce zatím pánové sdělit nechtěli. Prozradili mi však, jaký vztah mají k instrumentálním a akustickým verzím metalových skladeb, jak přistupují k textům a z jakého hosta mají největší radost. Řešili jsme hudební vlivy a inspirace, a řeč byla i o tom, jak tráví volný čas na turné, přičemž se pánové rozpovídali o pozitivech a negativech konkrétních míst a o tom, jak také může vypadat výběr zastávek při plánovaném turné.

Rozhovor nabízíme i v angličtině.

Interview available also in English down below.

Hudební knihovna: Zdravím pánové a děkuji, že jste si udělali čas na rozhovor. Obzvlášť hned po koncertě. Show byla skvělá…

Ryan Kirby (zpěv): „Děkujeme."

Ryan „Tuck" O'Leary (baskytara, zpěv): „Jo, díky. Jsme rádi, že jsme tu."

Myslím, že přijetí od diváků bylo docela dobré. Lidé byli s vaším vystoupením moc spokojeni, co vy?

Ryan: „Já ano. Jsem moc šťastný. Je to poprvé, co tady hrajeme na festivalu."

Přesně tak. V Praze jste už hrál mnohokrát…

Daniel Gailey (kytara): „V Praze hrajeme hodně."

Tuck: „Naposledy jsme hráli v klubu Storm." (1. prosince 2023, pozn. red.)

Ryan: „Taky jsme tam hráli ve velkém sále s As I Lay Dying." (Fórum Karlín, 4. října 2019, pozn. red.)

Je to poprvé, co jste v Česku na festivalu. Tohle je multižánrový festival a myslím, že to hraje ve váš prospěch. Jsou tu fanoušci mnoha žánrů a vy také ve své hudbě mícháte spoustu různých stylů.

Ryan: „Jo. Máme tam rock, pop, metal…"

Myslím, že jste tu získali i nové fanoušky. Vaše poslední album „The Hell We Create" vyšlo už téměř před dvěma lety. Samozřejmě jste z něj hráli několik věcí, ale zahráli jste i nový singl „Keeping Seecrets". Jak si myslíte, že to album rezonovalo s fanoušky od vydání? Byli jste spokojeni s přijetím, které se mu dostalo?

Ryan: „Myslím, že si ho fanoušci opravdu užili. Naše největší turné, které jsme kdy absolvovali jako headliner, byly po vydání tohoto alba. Například turné The Hell We Create v Americe a Evropě byly obě opravdu, opravdu dobré. Takže přijetí bylo skvělé. Jsme s tím velmi spokojeni."

Taky jsem od některých novinářů četl, že desku uvádí jako jedno z nejlepších alb roku. Byli to lidé z Loudwire, myslím. Takže to musí být opravdu dobrý pocit…

Ryan: „To je. Opravdu je to skvělý pocit." (úsměv)

A je to také první album s Treyem za bicími…

Ryan: „Je to tak."

Takže, jak se… Jak jsi se, Treyi, začlenil do kapely během celého procesu nahrávání a psaní?

Trey Celaya (bicí): „Myslím, že to bylo docela bezproblémové. Víš co, začal jsem prostě hrát na bicí už když jsme psali a snažil jsem se to přizpůsobit sám sobě. Přidat tam trochu své osobnosti. Ale už jsem s nimi chvíli hrál, takže to byl docela plynulý přechod. Už jsem měl představu, jakou energii chci přidat."

Skvělé. Myslím, že to funguje docela dobře. Myslím, že jste loni zmínili, že s vydáváním alb možná trochu zpomalíte. Tlačil vás někdo k psaní hudby, se kterou jste nebyli spokojení?

Tuck: „Ne, myslím, že jsme prostě… Byli jsme tak spokojení s tím, že každé dva roky vydáme novou desku, a pak jsme si řekli: ‚Víš co? Možná bychom měli počkat tři roky a dát si na psaní čas.‘ Abychom mohli vydat pár singlů a pořádně prozkoumat naše možnosti. Protože když děláš singl, není na tebe takový tlak, aby zněl určitým způsobem. Můžeš zkusit jiný zvuk a když se to lidem nebude líbit, tak prostě zkusíš zase jiný zvuk."

Ryan: „Do studia jdeme s největším množstvím demo nahrávek, co jsme kdy měli. Je to dobrý pocit, že tentokrát do toho jdeme velmi, velmi připraveni. Takže jsme z toho nadšení."

Jasně. Není důvod se do toho vrhnout příliš rychle. Chceš se ujistit, že to pro vás dopadne dobře.

