Festival Brutal Assault opět proměnil pevnost Josefov v doupě extrémní muziky

V první půli srpna se město Jaroměř a přilehlá josefovská pevnost vždy promění v poutní místo příznivců tvrdého metalu a příbuzných stylů. Díky unikátnímu prostředí a vstřícné místní správě města se festival Brutal Assault stal vyhlášeným počinem daleko za hranicemi České republiky. To umožňuje dělat festival, jako velkou evropskou akci se spoustou atraktivních jmen účinkujících.


Oficiální znak festivalu připomíná, že za rok se bude slavit jubileum.

Letos připadla role headlinera na legendu thrash metalu Slayer. Ti vystoupili už ve čtvrtek večer a předvedli spokojenému publiku svůj standardní, tedy vysoce kvalitní nářez. K některým rifům by se dalo toho večera modlit. Stejně tak magnet v podobě, po dlouhé době jediného, vystoupení Čechů Krabathor způsobil velký příliv fanoušků nejen česky mluvících. Byl to zvláštní a jedinečný pocit, když domácí kapela zcela zaplnila prostor před pódiem i v jeho okolí.

Tradiční metalové taháky nezklamaly

Kapely Children of Bodom, Amon Amarth a Satyricon jsou už tradičním magnetem evropských festivalů a BA nevyjímaje. Jejich vystopení v Josefově válcovala masy beze zbytku mohutným zvukem i nasazením. Zvláštní kapitolou byl na pódiu pan Devin Townsend. Jednak tvořil příjemný kontrast svým civilním vystupováním vůči ostatním brutálním kapelám a především jeho éterická show podpořená naprosto vynikající projekcí na přilehlé obrazovce, tentokrát nepokažená počasím, musela vzbuzovat údiv i neznalých jeho tvorby.


Pevnost neustále střeží zapomenutý rakousko - uherský voják.

Z mladších kapel samozřejmě zaujala rychle stoupající hvězda Bring Me The Horizon. A nebyli to jen oni, kteří přivezli vysoké coreové nasazení, precizní hru na nástroje a nesčetné melodie moderního hard core. Podobně zaměřených kapel hrálo díky popularitě tohoto stylu na festivalu více. Ospalé čtvrteční poledne vyplnili výborní Ringworm, Texas in July a ještě techničtější Iwrestled Abearonce, ti s upřímnou prostořekou frontmankou. Např. Convrge lehce doplatili na to, že hráli až v sobotu před půlnocí po Satyricon a těžko se hledala nějaká větší masa mezi již znaveným publikem, která by si výrazně užívala schizofrenního chaosu na pódiu.

Festival plný death metalu a grindu

Letošní ročník byl snad ještě více, než kdy dříve, přehlídkou death metalových a grind core kapel. Že to mělo smysl, dokládala návštěvnost jednotlivých koncertů. Absolutním tahákem byly sety Obituary a Six Feet Under. Velké očekávání naprosto uspokojili Broken Hope a i Unleashed sklidili velký aplaus. Z důvodu značné soupisky se už na hlavní scénu nedostali např. Benediction, což vyznělo trochu kontroverzně a bylo to patřičně komentováno zpěvákem Davem Huntem. Nacpaný stan tak musel poskakovat v rytmu nadšených fanoušků. Se stejným nasazením se předvedla i ostatní řádka kapel v podobném stylu.

Nenápadně byla do stanu přidána i grind legenda Repulsion. Klubové prostředí ji však sedlo a člověk si připadal, jako by se rázem octnul v osdesátých letech. Atmosféra byla úžasná. Na Metal gate stage, jak byl stan nazván, byla k vidění i spousta black metalových kapel, které dokázaly tento prostor řádně naplnit. Za celkem nízké účasti způsobené neznámým jménem však výrazně překvapila chorvatská deathová parta Infernal Tenebra svým vyzrálým tehnickým projevem. Na vzdory skromnému počtu v hledišti přesto sklidila zasloužené ovace.


Hudební vystoupení bývají pěkná jatka.

České kapely hráli obvykle v dopoledních hodinách nebo naopak pozdě v noci. Fleshless je deathová stálice, která se mezi zahraničním death metalem neztratila. Isacaarum se sice snažili a publikum bylo na ně natěšeno, ale doplatili na špatný zvuk, při kterém byla jejich obvyklá show jen poloviční. Marnost je se domnívat, jestli to byl úmysl, nebo zvukař nevěděl, co jejich specifická hudba potřebuje. Mnohem lépe na to byly dvě mladé naděje Rise of Surya a Modern Day Babylon. Obě předvedly výkon, který který snesl srovnání se zahraničnímy spolky.

Old school bandy táhly publikum

Středa se již stala plnohodnotným dnem festivalu a láká fanoušky přijet včas, byť se odehrává jen na jednom pódiu. Sympaticky působili veteráni Venom. Po zvukových kotrmelcích zafungovala i další grind legenda Terrorizer. Za zmínku však stojí vystoupení Taiwanské skvadry Chthonic. Kdo si ji nenechal ujít, odešel pak jen příjemně překvapen nasazením a svěžestí jejich setu.

Protože je thrash metal stylem, který brázdí éter už hezkou řádku let, nebyli Slayer jedinými zástupci té old school školy. Neméně zaválel strýček Tom Angelriper se Sodom. Pánové byli zjevně v dobré náladě a sázeli do lidí jeden flák za druhým. Stejně tak se snažili Onslaught a Skeletonwitch. Sympaticky překvapili za poledního žáru němečtí Cripper. Jejich drsná, avšak sličná pěnice se nenechala od těch výše jmenovaných ani trochu zahanbit.



Pro jakousi stručnou úplnost je dobré ještě zmínit vystoupení dvou pagan metalových kapel. Porovnat bylo možno kultury vikingské a keltské. První zastupovali Manegarm a druhou skvěle prezentovali Cruachan ve vyvážené kombinaci folku a metalu.

Festival Brutal Assault se daří za poslední léta držet na vysokém stupni kvality. Drobné nedostatky se daří postupně odstraňovat. Jistě dobrou volbou je všudypřítomná, ale sympatická ochranka. Organizátoři zjistili to, co už věděli ti na woodstockém festivalu v roce 1969. Pořádek se nejlépe zajistí nekonfliktním týmem. Nasazení příjemných osob ženského pohlaví má na nekonfliktnosti bezesporu obrovský podíl. Bílé designové oblečení svoji psychologickou úlohu hraje také velmi dobře.

Festival roste co do počtu účinkujících. Otázka je, kam až by měl takto růst. Významné kapely se začínají na pódiích krýt, což má za následek, že návštěvník za větší peníze více neuvidí a to i z důvodu, že toho nebude fyzicky chopen, i kdyby se kapely nekryly. Festival však roste i v dalších atrakcích, které návštěvníci hojně využívají a například letošní zpřístupnění vnitřních prostorů pevnosti nabízí opravdovou možnost klidnějšího odpočinku, aniž by člověk musel mimo areál festivalu. Venkovní pivní stan s hordou nenasytných a hlučných vikingů ji poskytnou jistě nemůže.