Ryan: „Nová deska vyjde příští rok, ale je to stoprocentně naše rozhodnutí. Protože našemu labelu je to jedno. Dokud tvoříme muziku, nenutí nás vydávat desky."

Myslím, že by do toho ani nemohli mluvit, ne? Že by vám neřekli, že musíte natočit album hned teď.

Ryan: „Ne, to by neřekli. Možná, že kdybychom čekali pět nebo šest let, mohli by říct: ‚Dobře, chlapi, kde je ta nová deska‘?" (smích)

Tuck: „Už nám věří dost na to, aby věděli, že tohle neuděláme."

Ryan: „A taky vědí, že píšeme. Myslím, že kdybychom nic nepsali, mohli by říct: ‚Chlapi, musíte napsat nějakou hudbu.‘ Nemohli bychom říct: ‚Ne, prostě budeme jen koncertovat‘." (úsměv)

Myslím, že by to měla být kombinace obojího, že?

Ryan: „Určitě."

Vaše poslední album ještě není tak staré. Už není tak běžné vydávat alba každé dva roky. Myslím, že se ta prodleva mezi deskami zvětšuje.

Ryan: „Taky si to myslím. Vychází více singlů, ale méně alb."

Na poslední desce „The Hell We Create" jste měli Jonathana Vigila z The Ghost Inside (skladba „Times Like These", pozn. red.). Jak k této spolupráci došlo?

Ryan: „Vždycky jsme milovali The Ghost Inside. Dokonce i tehdy, když ještě hráli u Mediaskare Records (První dvě alba v letech 2008 a 2010, pozn. red.). Upřímně řečeno, tehdy jsme ho ještě ani neoslovovali jako kamaráda. Moc jsme ho neznali. Milovali jsme jen jeho zpěv. A teď jsme se s ním setkali a stali se přáteli díky jeho účasti na naší desce. Chtěli jsme ho na albu jako vyjádření našeho obdivu k jeho zpěvu a k tomu, co hudebně dokázal. Poznali jsme ho víc a od té doby jsme se s kluky z The Ghost Inside spřátelili. Myslím, že Tuck a jejich kytarista už byli kámoši."

Tuck: „S Chrisem, jo. Kytarista Chris Davis je můj kamarád a když jsme se bavili o tom, kdo by byl v té písni skvělý, objevilo se Jonovo jméno. Napsal jsem Chrisovi a zeptal se ho, jestli by měl zájem, a Jonathan byl moc milý. Je mi ctí, že ho v té písni máme. Je to absolutní legenda. Milujeme The Ghost Inside. Myslím, že už z dávných časů, když hostoval u Straight from the Path (album „Make Your Own History" z roku 2009, píseň „Nigeria", pozn. red.). To byla jedna z nejlepších hostovaček. Jo, prostě jsem velký fanoušek. Miluji ho."

Úžasné. Je to velké jméno a jeho zpěv je skvělý. Trochu jiný než tvůj, Ryane…

Ryan: „Přesně tak. Je snadné tam slyšet ten rozdíl."

Teď se chci zeptat na texty na desce „The Hell We Create". Protože vím, že jsi dříve hodně mluvil o sociálních problémech, zdravotních potížích a podobných věcech. Myslím, že název alba s tím tak trochu koreluje…

Ryan: „Přesně tak."

Řekl bys, že tématika textů je motivační? Ve smyslu: ‚Tohle jsme udělali, tak teď to pojďme společně napravit‘?

Ryan: „Řekl bych, že je to převážně osobní album. Jsou tam určité sociální aspekty a některé písně se toho trochu dotýkají, ale hodně z toho je o mém životě. S manželkou jsme si před pěti lety adoptovali děti a hodně z toho je o pekle, které vytvořili jejich biologičtí rodiče. Je to o všech těch hrozných věcech, za které jsme v životě zodpovědní. Často se stává, že si vytváříme vlastní pekla a někdy to vytváří peklo i pro ostatní lidi. Například závislost, v případě jejich rodičů alkoholismus, neovlivňuje jen je samotné, ale ovlivňuje to spoustu lidí kolem nich. Tvá rozhodnutí můžou vytvářet problémy i pro ostatní lidi."

To je určitě pravda. Pojďme se přesunout k trochu veselejším tématům. V roce 2021 jste vydali píseň „Breaking the Mirror" z alba „The Path" v akustické verzi. Z „The Hell We Create" nebyly žádné písně takto předělané. Byl to jen jednorázový experiment, abyste to zkusili a zjistili, jak to dopadne?

Ryan: „Z části ano. Myslím, že bychom to pořád ještě mohli udělat i z této desky. Přemýšleli jsme o tom, že v budoucnu vydáme EP s nějakými akustickými nebo jinak interpretovanými písněmi. Mohlo by z toho něco být… Protože po tomto turné budeme mít trochu volna."

Tuck: „Myslím, že taková možnost je vždy. Pokud máte písně, kterým se daří. Naštěstí jsme kapela, která může spoustu nahrávacích věcí dělat z domova. Takže si myslím, že pokud nic jiného nevymyslíme, můžeme to prostě vytvořit a pokud z toho něco bude, tak super. Dokážu si to představit."

Ryan: „Vždycky jsme si říkali, že by bylo fajn udělat akustické nebo jinak přepracované EP nebo album. Ať už by k tomu došlo kdykoliv. Až budeme mít čas. Se všemi těmi koncerty jsme veškerý volný čas, který jsme na psaní měli, věnovali psaní nového materiálu."

Tuck: „Protože abych byl upřímný, když děláme ty jemnější věci, když je chceme dělat, jde nám to docela snadno. Jsme v psaní těch jemnějších věcí a podobných momentů opravdu dobří, ale můžeš to udělat jen s určitými písněmi. Nemůžeš udělat jemnější verzi songů „God of Fire" nebo „Vendetta". A potom, písně jako „Keeping Secrets" jsou už v původní verzi velmi zpěvné. Nevím, jestli by se akustická verze hodila, ale možná ano? Možná to jednou zvážíme."

V poslední době si všímám, že spousta kapel nahrává plně instrumentální verze jejich desek. Udělali to Northlane, udělali to Polaris. Když jsou písně bez vokálů a jsou tam jen bicí a kytary, ukazuje to hudební dovednosti těch muzikantů. Protože vokály obvykle okamžitě ukradnou posluchačovu pozornost a nemusí být slyšet všechno, co tam je. Uvažovali jste o tom někdy? Možná ne o předělání kompletního alba, ale o instrumentální verzi některých vašich písní?

Tuck: „Uvidíme. Myslím, že velká část naší hudby je hodně vokálně orientovaná. Nevím… Nechci snižovat naše instrumentální dovednosti, ale když to srovnáš s Polaris nebo třeba s Like Moths To Flames, kteří to také udělali... Stejně jako tyto, existuje spousta různých kapel, které vždy byly trochu více kytarově orientované. Nevím, jestli by to měl být náš záměr hlavně proto, že naše kapela je tak vokálně orientovaná. Osobně si nejsem jistý, jestli by to našim písním něco dodalo."

Ryan: „Bylo by snadné takové album vydat." (úsměv)

Tuck: „Bylo by snadné to vydat, ale nejsem o tom přesvědčen. Možná se o tom někdy budeme bavit, ale není to na prvním místě našich priorit, chápeš?"

Jo, samozřejmě. Je to jen něco, co se v poslední době u metalových kapel děje poměrně často. Samozřejmě to neznamená, že by to fungovalo pro každého.

Ryan: „Přesně tak."

Tuck: „Jasně."

Stali jste se jednou z nejvýznamnějších deathcorových kapel. Jak vnímáte svůj hudební vývoj od vašich prvních desek až po současnou tvorbu? Vidíte v tom velký rozdíl?

Tuck: „Rozhodně. S každým albem samozřejmě doufáte v další vývoj vaší kapely a myslím, že jsme měli velké štěstí, že jsme od návratu k hudbě po tom covidovém období zaznamenali s naší kapelou velký růst. Máme pocit, že jsme napsali opravdu upřímnou, láskyplnou a poctivou hudbu, která naštěstí rezonovala s mnoha našimi fanoušky. Jo, myslím, že se naše hudba v průběhu let hodně posunula. Každé album bylo jiné. V průběhu let jsme prošli mnoha změnami v tom, jak chceme k naší hudbě přistupovat, ale to by mělo být přirozené. Stejně, jako když sledujete jakoukoli jinou skvělou kapelu, jako je například Bring Me The Horizon nebo někdo takový. Necítím se každý den stejně po dobu deseti let, rozumíš? Takže, sledovat vývoj kapely v tomto směru bylo velmi příjemné."i

Samozřejmě souhlasím, že by to mělo být přirozené a dává smysl, že se jako kapela chcete rozvíjet a objevovat další možnosti.

Tuck: „Přesně tak."

Jelikož jsme zmínili pár kapel, které skupiny byste řekli, že pro vás byly inspirací, když jste s hudbou začínali?

Tuck: „Myslím, že pro náš zvuk jsou nejrelevantnější kapely jako Impending Doom, As I Lay Dying, Killswitch Engage. Whitechapel byli opravdu velkou kapelou pro inspiraci…"

Ryan: „Možná trochu Parkway Drive…"

Daniel: „Pro mě tam jsou Underoath."

Ryan: „Slyšíte tam hodně deathcoru, hodně metalcoru a zpívaných věcí, protože miluji A Day To Remember a spoustu pop-punkových věcí. Třeba Sum 41 a tak."

Trey: „V našem rozhovoru, který jsme s Tuckem dělali před chvíli, jsme říkali, že tuto hudbu posloucháme už asi 20, 25 let. Dá se z ní hodně získat."

Ryan: „Stále to rezonuje a i když je poslouchám už 20 let, mám pocit, že jsme jako Lamb of God nebo někdo podobný. I když, to by byla kapela, kterou bychom zmínili na otázku: ‚Kým jste chtěli být před dvaceti lety?‘ Lamb of God! Ale i teď, když jsem starší, chci být jako Lamb of God! (smích). Myslím, že takové věci jsou pro nás stále velmi silné a rezonují."

Jasně, je spousta různých věcí, které si člověk z hudby může vzít. Díky. Když jste na turné a cestujete, jak obvykle zabíjíte čas, když máte chvilku pro sebe?

Ryan: „V USA je to o něco jednodušší. Protože ten časový posun tady trochu ztěžuje ten proces zvyknutí si na zaběhnutou rutinu v prvním týdnu nebo dvou. Ale řekl bych, že obzvlášť tenhle chlápek tady (ukazuje na Tucka, pozn. red.) miluje psaní vzadu v autobuse. Vždycky si najde čas na nějakou kreativní činnost. Vím, že Dan v úvodu tohoto turné měl zapnutý program a dělal hudbu. Ani nemusí vytahovat kompletní rozhraní a počítač. Myslím, že existují způsoby, jak zůstat kreativní ve volném čase i na turné. Nejen tady v Evropě. Také v Austrálii a jinde. První týden nebo týden a půl se prostě jen snažíš nebýt unavený." (smích)

Tuck: „Snažíme se na to přijít. Nespat tolik přes den. Je to rozhodně něco, co si musíte nějak nastavit. Jen se snažíme tady nějak přežít a spát normálně." (smích)

Snažíte se projít po městě, ve kterém hrajete?

Tuck: „Jo, určitě. Hodně jsme toho prošli. Včera jsme byli v Mnichově a flákali jsme se s kluky z Crystal Lake. Jsou to naši dobří přátelé. Mohli jsme se jen tak procházet po městě. Určitě si vždy uděláme čas na poznávání Evropy. Byli jsme tu už několikrát a pořád milujeme tu kulturu tady a možnost objevovat města. Jo, je to skvělé."

Ryan: „A nepřeháníme, když říkáme, že Praha je jedno z našich nejoblíbenějších měst, které na turné navštěvujeme."

Tuck: „Je úžasné, jo."

Víš, to tady slyším od každé kapely. (smích)

Tuck: „Jo, je mi to jasný. Ale je to úžasné město."

Pak si říkám, jestli to zní nacvičeně a je to něco, co kapely říkají každý den nebo jestli to zní upřímně. (úsměv)

Ryan: „Ne, není. Řekl jsem manželce, že bychom měli jet na dovolenou do Prahy."

Tuck: „Určitě bych sem jel na dovolenou. To je další otázka, která tady dnes padla. Myslím, že jsme docela upřímní ohledně míst, která se nám opravdu líbí a která ne. A ne vždy to závisí na tom, jestli se koncert povede nebo ne. Varšava v Polsku je skvělým příkladem. Koncerty tam…"

Ryan: „Nejsou tak velké."

Tuck: „Nejsou, ale pořád jsou docela zábavné. Město mě ale vůbec nezajímá, víš co tím myslím? Zatímco v Praze se vždy budeme snažit vyrazit ven, projít se, podívat se na hodiny… Jsme turisté."

Ryan: „Totéž platí pro Ameriku. Jsou tam města, která jsou prostě… eh. Raleigh v Severní Karolíně. Samotné město mě vůbec nezajímá, ale koncerty tam jsou neuvěřitelné. Úžasné. Takže, Praha jako město je fantastická. Koncerty jsou také výborné, takže je to dobrá kombinace."

V průběhu let máte na mapě místa, o kterých víte, že to bude stát za to, tak či onak. Je dobré si je pamatovat. (úsměv)

Ryan: „Jsou města, kde víte, že koncert nebude dobrý, ale město je skvělé. Nebudu už žádné vyjmenovávat…" (smích)

Proč byste hráli ve městě, kde víte, že koncert nebude dobrý? (úsměv)

Ryan: „Kvůli tomu městu." (úsměv)

Tuck: „Jo."

Ryan: „Někdy je to spíš… Víš co, tak já to řeknu. Koncerty v Itálii jsou mnohem menší než spousta jiných. To neznamená, že lidé tam nejsou pro tu hudbu tak nadšení. Koncerty tam nejsou nikdy tak velké, v porovnání s ostatními."

Tuck: „Je to tak, jak to je."

Ryan: „Ale ta města? Na tomto turné jedeme do Říma. To město je úžasné. Takže, nechceš Itálii vynechat, protože v Itálii je spousta skvělých míst."

Skvělé. Děkuji. Takže, jaké jsou teď plány pro Fit For A King? Dokončíte letní sezónu a budete pokračovat v práci na novém albu?

Ryan: „Dorazíme domů a… vlastně se ani nedostaneme domů. Jedeme rovnou z tohoto letního turné na turné po Americe s I Prevail a Halestorm."

Tuck: „Do Raleighu v Severní Karolíně." (smích)

Ryan: „Jo, do Raleighu v Severní Karolíně. To je naše první show (smích). Do konce tohoto roku půjdeme do studia, v říjnu hrajeme v Mexico City, v září hrajeme na festivalu Louder Than Life v Americe. Pak přijedeme v lednu a únoru zpátky do Evropy, což ještě nemůžeme říct, ale oznámíme, co to bude. Musíme dokončit všechny tyto festivaly a pak to můžeme oznámit." (Šlo o turné k nové desce „Lonely God" s Brand Of Sacrifice a Motionless In White, pozn. red.)

Tuck: „Je to velké turné, jsme z něj velmi nadšení. V podstatě dokončujeme léto a pak se budeme po zbytek roku soustředit na nahrávání nové desky, na kterou se velmi těšíme."

Máte konkrétní termín, kdy nová deska vyjde?

Ryan: „Pravděpodobně. Nějaký plán máme."

Tuck: „Jo. Možná na jaře. To je náš cíl."

Skvělé, to je brzy. Máte pro něj název?

Ryan: „Máme. Ale nic oficiálního."

Tuck: „Jo, nic definitivního. Máme něco, co se nám líbí, víš co. Ještě to nejsme připraveni oznámit."

Super. Moc vám děkuji za váš čas. Užijte si své nadcházející koncerty a budeme se těšit na nové album a vaši další návštěvu.

Tuck: „Díky, vážíme si toho."

Ryan: „Díky chlape."

Fit For A King vydali 1. srpna 2025 velmi ceněné album „Lonely God", kterému v červnu předcházelo EP „Begin The Sacrifice". Kapela letos dvakrát vystoupila v České republice, nejprve v pražském Sasazu 27. ledna a poté i v létě na festivalu Brutal Assault. Vrátí se k nám i v roce 2026. Vystoupí v Praze v klubu Roxy 6. dubna.

Úvodní fotografie pochází z oficiálního Facebook profilu skupiny Fit For A King.

ENGLISH

Shortly after their first festival performance in our country, I talked to the band Fit For A King in the Park 360 area. We talked not only about the performance at Rock for People, but especially about the album „The Hell We Create" and the upcoming album „Lonely God". The interview took place in 2024 and the guys didn't want to share much information about the new one yet. However, they told me about their relationship with instrumental and acoustic versions of metal songs, how they approach lyrics and which guest they are most happy with. We discussed musical influences and inspirations, and we also talked about how they spend their free time on tour, They talked about the positives and negatives of specific places and what the choice of stops on a planned tour might look like.

Hudební Knihovna: Hello guys and thank you very much for taking the time to talk, especially after the show. The show was amazing…

Ryan Kirby (vocals): „Thank you."

Ryan „Tuck" O'Leary (bass guitar, vocals): „Yeah, thank you. Happy to be here."

I think, the reception was pretty good. The people were very happy about your performance, were you?

Ryan: „I am. I'm very happy. It's our first time playing a festival here."

Exactly. You played in Prague many times already.

Daniel Gailey (guitar): „We play in Prague a lot."

Tuck: „Last time we played in a Storm club." (N.B.: December 1st, 2023)

Ryan: „We also played a big room there with As I Lay Dying." (N.B.: Forum Karlín on Oct 4th 2019)

This is the first time you are at a festival in this country and this is a multi-genre festival, which works well in your favor, I think. Because you have fans of many genres here and you're also mixing a lot of genres in your music.

Ryan: „Yeah. We have rock, pop, metal…"

I think, you got some new fans here. Your last album „The Hell We Create” was released already nearly two years ago. You obviously played some songs from that album as well as the new single „Keeping Seecrets”. How do you think the album resonated with the fans since the release? Were you happy with the reception you got for it?

Ryan: „I think fans have really enjoyed it. Our biggest tours we’ve ever done headlining have been after that album came out. Like The Hell We Create Tours in America and Europe were both really, really good. So, the reception has been great. We’ve been really happy with it."

I also read that some people say it was one of the best albums of the year. People from Loudwire, I think. So, that must feel really good…

Ryan: „It does. It does feel really good." (smile)

And it's also the first album with Trey on the drums…

Ryan: „It is.”

So, how did he… How did you Trey fit in the band for the whole recording and writing process?

Trey Celaya (drums): „I mean, it was pretty smooth, I guess. You know, I just kind of started going on the drums as we’re writing and just trying to make it my own. Add a little bit of my personality in there. But I had already been playing with them for a little bit. So, it felt like a pretty smooth transition. I already had an idea of what kind of flavor I wanted to add."

Great. I think that it's working quite well. I think you mentioned last year that you might be slowing down a bit with the releases of the albums. Was it somebody pushing you to make music that you are not happy with?

Tuck: „No, I think we just… We were so comfortable with having a new record every two years and then we were like: ‚You know what? Maybe we should wait three years and take our time writing‘. Like we can release some singles and really explore. Because when you do a single, there is not as much of a pressure to make it sound a certain way. You can try a different sound and if people don't like it, you just try a different sound."

Ryan: „We have the most amount of demos going into the studio that we’ve ever had. So, it feels good knowing that, you know, we are going in very, very prepared this time. So, we are super excited about it."

Sure. There is no reason to go too fast because you want to make sure that it’ll be good for you.

Ryan: „A new record will come out next year but it is definitely our decision. Because our label, they don't care. As long as we‘re making music, they don't make us put records out."

I mean, they would not have a say in it, right? As in, they wouldn’t tell you that you need to make album right now.

Ryan: „No, they wouldn’t. I mean, I guess, if we waited like five or six years, they might be like: ‚All right guys, where is the new record‘?" (laughter)

Tuck: „They trust us at this point, where they know that we're not gonna do that."

Ryan: „And then, they know we are writing. I think, if we weren't writing, they might be like: ‚Guys, you need to write some music‘. We couldn’t say: ‚Nah, we’ll just tour‘." (smile)

I mean, it needs to be combination of both, right?

Ryan: „Definitely."

Your latest album is not that old. It's not that common anymore to have albums every two years. I think the gap between records is getting wider.

Ryan: „I think so, too. More singles in between but less albums."

On the last album „The Hell We Create”, you had Jonathan Vigil from The Ghost Inside (N.B.: Song „Times Like These"). How did that collaboration happen?

Ryan: „We've always loved The Ghost Inside, even back when they were with the Mediaskare Records way back in the day (N.B.: First two albums in 2008 and 2010). Honestly, we didn't even approach him as a friend at the time. We didn't know him that much. We just loved his vocals. And now we have met him and we become friends through him being on the record. We got him on the record as an admiration for his vocals and what he’s done musically. We've gotten to know him more and hung out with the guys from The Ghost Inside guys since. I think Tuck was friends of their guitar player."

Tuck: „Chris, yeah. The guitar player Chris Davis, he's a buddy of mine and when we were discussing, who would be awesome on the song, Jon's name came up. I texted Chris and asked him if he thinks he’d be interested and Jonathan was very nice about it. Honored to have him on the song. He's an absolute legend. We love The Ghost Inside. I mean, even dating back a little bit, when he was on Straight from the Path feature (N.B.: Album „Make Your Own History" from 2009, song „Nigeria"). It was one of the coolest features. Yeah, just a big fan. Love him."

Amazing. It's a big name and his vocals are amazing. A little bit different from yours, Ryan…

Ryan: „Exactly. It makes it easy to hear the difference."

Now, I want to ask about the lyrical theme for „The Hell We Create". Because I know that you were previously talking a lot about social problems, health issues and stuff like that. I think the title of the album kind of correlates with that…

Ryan: „Yeah, exactly."

Would you say, the tone of the lyrics is motivational? In the sense of ‚This is what we did. Now let's move on and fix together‘?

Ryan: „I’d say, it’s in majority a personal record. There are certain social aspects and some songs touch on that a little bit but a lot of it is about my life. My wife and I adopted kids five years ago and it’s a lot about the hell that was created by their biological parents. It’s about all these awful things that we are responsible for in life. There's a lot of times, when we create our own hells and sometimes that creates hell for other people. Like having an addiction, or in their parents case alcoholism, doesn't just affect them but it affects a lot of people around them. So, your decision can create problems for other people."

That's true, definitely. Let’s move on to a bit more cheerful topics. In 2021, you released the song „Breaking the Mirror” from the album „The Path” in an acoustic version. No songs were covered like this from „The Hell We Create". Was it just a one time experiment to try and see what happens?

Ryan: „That was part of it. I think we still might do it. We’ve tossed around the idea doing like an EP of some reimagine / acoustic songs in the future. It might be something… because we have some time off from touring after this."

Tuck: „I think it’s always In the pipeline. If you have songs that do well. Fortunately, we are a band that can do a lot of the recording things from home. So, I think if there is nothing else we can come up with, we can just create this and if it turns into something, great. I can see it happening."

Ryan: „We've always, at some point on another, said that it would be cool to do an acoustic / reimagine EP or an album. When we have time. With all the touring, any spare time we’ve had to write was to write new material."

Tuck: „Because, to be honest, when we are doing the soft stuff, when we want to do it, it comes pretty easy. We are really good at writing the softer stuff and those moments but you can only do it with certain songs. You can’t do a soft version of „God of Fire" on „Vendetta". And then, song like „Keeping Secrets" is already so sing-y. I don't know, if an acoustic version would be right, but maybe? Maybe we will consider that some day."

What I'm noticing lately is that a lot of bands are doing a fully instrumental album. Northlane did that, Polaris did that. With the vocals cut, you just have the drums and guitars, which showcases the musical skills. Because the vocals usually steal the attention immediately and you might not hear everything that’s there. Is that something you ever considered? Maybe not a full album but an instrumental version of some of your songs?

Tuck: „We’ll see. I mean, I think that a lot of our music is very vocal driven. I don't know… Not to mock any of our instrumentals but when you are comparing it to Polaris or Like Moths To Flames, they’ve done it as well. Like these, there’s a bunch of different bands who has been a little bit more guitar driven. I don't know if that would be a sole focus on us just because our band is so vocally driven. I don’t know if that would be really lend a whole lot to the song, personally."

Ryan: „It would be easy to release." (smile)

Tuck: „It would be easy to release but, I don't know. It may be a conversation at some point but not at the top of our list, you know?"

Yeah, of course. It’s just a thing that is happening a lot lately with the metal bands. Obviously, it doesn’t mean it would work for everybody.

Ryan: „Yeah."

Tuck: „Sure."

You’ve become one of the most prominent deathcore bands out there. How do you see the music progression from your first releases to where you are now? Do you see a big difference?

Tuck: „Absolutely. With every album, of course, you hope for a progression with your band and I think we’ve been very lucky that since returning to music after, you know, the whole covid period, we've seen a lot of growth with our band. We feel like we've written really honest, loving and sincere music that thankfully resonated with a lot of our fans. Yeah, I think the music has progressed a lot over the years. I mean, every album has been different. We’ve had a lot of changes over the years in terms on how we want to approach our music but that should be natural because, just like watching any other great band like Bring Me The Horizon or something. I don't feel the same way every day over ten years, you know what I mean? So, seeing the progression of the band through that scope has been very nice."

Of course, I agree it should be natural and it makes sense that you want to grow as a band and explore.

Tuck: „Exactly."

Since we mentioned a couple of bands, what would you say was the inspiration for you when you were starting out with music?

Tuck: „I think the ones most relevant to our sound are bands like Impending Doom, As I Lay Dying, Killswitch Engage. Whitechapel is really big…."

Ryan: „Maybe a little bit of Parkway Drive in there…"

Daniel: „Underoath are in there, for me."

Ryan: „You hear a lot of deathcore and you hear a lot of metalcore and singing stuff because I love A Day To Remember and a lot of pop-punk stuff. Like Sum 41 and all that."

Trey: „We were saying in our interview Tuck and I did earlier, we've been listening to this music for like 20, 25 years at this point. There is a lot to gain from it."

Ryan: „It continues to resonate in a way, where I feel like, even though I've already listened to them for 20 years, I feel like now, we’ve been like Lamb of God, or someone like that. Even though that would be a band we’ve mentioned to a question: ‚Who did you want to be like twenty years ago?‘ Lamb of God! But now still, as I’m older, I still want to be like Lamb Of God! (laughter). Stuff like that continues to be very powerful and resonant with us, I think."

Yeah, there’s a lot of different things to take in. Thank you. When you are on tour and travelling, how do you usually kill time, when you have a moment for yourselves?

Ryan: „In the US, it's slightly easier. Because the time difference here makes it kinda hard to get in a routine in the first week or two. But I would say, especially this guy right here (N.B.: points at Tuck), loves writing in the back of the bus. He always finds the time to stay creative. I know Dan was writing with a program earlier on this tour. He doesn't even have to bust out the whole interface and computer. I think there are ways to stay creative on the downtime. Not even just here in Europe. Also in Australia and other places as well. The first week or week and a half, you’re just trying to not be tired." (laughter)

Tuck: „We're trying to figure it out. Not sleep during the day so much. It's definitely something you kinda have to tether the line of figuring out. Just trying to survive over here and sleep." (laugher)

Do you try to walk around the city you’re in?

Tuck: „Yeah, totally. We’ve gone a bunch. Yesterday we were in Munich and we got to hang out with the guys from Crystal Lake. They are very good friends of ours. We got to venture around the city. We definitely make time to explore around Europe. We've been here a few times and we still love, you know, the culture here and getting to explore the cities. Yeah, it's awesome."

Ryan: „And we are not exaggerating, when we say Prague is one of our favorite cities to visit on tour."

Tuck: „It is awesome, yeah."

You know, it's something I hear from every band here (laughter)

Tuck: „I'm sure you do, yeah. But it is an amazing city."

Then I’m thinking to myself, if it sounds rehearsed and it’s something they say every day or if it sounds genuine. (smile)

Ryan: „No, it's not. I told my wife that we should go on a vacation to Prague."

Tuck: „I would go for vacation here for sure. This is another question that actually got brought earlier. I think we are pretty honest about the places that we really like and don't like. And it doesn't always mean, whether or not the shows are great. Warsaw in Poland is a great example. The shows…"

Ryan: „Aren't as big."

Tuck: „They are still pretty fun though but don't care about being in the city, you know what I mean? Whereas in Prague, we're gonna make the effort to go out, walk around, go see the clock… We’re tourists."

Ryan: „Same goes for America. There are some cities that are just…eh. Raleigh, North Carolina. Don't care about the city itself but the shows are incredible. They are amazing. So, Prague as a city is amazing. The shows are also good, so it's a good combination."

Over the years, you have these places on the map that you know it's gonna be worth it, one way or another. It’s good to remember.

Ryan: „There are some cities, where you know the show is not gonna be good but the city is cool. I'm not gonna call out any…" (laughter)

I mean, why would you play in the city, where you know the show is not gonna be good? (smile)

Ryan: „Because of the city." (smile)

Tuck: „Yeah."

Ryan: „Sometimes, that’s more like… You know what, I will say it. The Italy show are way smaller than a lot of the others. That doesn't mean that the people there aren’t as passionate about the music. The shows are never that big, comparing."

Tuck: „It is what it is."

Ryan: „But the cities? We’re going to Rome on this tour. The city is amazing. So, you don't want to skip Italy because Italy has some very cool areas."

Great. Thank you. So, what are the plans for Fit For A King now? You’ll finish the summer season and continue working on the new album?

Ryan: „We get home and… actually, we don't even get home. We go straight from this to a tour in America with I Prevail and Halestorm."

Tuck: „To Raleigh, North Carolina." (laughter)

Ryan: „Yeah, to Raleigh, North Carolina. That’s our first show (laughter). Then, we go to the studio later this year, we play Mexico City in October, we play Louder Than Life festival in America in September. Then, we are back in Europe in January and February, which we can’t say yet but we will announce what it is. We have to finish all these festivals and then, we are allowed to announce it." (N.B.: A tour with the new album „Lonely God" with Brand Of Sacrifice and Motionless In White)

Tuck: „It's a big tour, we are very excited. We are essentially finishing out the summer and then focusing on the rest of the year with making a new record, which we are very excited about."

So, next year you will be releasing a new album?

Ryan: „Probably. That's the plan."

Tuck: „Yeah. Maybe in spring. That’s the goal."

Great, that's early. Do you have a title for it?

Ryan: „We have. Nothing official."

Tuck: „Yeah, nothing set in stone. We have something that we like, you know. Not ready to announce it, yet."

Amazing. Thank you very much for your time. Enjoy your upcoming shows and we’ll be looking forward to the new album and your next visit.

Tuck: „Thank you, appreciate it."

Ryan: „Thanks man."

Fit For A King released their highly acclaimed album „Lonely God" on August 1, 2025, preceded by the EP „Begin The Sacrifice" in June. The band performed twice in the Czech Republic this year, first at Prague's Sasazu club on January 27th and then at the Brutal Assault festival in the summer. They will return to Czech republic in 2026. They will perform in Prague at the Roxy club on April 6th.

The title picture was taken from the official Facebook profile of Fit For A King.